Zk-03-2016-12, př. 1 Počet stran: 116

6.4.2Lůžková péče akutní

Ke konci roku bylo v kraji evidováno 36 824 diabetiků, 17 536 mužů a 19 288 žen. Meziročně došlo k nárůstu počtu léčených diabetiků o 5 %. Na 100 tisíc obyvatel kraje připadlo v průměru 7 217 diabetiků, průměr v ČR je přitom 8196.

V oblasti lůžkové péče ve vnitřním lékařství jsou v Kraji Vysočina pacienti hospitalizováni ve všech pěti okresních nemocnicích a v roce 2011 existovalo lůžkové oddělení také v nemocnici ve Velkém Meziříčí.

Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) má Kraj Vysočina v porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR podprůměrně hustou síť lůžkové péče ve vnitřním lékařství: Kraj Vysočina má nejnižší počet lékařů a 4. nejnižší počet lůžek v nemocnicích (v přepočtu na 10 000 obyvatel), počet obyvatel na jedno lůžkové oddělení vnitřního lékařství je 3. nejvyšší v ČR.

Celkově je ve všech nemocnicích vždy minimálně 60 lůžek a JIP, v nemocnici v Třebíči jsou lůžka oddělení vnitřního lékařství součástí společného lůžkového fondu (SLF), které dále zahrnuje obory pneumologie a ftizeologie a neurologie.

Následující tabulka ukazuje spektrum 10 nejfrekventovanějších MDC skupin na oddělení vnitřního lékařství. Jihlava má samostatné kardiologické oddělení a koronární jednotku – to vysvětluje nižší podíl případů na oddělení vnitřního lékařství. Naopak nemocnice v Novém Městě na Moravě a v Pelhřimově nemají samostatné plicní oddělení a většina z MDC 04 je hospitalizována na oddělení vnitřního lékařství.

Místní dostupnost je dle nařízení vlády definována dobou dojezdu 60 minut.

Vzhledem k existenci lůžkového oddělení vnitřního lékařství ve všech okresních nemocnicích je v současné době u všech obcí v Kraji Vysočina zajištěna místní dostupnost péče dle nařízení vlády. Dle následující tabulky, která ukazuje situaci zajištění dostupnosti lůžkové ortopedie 5 nemocnicemi zřizovanými KV, je z většiny obcí doba dojezdu k nejbližší obci s oddělením vnitřního lékařství do 50 minut.

Následující tabulka ukazuje, jaká je spádová oblast daných oddělení, tedy při jakém podílu hospitalizací pocházeli hospitalizovaní pacienti z okresu dané nemocnice a jaký je podíl hospitalizací, kdy pacienti pocházejí z jiného okresu. Nejvyšší spád má nemocnice v Třebíči – 10 % případů bylo u pacientů mimo okres.

Spektrum DRG bazí mezi nemocnicemi se příliš neliší, nejpočetnější je baze 0535 – srdeční selhání a 0540 – hypertenze.

Nemocnice Jihlava má od počátku roku 2010 specializované kardiovaskulární pracoviště II. stupně. Pro Kraj Vysočina je z hlediska kardiovaskulární péče dominantním zdravotnickým zařízením, jehož posláním je koncentrovat a poskytovat superspecializovanou kardiovaskulární péči pro celou spádovou oblast, čítající více než 500 000 obyvatel. Kardiovaskulární péče je v Jihlavě poskytována za spolupráce kardiologického oddělení Nemocnice Jihlava a soukromého subjektu Kardiocentrum Vysočina CZ, pracoviště invazivní a intervenční kardiologie. Úkoly centra jsou:

Provádění neakutních koronarografií a koronárních intervencí (často v jednom sezení) indikovaných v ambulancích a na lůžkách nemocnic Kraje Vysočina.

Provádění elektrofyziologických a ablačních zákroků indikovaných v ambulancích a na lůžkách nemocnic Kraje Vysočina.

Spolupráce v oblasti angiologie a periferních cévních intervencí. Výměna a společné vykazování dat o počtu provedených vyšetření, intervencí za všechny nemocnice, které tyto výkony provádějí.

Z hlediska budoucího vývoje nemocnic je současná struktura lůžek oddělení vnitřního lékařství považována za nedostatečnou, zejména v okrese Žďár nad Sázavou, kde v důsledku zrušení 30 interních lůžek v nemocnici Mostiště dochází k problémům při umístění interního pacienta na lůžko. V Nemocnici Třebíč je oddělení vnitřního lékařství součástí sjednoceného lůžkového fondu oborů vnitřního lékařství od roku 2013. I přes toto řešení se dlouhodobě potýká s nedostatkem lůžek a využívá kapacitních možností oborů umístěných v pavilonu MIO (dermatologické, infekční, pneumologie a ftizeologie).

Za předpokladu neměnné spotřeby péče ve věkových skupinách by se na odděleních vnitřního lékařství v součtu za všechny věkové kategorie oproti roku 2012 v roce 2030 zvýšil počet hospitalizací o 5 500

V letech 2000-2011 se průměrná délka hospitalizace snížila o téměř 2 dny, stále je však průměrná délka hospitalizace v ČR o více než 4 dny vyšší než v ostatních zemích Evropy.

Místní dostupnost lůžkové péče dle Nařízení vlády č. 307/2012 Sb. je pro vnitřní lékařství stanovena na 60 minut. V současné době je u všech obcí zajištěna místní dostupnost péče dle nařízení vlády. Pro období 2015 – 2020 se nepředpokládá rozšiřování sítě. Případný nárůst hospitalizací bude kompenzován snižováním průměrné délky hospitalizace. Dále bude pokračovat rozvoj specializace jednotlivých nemocnic. Příkladem je kardiologické centrum Nemocnice Jihlava. Trendy, které budou ovlivňovat vývoj oboru jsou nové možnosti terapeutické endoskopie, rozvoj screeningových programů a pokroky v léčbě díky novým lékům, což bude mít vliv na řadu léčebných postupů.