Perforující keratoplastika

Závěr a zhodnocení hypotéz

Na základě provedeného výzkumu a rozboru jeho výsledků je možné odpovědět na hypotézy, uvedené v úvodu praktické části práce, následovně:

1. Je metoda LASIK vhodná ke korekci ametropie po perforující keratoplastice?

Metodu LASIK hodnotím jako vhodnou ke korekci ametropie po perforující keratoplastice. Níže uvedené parametry toto tvrzení potvrzují. Subjektivní sférickou refrakci se podařilo touto metodou snížit o 89% a subjektivní astigmatismu o 44%. Nekorigovaná zraková ostrost 0,5 a lépe nebyla předoperačně prokázána vůbec. Pooperačně byla UCVA 0,5 a lépe prokázána v 45%.

a) Průměrná nekorigovaná zraková ostrost před zákrokem byla 0,14  0,19, výsledná nekorigovaná zraková ostrost se zvýšila na 0,48  0,40.

b) Průměrná nejlépe korigovaná zraková ostrost před zákrokem byla 0,74  0,40, výsledná nejlépe korigovaná zraková ostrost se zvýšila na 0,79  0,40.

c) Subjektivní sférická refrakce se snížila z průměrné předoperační hodnoty – 2,3  7,0 D na pooperační hodnotu – 0,25  4,63 D.

d) Subjektivní astigmatismu se snížil z průměrné předoperační hodnoty – 5,05  3,75 Dcyl na pooperační hodnotu – 2,83  2,75 Dcyl.

e) Topografický astigmatismus byl snížen z výchozí průměrné hodnoty 5,372  5,465 Dcyl na pooperační hodnotu 4,43  4,12 Dcyl.

f) Osa topografického astigmatismu se změnila u 95% očí. Změna osy – tzv.chirurgicky indukovaný astigmatismus se pohyboval v rozsahu průměrně 16,6  36,5 stupňů.

2. Je metoda operace katarakty s implantací torické nitrooční čočky vhodná ke korekci ametropie po perforující keratoplastice?

Implantaci afakické torické nitrooční čočky hodnotím jako vhodnou ke korekci ametropie po perforující keratoplastice. Níže uvedené parametry toto tvrzení potvrzují. Subjektivní sférickou refrakci se podařilo touto metodou snížit o 46% a subjektivní astigmatismu o 53%. Nekorigovaná zraková ostrost 0,5 a lépe nebyla předoperačně prokázána vůbec. Pooperačně byla UCVA 0,5 a lépe prokázána v 12,5%.

a) Průměrná nekorigovaná zraková ostrost před zákrokem byla 0,06  0,04, výsledná nekorigovaná zraková ostrost se zvýšila na 0,27  0,35.

b) Průměrná nejlépe korigovaná zraková ostrost před zákrokem byla 0,27  0,15, výsledná nejlépe korigovaná zraková ostrost se zvýšila na 0,55  0,45.

c) Subjektivní sférická refrakce se snížila z průměrné předoperační hodnoty 3,7  4,0 D na pooperační hodnotu – 2,00  2,25 D.

d) Subjektivní astigmatismu se snížil z průměrné předoperační hodnoty – 6,13  3,75 Dcyl na pooperační hodnotu – 2,88  2,63 Dcyl.

e) Topografický astigmatismus byl zvýšen z výchozí průměrné hodnoty 8,63  4,35 Dcyl na pooperační hodnotu 9,05  4,42 Dcyl.

f) Osa topografického astigmatismu se změnila u 87,5% očí. Změna osy – tzv.chirurgicky indukovaný astigmatismus se pohyboval v rozsahu průměrně 5,9  4,0 stupňů.

3. Je metoda implantace afakické torické nitrooční čočky u pacientů po perforující keratoplastice přesnější metodou korekce ametropie?

Metodu implantace afakické torické nitrooční čočky nehodnotím jako přesnější metodu ke korekci ametropie po perforující keratoplastice. Oproti metodě LASIK došlo k podstatně nižší redukci subjektivní sférické složky refrakční vady. Soubor pacientů po LASIK dosahoval daleko lepší pooperační nekorigované zrakové ostrosti i nejlépe korigované zrakové ostrosti než soubor pacientů po implantaci afakické torické nitrooční čočky.

Z výsledků výzkumu vyplynula poměrně dobrá úspěšnost obou metod korekce ametropie po PK. Obě metody mohou výrazně pomoct zvláště pacientům, u kterých není možná korekce ametropie po PK pomocí optických pomůcek. Hlavní nevýhodou těchto metod je jejich poměrně vysoká cena a riziko, které je vždy spojené s chirurgickým zákrokem.

Závěrem je třeba zdůraznit, že problematika pooperačního astigmatismu u pacientů po perforující keratoplastice pro své vysoké hodnoty, kterých dosahuje, ale i z důvodu její problematické korekce pomocí optických pomůcek, představuje závažný problém v oblasti oftalmologie, ale i optometrie.