214
Onkologie | 2012; 6(4) | www.onkologiecs.cz
Přehledové články
Úvod
Kolorektální karcinom je třetí nejčastější
diagnózou maligního onemocnění u obou
pohlaví. 5leté přežití dosahuje 64 % nemoc-
ných, a to v 90 % u lokalizovaného onemoc-
nění (stadium I-III), a v 10 % u pacientů s pro-
kázanými nádorovými metastázami v době
diagnózy (stupeň IV; 1, 2). Stupeň pokročilosti
(generalizace) onemocnění určuje algoritmus
léčby a přežití.
Studie prokázaly, že pro stupeň pokročilosti
adenokarcinomu konečníku T2–4, N0–2, M0 je
optimální použít neoadjuvantní CHRT založenou
na standardním předoperačním ozáření za kon-
komitantního podávání 5-fluorouracilu (5-FU).
Farmakokinetika, účinek a tolerabilita
5-fluorouracilu během předoperační
chemoradioterapie lokálně pokročilého
karcinomu rekta
Jiří Grim
1
, Miloš Hroch
2
, Jaroslav Chládek
2
, Ondřej Slanař
3
, Jiří Petera
1
, Jiřina Martínková
2
1
Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové
2
Ústav farmakologie, UK v Praze, LF v Hradci Králové
3
Ústav farmakologie 1. LF UK a VFN, Praha
Účel studie: Hlavním cílem studie bylo odhadnout dosažení patologické kompletní odpovědi nemocných trpících lokálně pokročilým
adenokarcinomem rekta po předoperační (neoadjuvantní) chemoradioterapii (CHRT) s využitím individuálních farmakokinetických
parametrů 5-fluorouracilu (5-FU). Sekundárním cílem bylo hodnocení bezpečnosti a snášenlivosti léčby.
Tato otevřená prospektivní studie podporovaná grantem IGA NS 9693–04/2008 zahrnula 34 dospělých s lokálně pokročilým karcinomem
konečníku ozařovaných do celkové dávky 50,4 Gy ve 28 frakcích po 1,8 Gy 10–15 MV paprsky v režimu 5 + 2 (5 dní radioterapie, 2 dny
volno) s kontinuálně podávaným 5-FU v i. v. infuzi 200–1000 mg/m2 po dobu 4–5 týdnů kontinuálně 7denní infuzí. Chirurgická resekce
následovala 4–6 týdnů po ukončení CHRT a po klinickém restagingu. Hodnocena byla klinická a patologická odpověď na chemoradio-
terapii pomocí zobrazovacího (MR) a histopatologického vyšetření, vyjádřená v % jako reziduální choroba.
Výsledky a závěr: Výsledek dokládá vztah mezi velikostí kumulativní dávky 5-FU a kumulativní AUC 5-FU (r = 0,61, p < 0,001). Podobný
vztah byl prokázán mezi kumulativní AUC 5-FU a metabolickým poměrem (poměr dosažených plazmatických koncentrací neaktivního
metabolitu dihydrofluorouracilu (5-FUH2) ku koncentracím 5-FU, r = -0,80, p < 0,0001). Kumulativní AUC korelovala se stupněm odpovědi
na léčbu (r = – 0,53, p < 0,005) a určovala také stupeň toxicity léčby. Pokud bychom chtěli dosáhnout kompletní patologickou odpověď, pak
by denní dávka 5-FU měla být u středně rychlého metabolizéra >350 mg/m
2
a kumulativní AUC1–39 dní > 50 mg/L*h. U žádného z nemocných
nebyla nalezena mutace v genu pro dihydropyrimidindehydrogenázu (DPD) a multidrug resistance-1 protein (MDR-1), přesto byla nalezena
vysoká interindividuální variabilita v dosažených plazmatických koncentracích 5-FU, a to i s ohledem na cirkadiální rytmus kinetiky léčiva.
Klíčová slova: neoadjuvantní chemoradioterapie, 5-fluorouracil, lokálně pokročilý karcinom konečníku, kineticky vedená terapie.
PK/PD of 5-fluorouracil during neoadjuvant chemoradiotherapy in locally advanced rectal carcinoma
Background and Purpose: The main goal of the present study was to estimate the early patients´response following neoadjuvant
chemoradiotherapy (CHRT) based on 5-fluorouracil (5-FU) with curative aim in relation to plasma concentrations and pharmacokinetic
parameters of 5-FU. Secondary objectives included evaluation of the safety and tolerability of the regimen.
