Klinické odporúČania I. 25 Úvod

KLINICKÉ ODPORÚČANIA I.

25

Úvod

Společnost Nutricia je součástí holandské společ-

nosti Numico a jejím posláním je vyvíjet, vyrábět a dis-

tribuovat přípravky speciální výživy (kojenecké, dětské, 

enterální), a to v souladu s nejnovějšími vědeckými 

poznatky. Výživa při tom není jen o výživě samotné, 

ale měla by působit též preventivně, předcházet něk-

terým onemocněním posilováním imunitního systému 

a zajišťováním správného vývoje a růstu.

Výzkumné centrum společnosti Numico v nizo-

zemském Wagenigenu spolupracuje s 50 univerzitní-

mi centry a s četnými akademickými nemocnicemi na 

celém světě. Testování všech nutričních komponent 

podléhá stejně přísným pravidlům a zásadám jako tes-

tování léčiv v klinickém výzkumu ve farmacii.

Lze zlepšit účinnost očkování?

Jednou ze studií, která by mohla naznačovat velmi 

slibné výsledky právě na poli posilování imunity u novo-

rozenců a kojenců, kteří nemohou být kojeni, je studie 

Dr. J. Garssena z imunologického oddělení ve Wage-

nigenu, kterou prováděl spolu s kolegy z farmaceutické 

fakulty univerzity v Utrechtu a s Institutem pro výzkum 

výživy a toxikologie v Maastrichtu. Studie vychází z fak-

tu, že mateřské mléko obsahuje různé druhy oligosa-

charidů, které hrají významnou roli při rozvoji imunitního 

systému kojenců. Během intrauterinního života má plod 

převahu Th2 lymfocytů a teprve po narození dochází 

k dozrávání specifické imunity a k postupnému navoze-

ní rovnováhy s převahou Th1 lymfocytů. 

V následující studii byl sledován význam směsi 

prebiotických oligosacharidů GOS/FOS v poměru 9 : 

1 podávané denně v rozdílných koncentracích a spe-

cifická imunitní odpověď organismu na vakcinaci. 

Z etických důvodů proběhla tato studie zatím pouze 

na myších modelech – podle doporučení ILSI a WHO. 

Myším C57BI/6 byla naočkována běžná vakcína pro-

ti chřipce. Primárně sledovaným parametrem byla 

Th1 dependentní opožděná hypersenzitivní odpověď 

(DTH). Kromě toho byly sledovány hladiny cytokinů 

a titry protilátek. U myší, které byly krmeny směsí 

oligosacharidů GOS/FOS, byla specifická imunitní 

odpověď na vakcínu zvýšená (měřeno zvýšenou DTH 

odpovědí na vakcinaci a zvýšeným poměrem Th1/Th2 

lymfocytů – podle hladiny cytokinů) v závislosti na pou-

žité koncentraci (k signifikantnímu zvýšení došlo u 5 % 

koncentrace) a na délce používání prebiotik, respektive 

v čím rannější fázi života došlo k suplementaci prebi-

otiky, tím byla specifická imunitní odpověď vyšší. Tento 

účinek byl specifický pouze pro směs oligosacharidů 

GOS s krátkými a FOS s dlouhými řetězci v poměru 9 

: 1, jiný typ oligosacharidů nebo vlákniny odpověď na 

vakcinaci neměnil.

Výsledky studie prokázaly, že u myších mláďat 

s nezralým imunitním systémem dokáže tato směs oli-

gosacharidů GOS/FOS pozitivně modulovat Th1 de-

pendentní odpověď na vakcinaci. Předpokládá se, že 

stejně tak dokáže modulovat i imunitu novorozenců.

Lze snížit spotřebu antibiotik?

Spotřeba antibiotik od začátku jejich úžívání vý-

razně stoupla. V evropských zemích vykazuje znač-

né rozdíly, např. Francie používá 3,3 x více antibiotik 

než země s nejnižší spotřebou, kterou je Nizozem-

sko. Česká a Slovenská republika se řadí spotřebou 

k evropskému průměru. 92 – 93 % antibiotik se při tom 

spotřebovává v ambulantní sféře a z toho je 75 % indi-

kováno k léčbě respiračních onemocnění. U dětí do 3 

LZE  ZLEPŠIT  ÚČINNOST  OČKOVÁNÍ? 

LZE ZLEPŠIT ÚČINNOST OČKOVÁNÍ? 

LZE  SNÍŽIT  SPOTŘEBU  ANTIBIOTIK?

LZE SNÍŽIT SPOTŘEBU ANTIBIOTIK?

MUDr. Kateřina Uxová

Nutricia, a.s., Praha

26

KLINICKÉ ODPORÚČANIA I.

let tvoří záněty respiračního traktu 80 % onemocnění.

