Masarykova univerzita

ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala refrakčními zákroky, které lze využít pro korekci ametropií. Abychom se tímto tématem mohli zabývat, je důležité znát stavbu rohovky. Tu jsem popsala v první kapitole. V další kapitole jsem se věnovala předoperačním vyšetřením, která jsou důležitá pro to, abychom mohli určit, zda je pacient vhodným kandidátem pro refrakční chirurgii a jaký zákrok je vhodný pro něj. V následujících hlavních kapitolách jsem popisovala jednotlivé zákroky, jejich indikace a možné komplikace. Nakonec jsem se také zaměřila na možnosti korekce presbyopie a na refrakční operace, které lze provádět u dětí.

Text práce se zaměřuje v první řadě na refrakční chirurgii, která se již stala neodmyslitelnou součástí léčby refrakčních vad. Je důležité říci, že jednotlivé zákroky se neustále zdokonalují, což vede ke snižujícímu se riziku vzniku komplikací. Zlepšují se také předoperační a pooperační vyšetření, která napomáhají ke zvolení vhodného zákroku pro konkrétního pacienta a následně k jeho spokojenosti s viděním po operaci. Mezi v současnosti používané metody refrakční chirurgie se řadí laserové, nelaserové a nitrooční zákroky.

Metoda LASIK je vhodná pro pacienty s tlustou rohovkou a ty, kteří vyžadují rychlou obnovu vidění. Nevýhodou zákroku je riziko vzniku komplikací spojených s tvorbou flapu. Tyto problémy se však snižují při využití metody femtoLASIK, kde se vytváří lamela pomocí femtosekundového laseru. Ke komplikaci také nedochází u povrchových refrakčních zákroků PRK a LASEK, u kterých se lamela nevytváří. Tyto zákroky jsou také vhodné u pacientů s tenkou rohovkou. U nich však dochází k velké pooperační bolesti a možnému vzniku haze. Novější laserové zákroky jsou ReLex Smile a wavefront guided zákrok, pomocí kterého můžeme částečně korigovat i aberace vyšších řádů.

Z nelaserových rohovkových zákroků se stále využívá astigmatická keratotomie pro korekci astigmatismu. Intrakorneálními čočkami se koriguje presbyopie a intrastromálními korneálními kroužky se léčí hlavně keratokonus.

Fakické nitrooční čočky jsou vhodné u mladých pacientů s vysokou ametropií, u kterých nelze provést laserový zákrok. Předněkomorové pIOL mohou způsobit úbytek endotelových buněk, ovalizaci zornice nebo může dojít k decentraci čočky. U zadněkomoroových čoček je riziko vzniku pupilárního bloku, disperze pigmentu nebo katarakty. CLE a PRELEX se využívá u pacientů v presbyopickém věku a po operaci katarakty. Korekci zbytkových refrakčních vad po nitroočních refrakčních zákrocích můžeme provést pomocí sekundární piggyback implantace nitroočních čoček.

Presbyopii můžeme korigovat laserovými zákroky metodou monovision nebo vytvořením multifokálního profilu na rohovce. Dalším způsobem je aplikace nitroočních čoček či intrakorneálního implantátu.

Refrakční chirurgie se v současnosti nevyužívá jen u dospělých pacientů, ale může být důležitou léčbou i u dětí. Indikuje se ve speciálních případech u dětí, u kterých nebyla možná konvenční terapie amblyopie a nošení brýlové korekce či kontaktních čoček. Jedná se o děti, které trpí akomodativní ezotropií, vysokou bilaterální ametropií a anizometropií s nebo bez amblyopie.

Myslím si, že cíl bakalářské práce jsem výše uvedeným textem naplnila a že by práce mohla být přínosem pro lidi, kteří se rozhodují, zda podstoupit refrakční zákrok a rádi by se dozvěděli, jaké mají možnosti a jaké případné komplikace mohou nastat.