He HMeromHH B03-
m o x h o c th
caeJiaTb, ocymecTBHTb
m t o
-.
u
.;
2
. ö e a H b r ö , H e H M y m n H .
İM K A N S IZ L IQ c y ı n . 1.
H eB 03M Ö X H 0C Tb.
İmkansızlıq üzündən
H3-3a HeB03MOXHOC-
t h
;
2. öe^HocTb, MaTepHajibHaa H ecocToa-
TejIbHOCTb.
İM L A I c y m . 1. npaBonHcäHHe, opcjjorpä-
dpm
(o ö u ıe n p H n a T a a h ejiHH006pa3Haa
cHCTeMa npaBHjı HanncaHHa cjiob M H Horo
83biKa).
İmla qaydaları
n p a B i u ıa
npaB onH - ,
caHHa; 2. ÄHKTäHT (nHCbMenHaa p a6 o T a,
HanHcaHHaa c o cjiob flHKTyıomero).
İmla
j
aparmaq
npoBecTH ÄHKTaHT; I I n p H J i .
npaBonHCHMH.
İmla səhvləri
npaBonHC-
Hbie OIHHÖKH.
i
İM M A N E N T n p H J i .
( } ) h j i o c .
HMMaHeHT-
h b i h (B H y rp e H H e n p n c y m H H k a k o m y -
n .
a B Jie H H fo ).
İmmanent səbəblər
HMM aHeHT-
Hbie npHHHHM,
immanent inkişaf
HM M a-
I
H eH TH O e pa3B H T H e.
İM M A N E N T L İK c y m .
t j j H J i o c . HMMa- '
HeHTHOCTb.
Səbəblərin immanentliyi
hm - i
MaHeHTHOCTb npH'IHH.
j
İM M A T E R İA L
n p H J l . ( } ) H J i o c .
HMMaTe- !
p H an b H M H (H e
h m ö o ih h h
M aT e p H an b H O H
j
o c h o b h ) .
İM M A T E R İA L İZ M c y m .
({
j h j i o c
. HMM a-
i
T epnaJTH 3M (B 0 3 3 p e H H e , o T p H iı a r o u ıe e p e - j
anbH O C T b cy m ecT B O B aH H a M aT e p H H ).
İM M İQ R A N T I
c y m .
HMMHipäHT,
hmmh-
rpaHTKa (HHOCTpaHen(-Ka), nocejiHBHiHH-
c a
b
K a K O H - J i .
CTpaHe); n e p e c e jıe H e u ;
I I
n p M J I . HM M HrpaHTCKHH.
İ M M İ Q R A S İ Y A
I
c y m .
HMMnıpanna:
1. ffte 3 Ä HHO CTpaHueB b K a K y r o - n . c T p a -
H y H a n o c T o a H H o e M ie J ib C T B o ;
2.
6
h o j i .
n e p e c e .rıe H H e x h b o t h m x c h x M ecT o
6
h -
TaHHfl
b
a p y r y ı o o ö jı a c T b .
Bahqların im -
miqrasiyası
H M M H ip au H a p b i
6
; I I n p H j ı .
HMMHipaHHOHHMH.
İmmiqrasiya qanunları
.
H M M H ip aq H O H H b ie 3aKOHM .
İ M M O R A L n p H J i . H M M o p äjib H b iö : 1. n e
CHHTaiOIUlHHCa C HpaBCTBeHHMMH H o p M a - '
MH, H e npH 3H aiO U IH H HX, 6e3H paB C T B eH -
HfclH; 2.
BbI3BaHHbIH
6e3HpaBCTBeHHOCTbIO.
Immoral hərəkət
H M M opanbH H Ü n o c T y n o K .
İ M M O R A L İ Z M c y m . <} ) Hj f OC. H M M o p a-
JHİ3M (0 T p H H 3 H H e, OTK33
OT
HpaBCTBeH-
HblX HOpM , 6e3H paB C T B eH H O C Tb).
j İ M M U N n p H J i . HMMyHHbifi; 1. H eB o cn p H M -
m h b m h
k
3 ap a 3 H b iM 6 o Jie 3 H « M h j i h o n p e -
neue
h h m m a jıa M .
Immun qan
HM M yHHaa
KpOBb; 2. 3aiHHTHbIH (C03aaK)IHHH
HeBOC-
j
npHHMHHBOCTb).
İmmun zərdab
j k h b o t h .
HMMyHHüa CblBOpOTKa (HMMyHOCHBOpOTKa).
j
İ M M U N İ T E T
c y m . HMMyHHTeT:
1 .
M e a .
HeBOCnpHHMHHBOCTb opraHH3Ma K 3apa3-
h m m
6
o j ı e
3
HaM h j i h
ajıaM.
Anadangəlmə
immunitet
B p o x fle H H M H HMMyHHTeT,
qa-
zamlmış immunitet
n p H o ö p eT C H H M H HMMy-
HHTCT;
2.
6
o T . HeBOCnpHHMHHBOCTb
pac-
TCHHH K B 036yH H T eJlaM 6 o jle 3 H e İ I H
Bpe-
HHTenaM, a TaK)Ke
k
npoayKTaM
h x jk h 3 -
HeaeaTejibHocTH; 3. H enpnKocH oBeHH ocTb,
n p e flC T a B J ie H H a a
j ı n u a M ,
3aH H M aroııiH M
o c o ö o e n o J i o x e H H e
b rocyjıapcTB e.
D e-
putat immuniteti
jjen y raT C K H H HMMyHHTeT,
diplomatik immunitet
H H n J io M a w r - ıe rä H İ i
HMM yHHTeT.
İ M M U N İ T E T L İ
n p H J l .
C
HMMyHHTCTOM.
İ M M U N İ Z A S İ Y A I c y m .
6
h o j i . HMMy-
H H 3äH H a (C 0 3 fla H H e HCKyCCTBCHHOrO HM-
M yHH TC Ta).
Süni immunizasiya
ncKyccT-
B eH H aa HMMyHH
3
a u n a ,
immunizasiya et-
mək
HMMyHH3HpoBan>;
I I n p h j i .
HMMyHH-
3aH H 0H H bIH .
İ M M U N L U Q c y m .
HMMyHHOCTb, H eB O c-
npHHM HHBOCTb.
İ M M U N O G E N E T İ K A c y m . H M M y H o reH e-
T H K a ( H a y m a a flHCHHHJiHHa, H 3y H a ıo ın aH
HaCJieflCTBeHHbie (jjaKTOpM HMMyHHTCTa
h
a p . ) .
İM M U N O L O G İY A
c y u j .
H M M yH OJiorH a
(H a y K a o H eB ocnpH M H M TO B ocTH H en o B eK a
H XHBOTHblX K HH(|)eKHHOHHbIM 60Jie3HHM,
fleÄCTBHIO H eK OTOpblX ÄflOB).
İM M U N O L O Jİ n p H J l . HMMyHOJIOrtFieCKHH I
(OTHOCaiUHHCa K HMMyHOJIOrHH,
aBJieHHHM |
HMMyHHTeTa)
.
İmmunoloji reaktivlik
HMMy-
HOJIOTHHeCKaa peaKTHBHOCTb.
İM M U N O P R O F İL A K T İK A
c y m . HMMyHO-
npo(})H JiäK TH K a ( p a 3 jıe jı HM M yH OJioraH, 3 a-
H H M aroiH H Ü ca n p e f ly n p e a m e H H e M p a3 B H -
THfl H H (} )e K q H o h h m x 3 a 6 o jıe B a H H İi n y r e M
B B e/ieH H a BaKUHH, CMBOpOTOK
11
J ip .) .
İ M M U N O T E R A P İ Y A c y m . H M M yH O T epa-
n Ä a ( p a 3 « e j ı HM M yH OJiorH H , H 3yH arouiH H
MeTOflbi jıeneHHa HH(})eKHHOHHbix 3a6ojıe- :
BaHHH BaKHHHaMH, CblBOpOTKBMH H flp.).
İ M P E R A T O R
I
c y m . H M n e p ä T o p ; I .
b m c
-
u i h h
THTyjı rjıa B M M O H ap x H H ecK o ro r o c y -
a a p c T B a ;
2.
j i h h o
, H o c a m e e THTyjı H M n e -
p a T o p a ;
II
n p H J i . H M n e p a T o p c K H H .
İm -
perator sarayı
HMnepaTopcKHH aB open.
İM P E R A T O R L U Q
c y m . H M n e p ä T o p c T B o :
1. c a H , THTyjı H M n e p a T o p a , H M n e p a T p H q b i;
2. npeöbiBaHHe HMnepaTopoM, HMnepaT-
p H H e ü ;
3 .
n p a B J ie H H e
HM nep aT o p a ,
H M n e-
p aT p H H M .
İM P E R A T R İç ə
c y m .
HMneparpıiua:
l . H a c -
JienCTBeHHMH THTyjI JKeHIIIHHbl - TJiaBbl
M O H a p x m e c K O T O
rocyjjapcTBa; 2 . p a 3 r .
HOCHTeJibHHHa 3Toro
T H T y jıa;
3.
c y n p y r a
H M n e p a T o p a .
İM PER İA L
c y m . y c T a p . H C T o p . H M n e-
p n ä j i ( q e K a H H B u ıa a c a b P o c c h h 3 0 J i0 T a a
M aH eT a ä o c t o h h c t b o m b
10
p y
6
., n o c j ı e
1 8 9 7 r . - b 1 5 p y
6
.).
İM PER İA LİST I c y m . HMiıepHaJiHCT (Kpyn-
HbiH KanHTajiHCT, npeacTaBHTejib
moho
-
nojiHCTHHecKoro KanHTana);
I I
n p n j ı .
H M n e p H aJiH C iT iH ecK H H :
1
. o T H O c a m H Ü c a
k
H M n e p n a jiH C T a M , n p H H a jy ıe x a m H H HM -
İmperialist dövlətlər
H M n e p H a jiH C T m e cK H e
r o c y n a p c T B a ;
2 .
p a 3 B a 3 a H H b iH H M n e p n a -
JiHCTaMH, n poB O jjH M M H h m h .
İmperialist
müharibəsi
HMiıepHanHCTH'iecKaa BOHHa,
imperialist siyasəti
H M n e p H a jiH C T H q e c K a a
j
nOJIHTHKa.
;
İ M P E R İ A L İ Z M I c y m . H M iıepuaJiH S M : I .
b
j
jıeH H H H 3M e; B b ic u ıa a
h
n o c j ı e n H a a CTaHHa
KanHT2JiH3Ma.
İmperializm kapitalizmin son
mərhələsidir
H M nepH ariH 3M - n o c J ie f lH a a
C T a rn ıa K an H T an H 3 M a;
2.
b jıeH HH H 3M e:
KanHTajiHCTHHecKHe rocyjıapcTBa,
H a x o jıa -
iH H e c a H a ə t o h CTajiHH K an H T an H 3 M a;
3. BHeum aa nojiHTHKa,
n p o B o jiH M aa ə t h m h
rocyaapcTBaMH; II
n p H J i .
HMnepHanHC-
THHeCKHH
(oTH O CaiH H HCa k
HMnepnajiH3-
My).
İmperializm mərhələsi
HMnepnajiHC-
T H ^ e c K a a c T a a n a .
İM P E R İY A
H C T O p .
I
c y m . H M iıep H a:
1
.
K p y n H o e M O H a p x m e c K o e
rocyaapcTBO,
r J ia B o ö K O T o p o r o aB JiaeT C a H M n e p a T o p .
Roma imperiyası
P H M C K aa
H M n e p n a ;
2.
K p y n H a a H M n e p H a jn ıc T M 'ie c K a a
k o j io
-
HHajibHaa
j ı e p x a B a c e e B .uaaeHHaM H.
Bri-
taniya imperiyası
E p H T a H C K aa H M n e p n a ;
I I
n p H J i . H M n e p cK H İi.
İmperiya siyasəti
HMnepcKaa noJiHTHKa.
İM P İÇ M E N T
c y m . H M n H iM e m ( n p o u e a y p a
np H B Jim eH H H k c y jıy
napjıaMeHTa
b m c u ih x
flO Ji*H O C T H bix j i h i i r o c y j ıa p c T B a c u e j ib io
JIH U ieH H a HX nOJIHOMOHHH).
İM PLA N TA SİY A
c y m .
6
h o j i .
HMimaHTä-
H H a ( n p H K p e n jıe H H e 3 a p o Ä b im a k c T e r a e
MaTKH y M JieK o n H T aro ıu H X h H eJio B eK a).
Mərkəzi implantisiya
u e m p a j i b H a a h m -
IU iaH TH H Ha.
j İM P O R T
3 k o h .
I
c y m . H M n o p T : 1. BB03
T0Bap0B
H 3 -3 a rp a H H H b i j y ı s p e a jiH 3 a u H H
h x H a B H yTpeH H eM p b iH K e;
2.
o
6
m e e k o -
JIHHeCTBO HJIH O ÖlHaa CTOHMOCTb TOBapOB,
Ä O C T aB jıeH H bix
b
C T p a H y ;
II
n p H J i .
H M n o p T H b iii: 1 . O T H O cauiH H ca k H M nopT y.
İm port gömrüyü
H M n o p T H a a n o u iJ iH H a ;
import krediti
HM nopTHM H K peflH T;
2.
n p H -
Be3eHHbIH H 3-3a ip aH H H b i; BB03HMİİ.
Import
malları
H M n o p T H b ie T O B apbi,
import ipək
H M n o p T H b iü
uıeJiK;
c m .
idxal.
İM P O R T Ç U
c y m .
HMnopTep
( j i h h o h ji h r o -
c y a a p c T B o , n p o H 3 B o jıa ın e e b b o 3 TOBapoB
H 3 -3 a r p a H H u b i) ,
İM P O T E N S İY A
c y u ı .
mcji . h m i t o t c h u h s i
(n0Ji0B0e 6eccHJiHe).
İM P O T E N T I
c y m . M e j ı . h m h o t c h t ( n e -
jıOBeK, cT p a a a ıo ııiH H noJiOBbiM
6
ec cH Jin e M );
II
n p n j ı . H M noTeH TH biii: 1 , o t h o c » i k h ü c m
k HMHOTeHUHH.
İmpotent hal
H M rıoTeH TH oe
c o c T o a H H e ;
2.
c T p a a a ro m H H H M noreH H H eH .
İM PO TEN TLİK c y ı i i . m c j . HMnoreHT-
HOCTb (nojjOBOe öeccHJine).
j
İM PRESA RİO c y m . r e a ' r p . HMiıpecapno '
(npe/ınpHHHMaTejib, opraHH3yıoıHHH n
HaHCHpyMmHİİ
KOHIjepTtl,
CneKTaKJIH H
T . H . ) .
j
İMPRESSİONİST 1 c y m . HMnpeccHOHäcT,
HMnpeccHOHHCTKa (no&neaoBaTejib
h m -
i
npeccHOHH3Ma);
I I
n p n j ı .
l.HM npeccno-
HHCTCKHİİ;
2 .
HMnpeCCHOHHCTHHHBIH.
İMPRESSİONİZM I c y iii . HMiıpeccHOHH
3M |
(HanpaBJieHHe
b
ncKyccTBe KOHiıa
X I X b .,
j
CTpeMameeca
n e p e a a T b
jım H bie n e p e x n -
BaHwr,
BneHaTJieHHa, Hac'ipoeHHH).
Fransız I
impressiorıizmi
4>paHuy3CKHH HMnpeccHo-
j
h h 3 m ; I I
n p HJ i . HMnpeccnoHHCTmecKHH,
HMnpeCCHOHHCTKHH: I. OTHOCHIHHHCa K ;
H M n peccH O H H 3M y.
Impressionizm priyomu
HMnpeccHOHncTH>ıecKHH npneM;
2 .
n p o -
'
HHKHyTblH HMHpeCCHOHH3MOM.
İMPROVİZASİYA
I
c y m . HMnpoBH
3
äuHa:
1 .
COWHeHHe
CTHXOB, My3bIKH H T .n . B
j
MOMeHT C H C noJIH eH H H , 6 e 3 nOflTOTOBKH;
:
2.
np o H 3 B efleH H e,
co3aaHHoe
nyTeM H M tıpo-
B H 3aiIH H B MOMeHT HCnOJIHeHHfl; 3 . BblC-
;
T ynjıeH H H
c
> ı e M- j T. , H e noflroT O B JieH H biM
3apaHee;
I I n p n j ı .
HMnpoBH3auHÖHHbm.
İmprovizasiya istedadı
H M n p o B H sau H O H -
j
HblH flap.
İMPROVİZATOR c y m . HMnpoBH3äTop
( t o t ,
k t o
HMnpoBH3HpyeT,
o
6
jı a a a e T
cnocoö-
HOCTbK) H M IlpO B H 3H pO B aTb).
İM PROVİZATORLUQ I c y m . HMnpoBH-
3äTOpCTBO (cnOCOÖHOCTb, yM eH H e COqHHHTb
h
t
o - ji . 6 e 3 n p eflB ap H T en b H O H
nonroTOB-
k h ) ; I I n p H J i . H M iıp o B H iä T o p c K H H .
İm - \
provizatorluq qabiliyyəti
H M n p o B H 3 a r o p -
!
CKHe CnOCOÖHOCTH.
İMPULS I c y m . HMnyjibc: l.BHyrpeHHee
n o
6
yacaeHHe, to jito k , noöyamaıoıUHH
k
coBepuıeHHK)
K a K o r o - J i . ÄeftcTBHa.
İradi impuls
b o j i c b o h H M n y jib c ;
2.
< J)H 3.,
t e x . KOJimecTBo jiBHxeHHsı, paBHoe npo-
H3BefleHHio MaccM
T e n a H a
e ro cKopocTb.
j
İm pulslar tezliyi
n ac T O T a H M n y jib co B ,
qa-
yıtmış impuls
o ı p a x e ı i H b i H
HMnyjibc,
dalğa
impulsu
b o j i h o b o h
HMnyubc; II n p n j ı .
t)3 H 3 ., T e x . HM nyJIbCHW H (CBH3aHHMH C
i
əjreK 'ip H H ecK H M H H M n y jib c a M H ).
İmpuls
1
əyrisi
HMnyjibCHaa KptiBaa,
impuls gene-
ratoru
HMnyjibCHbiii reH epaT op,
impuls
tənzimləyicisi
H M nyjibC H biii
peıyjiflTOp,
im-
puls həyəcanı
HMnyjibCHOe B 03M ym eH H e.
İM P U L S A T O R c y m - HMiıyjibcäTop (reHe-
paTop HMnyjibcOB nocTOHHHoro TOKa, cjıy-
XaiHHH flJIfl CTHMyjlflHHH
C O K paiH eH H Ü ).
İM PU L SİV n p HJ i . HMnyjibCHBHbiH: I.c k jio h -
HblH
neÖCTBOBaTb n o j l
BJIHflHHeM
H e n o -
cpeflCTBeHHoro no6y5KjıeHHa; nopbiBHC-
Tbifi.
İmpulsiv natura
HMnyjibCHBHaa
H a-
T y p a ; 2 .
oöycjıoBJieHHbift
6 e c c o 3 H a T e jib -
HbiM, HenpeoaonHMbiM noöyayıeHHeM; He-
rıp0H3B0JibHbiH.
İmpulsiv hərəkət
HMnyjib-
CHBHOe aeftcTBHe.
İM P U L S İV L İK
c y m . HMnyjibciiBHocTb,
HenpOH3BOJIbHOCTb.
İM P U L S L U
n p n j ı .
3 J i . - T e x .
HMnyjibC-
HbiH.
Impulslu veriliş
HMnyjibCHaa n e p e -
f la n a ,
impulslu siqnal
HMnyjibCHbiiı cHraajı,
impulslu təsiretmə
HMnyjibCHoe B03Äe{i-
CTBHe.
İM R Ə N D İR M Ə c y m . o t r j ı a r .
imrən-
dirmək.
İM R Ə N D İR M Ə K
r j ı a r . n o ö y a m ä T b , n o
6
y-
flH T b (B bi3B aTb y k o r o - ji . x e J ia H H e c n e -
JiaTb q T O - J l . ; CKJlOHHTb, npHHyflHTb k
K a K O M y - j ı . fleH C TB H fo, n o c T y ıiK y ) .
İM R Ə N M Ə c y m . o t r j ı a r .
imrənmək;
no6yacaeHHe.
İM R Ə N M Ə K
r n a r .
xoTCTb,
3
ax o T e T b (H w e rb
oxoT y,
x e J ia H H e
k
m e
m
y -
jt.).
İM R İK
n p n j ı .
p a 3 r . İ.K pynH biH .
Imrik
duz
KpynHaa cojib;
2 . K p y m a T b i ü (3epH H C -
Tbifi, nono6HW İi K pyne).
İM R İK L Ə M Ə c y m . o t r j ı a r .
imriklə-
mək.
İM R İK L Ə M Ə K r j ı a r . p a 3 r . MOJiÖTb, npeB-
p a m a a b
K p y n y ( o
sepH e, c o jih h T.n.).
İM R İK L Ə T D İR M Ə c y m . o t r j ı a r .
imrik-
lətdirmək.
İM R İK L Ə T D İR M Ə K r j ı a r . jr H a j ı . n o -
Hy f l . k i m ə n ə y i 3acTaBHTb k o t o mo-
jı o T b , n p e B p a u ı a a
b
K p y n y (3 e p H O , c o j ib
h
t . h . ) .
İM R İK L Ə T M Ə c y m . o t r n a r .
imrik-
lətmək.
İM R İK L Ə T M Ə K
r j l a r . c m .
imriklətdir-
mək.
İM SA K c y m -
p e j ı n r .
1. yrpeH H aa
T p a -
n e3 a bo BpeMa ypa3bi (3aBTpax ä o aHeB-
H o r o
nocT a); 2. BpeMH yTpeHHeiı Tpane3w.
İM SİK n p H J i . 1. c
tohkhm
hioxom
; 2. n e -
p e H . HyTbHCTWÖ (o qeJioBeKe).
İM S İL Ə M Ə
c y m -
o t
r j r a r .
imsiləmək.
İM SİLƏ M Ə K
r j ı a r . p a
3
r .
HioxaTb,
n o H i o -
XaTb,
O Ö H IO X H B a T b , o
6
H i o x a T b .
İM SİLƏ N M Ə c y m . o t
r n a r .
imsilənmək.
İM S İL Ə N M Ə K m a r . oÖHMXHBaTbca.
İM TA H A N I
c y m -
1
.
3
K
3
ä M e H ( n p o B e p o H -
H o e
HcnbiTaHHe
n o
K a K O My - j ı . yne
6
-
H O M y n p e j j M e T y ) .
Şifahi imtahan
y c T H M H
a K
3
a M e H ,
yazdı imtahan
n H C b M e H H b i ü s k -
3 a M e H ,
buraxdış imtahanı
B b i n y c K H O H 3 K -
3 a M e H ,
qəbul imtahanları
B C T y n H T e j i b H b i e
3 K 3 a M e H b i ,
test imtahanları
T e c T O B w e 3 K -
3 a M e H b i ,
imtahana hazırlaşmaq
r o T O B H T b c a
k 3 K 3 a M e H a M ,
imtahan vermək
c j ı a B a r b ,
c m n
3 K 3 a M e H ,
imtahan verən
a o a M e H y ı o -
m Hİıca; 2.
n e p e H . K a K o e - j ı .
ncnw T a-
* i H e , n p o B e p K a .
Zamanın imtahanı
H c n w -
T a H H e B p e M e H e M ,
imtahan ayağında
n e p e j ı
H c n w T a H H e M ,
axırıncı imtahan
n o c j ı e j ı -
r i e e H c n w T a H H e ,
ağır imtahan
T a x e j ı o e
H c n w T a ı i H e ;
II n p H J i .
3
K
3
a M e H a H H
0
H H b i i ı .
Imtahan sessiyası
3
K
3
a M e H a a H O H H a a c e c -
C H a ,
imtahan dövrü
3 K 3 a M e H a ı m o H H W H
n e p n o j ı ,
imtahan komissiyası
3
K
3
a M e H a -
H H O H H a a
K O M H C C H a ,
imtahan vərəqəsi
3
K
3
a M e H a ı j H O H H W H j i h c t ,
imtahan bileti
3 K 3 a M e H a ı i H O H H W H Ö H J i e T ;
imtahan ver-
mək
(
tutmaq)
j ı e p x a T b 3 K 3 a M e H , B b w e p -
XMBaTb, BbUiepJKaTb (CJiaTb) 3K33MeH;
imtahana çəkm ək
k i m i
3 K 3 a M e H O B a T b ,
np03K3aMeHOEaTb, HCnblTWBaTb, Hcnw-
T a T b K o r o ;
imtahandan çıxmaq
B b i j ı e p -
a c a T b
3
K
3
a M e H , H c n b i T a H H e .
İM TA H A N Ç I c y m • 3K3aMeHäTop ( t o t , k t o
np0H3B0flHT
3 K 3 a M e H , j ı a e T
oueHKy
3 K 3 a -
A(eHyıomHMCfl).
İM T A H A N E D İC İ
n p H J i .
1. 3K3aMeHyıomHH.
Imtahanedici komissiya
3 K 3 a M e H y ı o m a a
kom hccim ; 2.
n e p e H . H c n b i T y ı o m H H , n p o -
HHUaTenbHblH, BHHMaTeHbHblH, nWTJlHBWH.
İmtahanedici nəzər
HcnbiTyroıımH
B 3 r j i H f l .
İM TA H A N Q A B A Ğ I n p H J i . npefl3K3aMeHa-
U H Ö H H W H ( n p e f l m e c T B y w m H Ö
3K3aMeHy).
İmtahanqabağı hazırlıq
n p e f l 3 K 3 a M e H a -
Dostları ilə paylaş: |