Falešná pozitivita vyšetření na psychoaktivní látky a užívání léků
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Úvod
Toxikologické vyšetření má při diagnostice a léčbě návykových nemocí významné místo, jsou zde ale i určitá omezení a úskalí, na která upozorňujeme jinde (Nešpor, 1998). Například negativní nález u pacienta, který si aplikoval psychoaktivní látku, může být způsoben manipulací s močí nebo tím, že mezi odběrem a aplikací uplynula příliš dlouhá doba. Příčinou falešné negativity může být i malá citlivost skríningových testů.
Falešná pozitivita
Ještě závažnější bývá falešná pozitivita skríningových vyšetření. Takový nález může mít pro pacienta nepříjemné následky v pracovní, právní nebo jiné oblasti života. Navíc falešná pozitivita narušuje terapeutický vztah pacienta s lékařem nebo vztah k zařízení.
O tom, že se jedná o závažný problém, svědčí práce autorů Brahm a spol. (2010). Tento tým shrnul na základě údajů z literatury falešně pozitivní nálezy imunochemických metod. Jejich závěry zde citujeme.
Tab. l. Některé typické falešně pozitivní nálezy při imunochemickém skríningu na psychoaktivní látky (volně podle Brahm a spol., 2010).
|
Možnost falešné pozitivity při vyšetření na psychoaktivní látku
|
Některá antihistaminika a dekongestiva
|
metamfetamin (pervitin)
|
Bupropion
|
metamfetamin (pervitin)
|
Clompramin
|
metadon
|
Sertralin
|
benzodiazepiny
|
Trazodin
|
metamfetamin (pervitin)
|
Venlafaxin
|
fencyklidin
|
Quinolonová antibiotika
|
opiáty
|
Ibuprofen
|
fencyklidin, kanabionoidy, barbituráty
|
Naproxen
|
kanabionoidy, barbituráty
|
Chlorpromazin
|
metamfetamin (pervitin), metadon
|
Promethiazin
|
metamfetamin (pervitin)
|
Quetiapin
|
metadon
|
Thioridazin
|
metadon
|
Dextromethorphan
|
fencyklidin
|
Ritalin
|
metamfetamin (pervitin)
|
Verapamil
|
metadon
|
Falešnou pozitivitu na opiáty mohou kromě léků vyvolávat i potraviny obsahující semena máku. Situaci ještě komplikuje skutečnost, že mnozí pacienti jsou léčeni kombinacemi léků. Nelze vyloučit, že tyto kombinace mohou ovlivnit výsledek skríningového testování těžko předvídatelným způsobem.
Praktické důsledky
Vzhledem k výše uvedenému lze jen souhlasit se závěry autorů Brahm a spol. (2010). Ti uvádějí, že každý pozitivní nález by měl být ověřen jinou než imunochemickou metodou. To platí zvláště v situacích, kdy pacient aplikaci psychoaktivní látky neguje a nejevil v době odběru klinické známky intoxikace. Doporučuje se proto vzorek rozdělit na dvě části a první vyšetřit skríningově. Jestliže je výsledek pozitivní, druhá část vzorku se vyšetří jiným způsobem. Za zlatý standard se považuje plynová chromatografie s hmotovou spektrometrií (Brahm a spol., 2010). Nevýhodou je přirozeně podstatně vyšší cena tohoto vyšetření.
Literatura
Brahm NC, Yeager LL, Fox MD, Farmer KC, Palmer TA. Commonly prescribed medications and potential false-positive urine drug screens. Am J Health Syst Pharm. 2010;67(16):1344-50.
Nešpor, K.: Toxikologické vyšetření v klinické medicíně a při prevenci v pracovním prostředí. Alkoholizmus a drogové závislosti (Bratislava). 1998; 33:31-38. Volně na www.drnespor.eu.
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Praha –Bohnice
Mužské odd. pro léčbu závislostí
181 02 Praha 8
www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor
Dostları ilə paylaş: |