Patients and Methods: This open prospective study enrolles 34 adult patients with locally advanced rectal cancer, who received 5-FU
200 -1000 mg/m2 administered as a continuous i. v. infusion over 4–5 week and radiotherapy delivered with 10–15 MV photon beams
at 1.8 Gy/fraction up o 50.4 Gy in 28 daily fractions for 5 days a week. Surgical resection with curative aim followed 4–6 weeks after the
completion of CHRT and clinical restaging. Pathologic response evaluation and the rate of tumor regression was evaluated using tumor
downstaging by MR, histopathological staging, and expressed as residual disease (%).
Results and Conclusion: The outcome evidenced the correlation between the cumulative 5-FU dose and cumulative AUC of 5-FU
(r = 0.61; p < 0.001). The similar relationship was demonstrated between the cumulative AUC and metabolic ratio (the plasma concent-
ration od inactive metabolite dihydrofluotouracile 5-FUH2 to 5-FU; r = -0.80; p < 0.0001). The cumulative AUC was correlated with tumor
regression rate (r = -0.53; p < 0.005) and determined toxicity grade. To reach pCR, the daily dose of 5-FU in patient with average metabolic
ratio of 5-FUH2/5-FU should be >350 mg/m
2
and the cumulative AUC1–39days > 50 mg/L*h. No mutation of gene for enzyme dihydro-
pyrimidindehydrogenase (DPD) and mutidrug resistance-1 protein (MDR-1) were identified, although the interindividual variability of
5-FU plasma concentration was high, also with regard to circadial 5-FU pharmacokinetics variability.
Key words: neoadjuvant chemoradiotherapy, 5-fluorouracil, locally advanced rectal carcinoma, kinetically guided therapy.
Onkologie 2012; 6(4): 214–218
215
www.onkologiecs.cz | 2012; 6(4) | Onkologie
Přehledové články
Léčba zvyšuje lokální kontrolu a snižuje profi-
ly toxicity ve srovnání s pooperační (adjuvantní)
CHRT, přitom s podobným celkovým přežitím (4,
5, 6, 7). Po neoadjuvantní CHRT jsou místní reci-
divy nižší vzhledem k výraznému downstagingu
i downgradingu, tj. dosažení významných změn
histologických charakteristik primárního tumoru
(3, 8, 9). Uzlinové postižení je po takto vedené
léčbě méně časté (10) a zvyšuje se i míra zacho-
vání rektálního svěrače (11, 12). Těžká akutní to-
xicita je nižší (méně závažný průjem) a dlouho-
dobá toxicita je lepší z důvodu nižší incidence
chronického průjmu, obstrukce tenkého střeva
a striktur v anastomózu.
V poslední době řada studií, zaměřených
na adjuvantní léčbu 5-FU, ukázala jasný vztah
mezi dosaženými plazmatickými koncentrace-
mi 5-FU, toxicitou a účinností léčby u pacientů
s pokročilým adenokarcinomem tlustého střeva
(13, 14, 15, 16, 17, 18). Tento vztah pak poukazuje
na užitečnost farmakokineticky řízené léčby 5-FU.
Pacienti a metody
Protokol klinické studie. Charakteristiky
nemocných a způsob léčby
Do otevřené prospektivní studie byli zařaze-
ni nemocní léčení neoadjuvantní CRT na Klinice
onkologie a radioterapie, Fakultní nemocnice
Hradec Králové (FNHK), v období mezi lednem
2009 a prosincem 2011 (tabulka 1). Operace byla
provedena na Chirurgické klinice FNHK. Protokol
studie byl schválen Etickou komisí FNHK a SUKL.
Všichni pacienti podepsali informovaný souhlas
před vstupem do studie. Kritériem pro zařazení
byl lokálně pokročilý, histologicky potvrzený
adenokarcinom střední a distální části konečníku
T2–4, N0–2, M0 u dříve onkologicky neléčených
nemocných, výjimkou byl pouze spinocelulární
karcinom kůže. Radioterapie byla vedena 10–15
MV paprsky fotonů o dávkové intenzitě 1,8 Gy/
frakci do celkové dávky 50,4 Gy ve 28 frakcích
za 5 dní v týdnu. Dávky byly podávány v souladu
s pravidly International Commission on Radiation
Units and Measurements reference point.
Individuální úprava dávkování 5-FU
Klinická studie nejprve hodnotila nemocné
léčené konvenční dávkou 5-FU 200 mg/m
2
/24 h.
Začátkem 2. týdne pak byla rychlost dávkování
5-FU upravena podle jednotlivých farmakoki-
netických charakteristik léčiva a toxicity léčby.
