Před samotnou fotoablací předáme nejprve údaje o zákroku do řídícího programu
excimerového laseru. Pro první systémy byl charakteristický tzv. broad beam delivery system,
tento systém fotoablace se nazýval multizonální. Operační zákrok probíhal v několika
etapách, kdy se postupně zvětšovala šíře abradované zóny, novotvořený povrch tak nebyl
ideálně hladký, což s sebou neslo výskyt řady vedlejších optických fenoménů vzniklých na
48
difrakčním principu. Novější tzv. scannig spot delivery systém využívá tzv. tančící paprsek.
Výsledkem fotoablace tímto systémem je hladká a přesně opracovaná rohovka [11].
PRK má tu výhodu, oproti metodě LASIK, že se u ní nevyskytují komplikace spojené
s tvorbou flapu. Nicméně PRK je u pacientů po perforující keratoplastice méně předvídatelná
a méně efektní než u přirozeně se vyskytujícího astigmatismu. Mezi komplikace spojené
s postkeratoplastrickým PRK patří zvýšený výskyt nepravidelného astigmatismu, výrazná
regrese vady a později se rozvíjející problémy se zjizvením rohovky a zkalením jejích
povrchových vrstev, tzv. haze. V posledních letech došlo k poklesu výskytu haze po PRK
v důsledku zlepšení laseru, použití peroperačního mitomycinu-C a lepší pooperační péče.
Kromě toho, zavedení wavefront oblační techniky u PRK dále zpřesňuje výsledky laserové
operace [5,11].
Dostları ilə paylaş: