Vrozená katarakta (cataracta congenita) je šedý zákal přítomný v době narození. Katarakta, která se vyvine v průběhu prvního roku života se nazývá infantilní (Slezáková, 2008; Hycl, 2003).
Podle umístění a rozsahu zákalu rozlišujeme několik typů katarakt:
Přední polární katarakta - je oboustranná a snižuje zrakovou ostrost minimálně.
Zadní polární katarakta - je větší rozsahem a obvykle dochází ke snížení zrakové ostrosti.
Suturální katarakta (cataracta stellata) - je oboustranná a zrakovou ostrost nesnižuje.
Cerulea cataracta - objevují se modravé opacity v kortexu, zraková ostrost není narušena.
Nukleární kongenitální katarakta - bývá oboustranná se zakalením fetálního a embryonálního jádra, zraková ostrost je narušena.
Kapsulární katarakta - drobné opacity v předním i zadním pouzdru, vidění nebývá obvykle narušeno.
Zonulární katarakta (lamelární katarakta) - bývá oboustranná, postihuje určitou zónu v čočce, typické umístění opacity je mezi jádrem a kortexem, řadí se mezi velmi častý typ dětské katarakty a současně bývá narušeno vidění.
Zralá katarakta - může být jednostranná nebo i oboustranná, dochází ke zkalení všech vrstev čočky, tento typ katarakty výrazně zhoršuje vidění.
Membranózní katarakta - objevuje se vzácně a vzniká na základě vstřebání čočkových hmot, které spojují přední i zadní pouzdro v neprůhlednou bělavou membránu, rovněž výrazně zhoršuje vidění.
Kongenitální katarakta při rubeole - čočka je zkalena úplně, v některých případech postihuje jen jádro, vidění je zhoršeno dle stupně zkalení čočky (Kuchynka, 2007; Rozsíval, 2006; Kraus, 2000).
Paratypické katarakty - dochází k onemocnění nebo poškození čočky za fetálního života na podkladě zevních vlivů v průběhu těhotenství (terapie kortikosteroidy, sulfonamidy, ozáření, předčasný porod). Dále se na onemocnění může podílet infekce matky (rubeola, toxoplazmóza nebo cytomegalovirová choroba, HSV), dále systémové syndromy (Fabryho choroba, Alportův syndrom) a také poruchy metabolizmu (DM, galaktosémie).