Prvním cílem bylo dosažení cílové plazmatické
koncentrace 5-FU v ustáleném stavu 150 mg/L
nebo AUC1–5den = 18 mg.h/L (expozice 5-FU
vyvolaná 5denní léčbou), nebo ekvivalent AUC1–
7den = 25 mg.h/L (7 denní léčba 5-FU). Tato cílová
expozice 5-FU byla odvozena od hraniční hod-
noty AUC 5-FU používané v adjuvantní 5denní
CHRT, jejíž překročení je spojeno s vysokým ri-
zikem leukopenie, rozvoje průjmu a mukozitidy
(19, 20, 21). Druhým cílem bylo zabránit klinicky
významné toxicitě ve sledovaných parametrech
(stupeň > 2). K dosažení dostatečné expozice
léčivu bylo nakonec voleno dávkové rozmezí
5-FU 200–1000 mg/m
2
/24 h ve formě kontinu-
ální i. v. infuze po dobu 4–5 týdnů (22, 23) přes
implantovaný port-katétr do krční nebo subclavia,
aby chemoterapie mohla být aplikována v domá-
cím prostředí. Chirurgická resekce s kurativním
záměrem, tj. úplná mezorektální excize tumoru
nebo amputace konečníku proběhla 4–6 týdnů
po ukončení CHRT a klinickém restagingu (11, 24).
Přípravná fáze
Všichni nemocní podstoupili kompletní kli-
nické vyšetření včetně anamnézy, fyzikálního
vyšetření, zahrnujícího digitální vyšetření rekta,
dále transrektální rektoskopii s biopsií, kolosko-
pii, CT vyšetření hrudníku, břicha a pánve (24,
25). Vzdálenost nádoru od análního okraje byla
hodnocena během rektoskopického vyšetření.
Hodnocení rozsahu tumoru (T) byla definová-
na transrektálním ultrazvukem a doplněna MR
vyšetřením rekta. Každá viditelná lymfatická
uzlina transrektálním ultrazvukem nebo CT vy-
šetřením byla klasifikována jako pozitivní (24, 25).
Hodnocení patologické
odpovědi dle přítomnosti
zbytkové nádorové choroby
Časná odpověď na neoadjuvantní CHRT, tj.
perzistence (ve smyslu progrese, stability nebo
regrese reziduální choroby), eventuálně absence
nádoru byla hodnocena pomocí dosažení tzv.
downstagingu tumoru klinicky a definitivně
pak z resekátu nádoru pomocí histopatologic-
kého vyšetření a poměrem ypTypNM k TNM
podle tabulky 2.
Hodnocení klinického stadia před zaháje-
ním léčby (TNM), po jejím ukončení před resekcí
(ycTycNM) a hodnocení patologického rozsahu
onemocnění po resekci (ypTypNM) bylo prove-
deno v souladu s pravidly TNM klasifikace UICC,
7. vydání z r. 2011. Downstaging tumoru byl de-
finován srovnáním T a N rozsahu nádoru před
neoadjuvantní léčbou a po ní před resekčním
výkonem pomocí MR vyšetřením rekta (24, 25).
Histopatologické hodnocení bylo provede-
no patologem pomocí pTpNM klasifikace (26).
Cílem bylo dosažení absence reziduální nemoci
(ypT0ypN0M0, tj. patologická kompletní odpo-
věď, pCR), což je prediktivní faktor pro dosažení
celkového přežití (overall survival, OS) během
dalšího období, tj. 2–5 let po ukončení léčby (24).
Rozsah choroby před zahájením léčby,
po jejím ukončení a během restagingu byl
skórován body 0–12 (T0N0M0-T4N2M0; pT0p-
N0M0-pT4pN2M0), vždy podle stejných pravidel.
Reziduální choroba byla hodnocena poměrem
rozsahu postižení po ukončení léčby (tj. body
odpovídajícími rozsahu popsaném cTcNM nebo
ypTypNM škálou) k bodům odpovídajícím pů-
vodnímu postižení (TNM) a poměr byl vyjádřen
v%. Hodnocení rozsahu po skončení chemora-
dioterapie bylo prováděno jednak a) klinicky, tj.
v časovém odstupu 1 měsíce klinicky (magne-
tickou rezonancí – cTcNM), obojí v bodech, re-
ziduální choroba poměrem pak jako cTcNM0/
TNM a výsledek v%, jednak b) patologicky, tj.
za 6 týdnů po provedené chirurgické resekci tu-
moru (ypTypNM) – reziduální choroba v bodech
poměrem pak jako cTcNM0/TNM a výsledek v%.
Odběr krve a stanovení
koncentrace 5-FU v plazmě
Odběr krve. K odběru krve byl použit model
omezeného počtu vzorků – limited sampling
model (27). Každý týden proběhly celkem 2
odběry krve z kubitální žíly k hodnocení farma-
kokinetiky léčiva po dosažení ustáleného stavu;
jeden odběr krve v den 1–2 (tj. za 24–48 hodin
po zahájení kontinuální infuze), další vzorek
v den 4–5 z kubitální žíly. Vzorek krve (7 ml plné
krve) v injekční stříkačce s EDTA byl uchován při
4 °C a chráněn před světlem během přepravy
do laboratoře. Vzorky plazmy byly centrifugová-
ny 10 min, při 4 °C za rychlosti 1000 g a uloženy
po dobu maximálně 14 dnů v polypropyleno-
vých eppendorfkách při -80 °C k analýze pomocí
metody HPLC.
Tabulka 1. Demografická data nemocných a cha-
rakteristiky nádorového onemocnění
Počet nemocných
34
Věk (roky)
Průměr (SD)
42–78
66,2 (6,3)
Pohlaví
Muž/žena počet (%)
28/6 (82/18)
TNM počet (%)
T2N0M0 0
T2N1M0 1 (3)
T2N2M0 0
T3N0M0 7 (21)
T3N1M0 6 (18)
T3N2M0 12 (35)
T4N0M0 0
T4N1M0 0
T4N2M0 8 (24)
216
Onkologie | 2012; 6(4) | www.onkologiecs.cz
Přehledové články
Genetické vyšetření. DNA byla izolována
z kódovaných vzorků krve a uložena při teplo-
tě -80 °C. Polymorfizmy v genu MTHFR C677T
a A1298C, MDR1 G2677T a C3435T byly vyšetřo-
vány pomocí PCR-RFLP metody (PCR-RFLP; 28,
29). DPYD polymorfizmus byl hodnocen pomocí
StripAssaye (ViennaLab, AT). Distribuce MDR1
polymorfizmů byla porovnána s nalezenými
daty v historické kontrolní skupině, která vznik-
la z náhodně vybraného vzorku 189 zdravých
dobrovolníků české populace (29). Genotyp
pro každý polymorfizmus byl testován Hardy-
Weinbergrovým testem a rozdíly v očekávané
a pozorované frekvenci byly testovány Pearson
chí-kvadrátovým testem.
Farmakokinetika. Statistické vyhodnocení.
Celková clearance byla vypočtena jako rych-
lost infuze dělená hodnotou plazmatické kon-
centrace 5-FU v ustáleném stavu. Plocha pod
křivkou plazmatické koncentrace 5-FU (AUC)
byla vypočtena jako hodnota koncentrace
v ustáleném stavu násobená trváním infuze
(168 hodin v každém týdnu léčby). AUC byla
vypočítaná jako součet AUC získaných během
čtyř nebo pěti týdnů terapie (v závislosti na do-
bě trvání terapie, tj. AUC0–28dní a AUC0–35 dní).
Vliv týdne léčby na farmakokinetické a farma-
kodynamické charakteristiky byl hodnocen
pomocí analýzy rozptylu pro opakované mě-
ření (ANOVA). V případě normálního rozložení
dat byl použit parametrický Tukeyův test, po-
kud ne, pak neparametrický Kruskal-Wallisův
a Dunnův test. Spearmanův korelační koefici-
ent byl použit pro vyhodnocení korelace mezi
proměnnými. Výpočty byly provedeny pomocí
Prism GraphPad 5.00 pro Windows (GraphPad
Software, San Diego, Kalifornie, USA).
Výsledky
Charakteristiky nemocných
Mezi lednem 2009 a prosincem 2011 bylo
do studie zařazeno celkem 39 pacientů (tabulka
1) a 34 pacientů dosahovalo všech požadav-
ků protokolu studie. Během této doby přežilo
33 nemocných s výjimkou jednoho pacienta,
který zemřel při progresi onemocnění 4 týdny
po skončení CHRT. U zbylých pak za 4–6 týdnů
po ukončení CHRT následoval operační výkon,
a to kromě 3 pacientů, kteří podstoupili resekci
nádoru o měsíc později z důvodu těžké sliznič-
ní toxicity, leukopenie a průjmu (tabulka 3). U 24
(78%) nemocných se jednalo o abdominoperi-
neální resekci se zachováním svěrače pacientů
(u 8 pacientů s přechodnou kolostomií), u 9 ne-
mocných (27%) pak o amputaci rekta dle Milese.