Správně indikovaná antibiotická léčba má sa-

mozřejmě svá racionální opodstatnění, ale i při správ-

né indikaci se někdy nedokážeme vyhnout nežádou-

cím účinkům, které s sebou léčba antibiotiky přináší. 

Těmi jsou hlavně rezistence, nežádoucí a toxické 

účinky, alergie, oslabení imunity a v neposlední řadě 

i zvýšené náklady.

Hlavní příčinou rezistence je nesprávná indikace 

antibiotik, nedodržení léčebného postupu (předčasné 

ukončení léčby, vynechání dávky nebo velké zpoždění 

mezi nimi) a dříve též masové podávání antibiotik hos-

podářským zvířatům a jejich následný obsah v masu, 

mléce a vejcích.

Co se týká alergie na antibiotika, nejčastějí se vy-

skytují u penicilinů. Výskyt je udáván podle různých pra-

menů v dost širokém rozmezí – u 0,7 – 10 % populace 

. Riziko výskytu je vyšší u pozitivní rodinné anamnézy 

a při parenterálním podání. Alergie na penicilin zahrnuje 

časný i pozdní mechanismus imunopatologických reak-

cí a klinické projevy jsou velmi pestré. U 0,02 – 0,05 % 

se může vyskytnout i anafylaktický šok.

Zajímavá studie proběhla v USA ve výzkumném 

centru při nemocnici Henry Ford Hospital. Tato studie 

hodnotila užívání antibiotik u dětí v prvních 6 měsících 

života a následný výskyt alergických onemocnění až 

do věku 7 let. Celkový počet dětí ve studii byl 448, děti 

byly rozděleny na 2 skupiny, v první skupině byly děti, 

které do 6 měsíců svého života prodělaly antibiotickou 

léčbu, ve druhé skupině byly děti, které antibiotika do 

věku 6 měsíců neužívaly. Děti byly sledovány každý 

rok až do dosažení věku 7 let. Ukázalo se, že u dětí, 

které v raném věku antibiotika užívaly, byl výskyt aler-

gií o 50 % vyšší než u dětí, které antibiotika do 6 mě-

síců neužívaly. Výskyt astmatu byl u těchto dětí vyšší 

dokonce o 100 % a výskyt alergií při současné pozitiv-

ní rodinné anamnéze o 150 % vyšší než ve srovnání 

s kontrolní skupinou.

Užívání antibiotik (hlavně širokospektrých) vede 

též k oslabení přirozené bakteriální mikroflory sliznic 

a kůže a k přerůstání vysoce rezistentních bakteriál-

ních kmenů nebo kvasinek. Může dojít k poruchám 

rovnováhy vnitřního prostředí, dyspeptickým potížím 

nebo avitaminóze K. V neposlední řadě je antibiotická 

léčba nákladná i finančně. 

Spotřebu antibiotik lze snížit, a to jednak racionál-

ní antibiotickou terapií a dále posilováním imunitního 

systému. Jednou z cest posilování imunitního systé-

mu v raném věku je kojení, protože mateřské mléko 

posiluje imunitu přirozeným způsobem. Nemohou-li 

být děti z jakéhokoliv důvodu kojeny, pak je důležitý 

správný výběr náhradní mléčné výživy.

Kojenecká mléka Nutrilon obsahují prebiotickou 

směs galaktooligosacharidů a fruktooligosacharidů 

s dlouhými řetězci – GOS/FOS v poměru 9 : 1. Tato 

směs je patentovaná a klinickými studiemi byl proká-

zán její účinek na posilování imunitního systému přiro-

zenou cestou po vzoru mateřského mléka.

Studie rovněž potvrdily její účinek na snižování 

výskytu opakovaných infektů horních cest dýchacích, 

jakožto i na snížení počtu opakovaných terapií antibi-

otiky.

140 21 Praha 4

Literatúra

1. Garssen J, Vos P, et al. A mixture of galacto – and fructooligosaccharides show prebiotic effect and enhances systemic cellular 

immune responsivness in mice. J Pediatr Gastroenter Nutr 2004, 39 (Suppl), s. 88 – 89.

2. Dvořák, Urbánková, et al. Spotřeba antibiotik v ČR. Prakt. Lék. 2004, 84, No 7, s. 369 – 374, Henry Ford Public Health, 10/2003.

3. Boehm G, et al. Prebiotics in infant formulas – immune modulators during infancy. Nutrafoods 2005, 4, s. 51 – 57.

4. Bruzzese E, et al. Effect of early administration of GOS/FOS on the prevention of intestinal and extra intestinal infections in healthy 

infants J Pediatr Gastroenterol Nutr 2006, ESPGHAN 2006, The Abstracts PN 2 – 18.