Univerzita palackého V olomouci

2.1 Anatomie oka

Očnice (orbita) je čtyřboká pyramida se zaoblenými hranami, s bází obrácenou dopředu a s vrcholkem směřující nazad. Očnice se skládá z několika lebečních kostí nestejné tloušťky. Horní okraj očnice, tvořený frontální kostí, je zesílený a oko je uloženo v očnici tak, že spojnice středu horního okraje a dolního okraje očnice se dotýká povrchu zavřených víček. Vnitřní stěna, tvořená z převážné části lamina papyracea ossis ethmoidalis, je velmi tenká. Ve hrotu očnice je okrouhlý otvůrek - foramen opticum, kudy vniká zrakový nerv (nervus opticus) do lebeční dutiny. Okolo něj se upíná ke kosti společná šlacha většiny očních svalů. Vzadu jsou také dvě užší štěrbiny - fissura orbitalis superior et inferior, kterými vnikají do očnice cévy zásobující adnexa a nervy inervující obsah očnice (Řehák, 1989).

Oční koule (bulbus oculi) má přibližně podobu koule (viz. Obrázek 1) a rozeznáváme na ní přední pól (polus anterior), který odpovídá vrcholu rohovky a zadní pól (polus posterior), ze kterého mediálně vystupuje zrakový nerv (Synek, 2004; Kvapilíková, 2000).

Stěnu oka tvoří tři obaly (viz. Obrázek 1). Jedná se o zevní vazivovou vrstvu (tunica fibrosa), což tvoří zadní neprůhledná bílá část - bělima (sclera) a přední průhledná část - rohovka (cornea). Střední vrstva bulbu, která se nazývá živnatka (uvea), se skládá z větší zadní části - cévnatky (chorioidea), střední části - řasnatého tělíska (corpus ciliare) a přední části - duhovky (iris). Vnitřní obal oka sestává z pigmentové vrstvy (stratum pigmenti retinae) a sítnice (retina). Tyto tři oční stěny vytvářejí schránku pro obsah oka. Obsahem oka je čočka (lens cristallina), sklivec (corpus vitreum) a komorová voda (humor aquaeus) (Kvapilíková, 2000).