Zobrazování Placidova disku je metoda založená na promítnutí soustředných kruhů na rohovku. Placidův disk se tedy skládá ze souboru soustředných kružnic, v jejichž středu je umístěn pozorovací otvor pro kameru. Původně byly tyto kružnice umístěné v rovině, druhým stupněm se stalo uspořádání do polokoule a v současnosti je používáno rozmístění kružnic v kuželu. Projekcí Placidova disku na rohovku dochází k dorazu části světelného svazku od rohovky. Tyto odražené paprsky zachytí kamera a tvar rohovky je pak rekonstruován pomocí polohy a deformací kružnic Placidova disku. Dochází tak k měření zakřivení téměř celé přední plochy rohovky. Čím je rohovka strmější, tím je menší vzdálenost mezi soustřednými kružnicemi. Nevýhodou této metody je zejména vynechání měření v malém prostoru centra rohovky, snížení přesnosti u mapování nepravidelných povrchů a v periferii rohovky, nemožnost měření ostrých přechodů, např. po ablaci laserem [3,15].
Obrázek 2 - Placidův disk promítnutý na normální a pokřivené rohovce