Perforující keratoplastika


 Laser in situ keratomileusis



Yüklə 1,99 Mb.
Pdf görüntüsü
səhifə48/90
tarix02.01.2022
ölçüsü1,99 Mb.
#1766
1   ...   44   45   46   47   48   49   50   51   ...   90
6.4.3. Laser in situ keratomileusis 

Metoda  LASIK  je  v literatuře  hodnocena  celou  řadou  autorů  jako  efektivní  a 

bezpečná. Výborně je hodnocena především korekce sférické složky pooperační ametropie. U 

astigmatismu je dosaženo uspokojujících výsledků u hodnot  maximálně do 5Dcyl. Redukce 

astigmatismu se u metody LASIK pohybuje okolo 70 – 75% [31].

 

V první  fázi  zákroku  LASIK  je  třeba  vytvořit  rohovkovou  lamelu.  Mikrokeratom  je 



složité technické zařízení, které slouží právě k vytvoření rohovkové lamely o určité pravidelné 

tloušťce.  Právě  součet  tloušťky  lamely  s  minimální  velikostí  nedotčené  intaktní  rohovky 

odečtený  od  pacientovy  nejnižší  hodnoty  pachymetrie  nám  určuje  maximální  hloubku 

fotoablace, což limituje velikost odstranitelné refrakční vady. Zákrok se provádí za asistence 

operačního mikroskopu. Na rohovce se vyznačí markerem značky, které nám řeknou, kde se 

bude  nacházet  přechodový  můstek,  tedy  místo,  kde  se  lamela  zcela  nedořízne,  aby  ji  bylo 

možno  přes  nedotčenou  část  rohovky  překlopit  a  na  konci  zákroku  opět  vrátit  do  původní 

polohy.  Po  označení  je  rohovka  důkladně  opláchnuta  a  opět  usušena.  Na  bulbus  je  přisát 

kroužek  mikrokeratomu,  který  zamezuje  pohybu  bulbu  v průběhu  vytváření  rohovkové 

lamely  a  zároveň  udržuje  stabilně  zvýšený  nitrooční  tlak,  tak  je  možné  zajistit  pravidelnost 

lamely.  Pak  je  možné  přikročit  k seříznutí  vlastní  rohovkové  lamely,  která  se  po  dokončení 

řezu  nadzdvihne  a  odklopí.  Následuje  zaměření  laseru,  aktivace  ,,eyetrackeru“  a  pokračuje 




 

 

  



50 

vlastní  laserová  fotoablace  obnaženého  stromatu  rohovky  jako  u  metody  PRK.  Pro  korekci 

astigmatismu  se  využívá  eliptická  laserová  ablace  s určitou  velikostí  optické  zóny.  Po 

dokončení fotoablace následuje zvlhčení, výplach a přiklopení lamely na původní místo [11]. 

Při  porovnání  s PRK  má  LASIK  několik  výhod,  včetně  rychlé  vizuální  rehabilitace, 

minimální  regrese  vady,  snížení stromálních jizev a výskytu  haze. Navíc výsledky několika 

provedených studií ukazují, že metoda PRK neredukuje postkeratoplastický astigmatismus tak 

významným způsobem jako metoda LASIK. 

Faktory,  které  mohou  ovlivnit  výsledek  léčby  astigmatismu  metodou  LASIK  kromě 

pooperačního hojení, jsou umístění můstku vzhledem k visuální ose, průměr flapu vzhledem 

k průměru dárcovské rohovky a tloušťka flapu ve spojení s velikostí refrakční vady.  

Mezi  nevýhody  metody  LASIK  patří  již  omezená  možnost  korekce  astigmatismu, 

komplikace spojené s tvorbou lamelárního flapu jako jsou epitelové vrůsty, vznik neúplného 

nebo  volného  flapu  a  fotoablací  vyvolané  rejekce  štěpu  a  snížená  přilnavost  flapu.  Kromě 

toho  může  dojít  k  rozpadu  rány,  protože  lamelární  flap  je  větší  než  rohovkový  štěp  a  po 

mikrokeratomickém řezu dochází k ztenčení štěpu na pacientově rozhraní [5]. 

Častou  diskutovanou  otázkou  byly  změny  v počtu  endoteliálních  buněk  v centrální 

části po zákroku LASIK. Nicméně, většina provedených studií ukazuje nesignifikantní úbytek 

endoteliálních buněk po metodě LASIK [31]. 

Pro  zlepšení  výsledků  někteří  autoři  navrhují  provedení  metody  LASIK  ve  dvou 

krocích. V prvním kroku vytvoření flapu – lamelární keratektomie. Po stabilizaci a vektorové 

analýze osy a hodnoty astigmatismu v druhém kroku za 8 až 12 týdnů provést ablaci laserem. 

Data pacientů se u této dvoukrokové metody měřily jednak před vytvořením flapu, dále pak 

před  fotoablací  laserem  a  nakonec  několik  měsíců  po  zákroku.  Zhodnocovalo  se,  zda 

vytvoření  flapu  způsobuje  biochemické  změny  rohovky  a  zda  by  proto  měla  být  metoda 

LASIK provedena ve dvou krocích. Zejména proto, aby se tak dosáhlo větší předvídatelnosti 

a přesnějších výsledků sběrem potřebných dat pro laserovou ablaci poté, co se rohovkový flap 

a refrakce stabilizuje. Při analýze refrakce byly prokázány signifikantně významné změny ve 

sféře a astigmatismu způsobené vytvořením flapu, a proto se doporučuje provádět LASIK ve 

dvou  krocích,  aby  se  tak  dosáhlo  přesnějších  výsledků.  Navíc  LASIK  provedený  ve  dvou 

krocích  představuje  menší  zátěž  pro  stroma  transplantátu  díky  redukci  hloubky  fotoablace. 

Autoři,  kteří  porovnávali  ve  své  studii  výsledky  LASIKu  provedeného  v jednom  a  ve  dvou 

krocích  po  PK,  doporučují  počkat  minimálně  3  měsíce  po  vytvoření  flapu,  zopakovat 

topografické vyšetření a podle výsledku následně provést fotoablaci. Důležitým aspektem je 

také objasnit pacientovi důvod, proč proběhne operace ve dvou sezeních [5,7,9]. 



 

 

  



51 

 


Yüklə 1,99 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   44   45   46   47   48   49   50   51   ...   90




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin