Zk-03-2016-12, př. 1 Počet stran: 116

4)Kraj Vysočina

Kraj Vysočina leží v  centrální části České republiky na pomezí Čech a Moravy. Spolu s Prahou a Středočeským krajem je jediným vnitrozemským krajem na území ČR. Sousedí s kraji Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým tvoří region soudržnosti NUTS II Jihovýchod.

Rozloha je 6 796 km2. Kraj je složen z 5 okresů a k 1. 1. 2004 bylo na tomto území vytvořeno 15 obcí s rozšířenou působností.

Tabulka : Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska rozlohy (k 31. 12. 2012)					Tabulka : Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska počtu obyvatel (k 30. 6. 2013)
Pořadí	Kraj	Rozloha v km^2				Pořadí	Kraj	Počet obyvatel
1	Středočeský	11 015				1	Středočeský	1 297 044
2	Jihočeský	10 056				2	Hl. město Praha	1 246 176
3	Plzeňský	7 561				3	Moravskoslezský	1 224 044
4	Jihomoravský	7 195				4	Jihomoravský	1 168 975
5	Vysočina	6 796				5	Ústecký	826 037
6	Moravskoslezský	5 427				6	Olomoucký	636 677
7	Ústecký	5 335				7	Jihočeský	636 459
8	Olomoucký	5 267				8	Zlínský	586 626
9	Královéhradecký	4 759				9	Plzeňský	572 859
10	Pardubický	4 519				10	Královéhradecký	552 099
11	Zlínský	3 963				11	Pardubický	515 804
12	Karlovarský	3 314				12	Vysočina	510 520
13	Liberecký	3 163				13	Liberecký	438 527
14	Hl. město Praha	496				14	Karlovarský	301 075

Zdroj: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v 1.a 2. čtvrtletí 2013. ČSÚ Praha, 2012; Registr sčítacích obvodů a budov. ČSÚ Praha, 2013.

4.1Demografická situace

K 31. 12. 2013 žilo v Kraji Vysočina 510 209 obyvatel, 253 270 mužů̊ a 256 939 žen. Proti minulému roku došlo k poklesu o 998 osob, a tak dále pokračuje trend záporného celkového přírůstku obyvatel přerušený pouze roky 2005–2008. Přirozený přírůstek byl v roce 2013 záporný, tzn., že počet zemřelých v kraji převýšil počet živě narozených a ve srovnání s rokem 2012 v přepočtu na 1 000 obyvatel poklesl z hodnoty minus 0,1 na hodnotu minus 0,4. Kladný přirozený přírůstek zaznamenal pouze okres Žďár nad Sázavou a v okrese Jihlava se živě narodilo tolik dětí, kolik zemřelo osob. Celkový záporný přírůstek obyvatel podpořila také skutečnost, že se z kraje vystěhovalo více lidí, než se přistěhovalo, a to ve všech okresech.

4.1.1Demografický vývoj posledních let

Graf : Vývoj počtu obyvatel jednotlivých okresů kraje v období 1869 – 2012

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel kraje v posledních letech klesá vlivem migračního i přirozeného úbytku. Klesá i počet přistěhovalých a usedlých cizinců.

Klesá počet narozených dětí, stoupá průměrný věk matky při narození.

Dále se zvyšuje podíl dětí narozených mimo manželství.

Pokračuje proces stárnutí obyvatelstva, zvyšuje se počet obyvatel starších

65 let a roste průměrný věk, zvyšuje se rovněž naděje dožití při narození.

Počet sňatků klesá, muži i ženy vstupují do manželství ve vyšším věku.

V Kraji Vysočina se projevuje nízká míra potratovosti.

4.1.2Predikce demografického vývoje

V roce 2050 bude žít na Vysočině pouze asi 450 tisíc obyvatel, což představuje úbytek proti současnému stavu o 12 %. Pokles počtu obyvatel na Vysočině bude patřit k nejvyšším v mezikrajském srovnání (podobný úbytek se očekává v Ústeckém kraji a většině moravských krajů). Počet obyvatel by měl ve všech krajích kromě Středočeského a Prahy soustavně klesat, úbytek může dosáhnout až 20 % (Moravskoslezský kraj). Takové jsou výsledky Projekce obyvatelstva v krajích do roku 2050.

Tabulka : Věkové složení obyvatelstva Kraje Vysočina podle věkových skupin, obě pohlaví, k 1. 1.

Zdroj: ČSÚ

Na výsledcích projekce jsou znepokojující především změny v podílech obyvatelstva podle věku. V roce 2050 by měl klesnout podíl dětí mladších 15 let na 12,3 % z celkového počtu obyvatel kraje proti 14,8 % v roce 2013. Zhruba o tři čtvrtiny se v roce 2050 zvýší počet osob ve věku 65 a více let, když budou tvořit více než třetinu z odhadovaného celkového počtu obyvatel Kraje Vysočina. Podíl nejstarších obyvatel tak bude po Zlínském kraji druhý nejvyšší mezi regiony. Zastoupení obyvatel ve věku 15 - 64 let se sníží ve sledovaném období ze 68,1 % na 53,6 %.

Na základě vývoje věkového složení populace se bude index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let) ve všech krajích prudce zvyšovat. V horizontu projekce by se index stáří mohl v jednotlivých krajích pohybovat v rozmezí 165 – 290 seniorů na 100 dětí, přičemž nejnižší by byl v hlavním městě Praze (vliv migrace) a nejvyšší ve Zlínském kraji. Na Vysočině by mohl dosáhnout hodnoty 277 seniorů na 100 dětí (třetí nejvyšší hodnota mezi kraji), když k 1. 1. 2013 tento ukazatel představoval 116 seniorů na 100 dětí.

Graf : Naděje dožití při narození v Kraji Vysočina dle projekce obyvatelstva

Zdroj: ČSÚ

V Kraji Vysočina průměrný věk v horizontu projekce dosáhne téměř 50 let a měl by být po Zlínském kraji druhý nejvyšší v regionálním srovnání.