Univerzita palackého V olomouci

Obrázek 1. Oční koule (www.kubena.cz)
Bělima je pevná tuhá vazivová blána, tvořena převážně lamelózně uspořádanými svazky kolagenních a elastických fibril a zaujímá zadních 5/6 oční koule. V předním úseku bělima přechází do průhledné rohovky (Synek, 2004; Dylevský, 2000).

Rohovka je složena z tenkých vazivových lamel, hustě na sebe přiložených. Tvarem se rohovka podobá vypouklému hodinovému sklíčku (Dylevský, 2000).

Zevní vrstva oční koule zajišťuje stabilitu jejího tvaru a je místem úponů šlach okohybných svalů (Synek, 2004).

Prostřední vrstva oční koule je poměrně tenká, tvořena převážně řídkým vazivem s hojnými pigmentovými buňkami. Obsahuje krevní cévy, ze kterých je zásobována převážná část oční koule. Prostřední vrstva se skládá ze tří oddílů a to cévnatky, řasnatého tělesa, duhovky (Synek, 2004).

Cévnatka je velmi bohatá na cévy, které zásobují především zevní vrstvy sítnice. V cévnatce jsou buňky obsahující hnědý pigment, zabraňující rozptylu světelných paprsků uvnitř oka (Dylevský, 2000).

Řasnaté těleso má tvar zřaseného prstence volně visícího mezi bělimou a rohovkou. Podkladem řasnatého tělesa je drobný hladký sval. Od okrajů řasnatého tělesa vybíhají tenká vlákna, na která se připojuje pouzdro čočky. Od řasnatého tělesa odstupuje i kruhový terčík uložený před čočkou - duhovka (Dylevský, 2000).

Duhovka (iris) má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Přední plocha duhovky je podle množství pigmentu individuálně různě zbarvená a podmiňuje barvu očí. Zadní plocha duhovky se obrací proti čočce a představuje přední stěnu zadní komory oční (Synek, 2004).