Farmakokinetika/farmakodynamika 5-FU
Farmakokinetické parametry 5-FU. V týdnu
1–5 byly plazmatické koncentrace 5-FU, a tím
i AUC0–168h, v korelaci s denní dávkou léčiva
(mg/m
2
). Průměrná AUC0–168h 5-FU dosáhla prů-
měr (SD) 11,7 (5,8) mg*h/L, 13,8 (5,5) mg*h/L, 16,2
(10,7) mg*h/L, a 15,1 (11,9) mg*h/L u pacientů lé-
čených 5-FU kontinuálně týden 1–4. Stejně tak ta-
to hodnota dosáhla 12,9 (6,1) mg*h/L, 13,1
(5,6) mg*h/L, 14,9 (9,6) mg*h/L, 13,1 (7,9) mg*h/L
a 13,8 (7,8) mg*h/L u pacientů léčených 5-FU tý-
den 1–5. AUC0–168h 5-FU nebyl závislý na po-
řadí právě probíhajícího týdne léčby a dosáhl
48–62 % z odpovídající mezní hodnoty AUC
spojené s toxicitou (19, 20, 21). Kumulativní dáv-
ka byla korelována s kumulativní AUC (AUC0–28
dnů a AUC0–35 dnů; obrázek 1a), a kumulativní
AUC korelovala s reziduální nemocí (obrázek 1b).
Metabolický poměr (5-FUH2/5-FU) také koreloval
jak s kumulativní hodnotou AUC, tak mírou regre-
se onemocnění (obrázek 2a, b).
Genetické vyšetření a informace. Nebyl nale-
zen žádný statisticky významný rozdíl v distribuci
alel DPD ve srovnání s Hardy-Weinberg ekvilibriem,
Tabulka 2. Reziduální choroba
Body
TNM – stupně
ycTycNM – po ukončení
chemoradioterapie
ypTypNM – z resekátu po ukončení
chemoradioterapie a resekci *
0
-
cT0cN0M0**
ypT0ypN0M0**
1
-
cT1cN0M0
ypT1ypN0M0
2
-
cT1cN1M0
ypT1ypN1M0
3
-
cT1cN2M0
ypT1ypN2M0
4
T2N0M0
cT2cN0M0
ypT2ypN0M0
5
T2N1M0
cT2cN1M0
ypT2ypN1M0
6
T2N2M0
cT2cN2M0
ypT2ypN2M0
7
T3N0M0
cT3cN0M0
ypT3ypN0M0
8
T3N1M0
cT3cN1M0
ypT3ypN1M0
9
T3N2M0
cT3cN2M0
ypT3ypN2M0
10
T4N0M0
cT4cN0M0
ypT4ypN0M0
11
T4N1M0
cT4cN1M0
ypT4ypN1M0
12
T4N2M0
cT4cN2M0
ypT4ypN2M0
* patolog z resekátu určuje ypT a ypN rozsah (tj. postižení tkáně rekta a spádových lymfatických uzlin, ne-
určuje rozsah choroby ve smyslu postižení vzdálených metastáz); ** úplné vymizení choroby (klinická ne-
bo patologická kompletní odpověď, tj. ycT0ycN0M0 nebo ypTypNM0)
Legenda k tabulce II:
Rozsah choroby před zahájením léčby a po jejím ukončení a restagingu byl skórován body 0–12, vždy po-
dle stejných pravidel. Reziduální choroba byla hodnocena poměrem rozsahu postižení po ukončení léčby
(tj. body odpovídajícími rozsahu popsaném cTcNM nebo ypTypNM škálou) k bodům odpovídajícím pů-
vodnímu postižení (TNM) a poměr byl vyjádřen v %.
Hodnocení rozsahu po skončení chemoradioterapie bylo prováděno:
a) klinicky, tj. v časovém odstupu 1 měsíce klinicky (magnetickou rezonancí – cTcNM), obojí v bodech, re-
ziduální choroba poměrem pak jako cTcNM0/TNM a výsledek v %
b) patologicky, tj. za 6 týdnů po provedené chirurgické resekci tumoru (ypTypNM) – reziduální choroba
v bodech poměrem pak jako cTcNM0/TNM a výsledek v %.
Tabulka 3. Nehematologická toxicita neoadjuvantní CRT s 5-fluorouracilem podávaným kontinuálně
konkomitantě v i. v. infuzi 4–5 týdnů u nemocných (N = 34) ozařovaných pro karcinom rekta podle
CTCAE kritérií (Common Terminology Criteria for Adverse Events, version 3.0)
Stupeň toxicity (0–5)
Četnost n (%)
0
1
2
3
4
5
Stomatitis (1–4) 1(3)
-
-
-
-
1 (3)
-
Diarrhea (0-6) 33 (97)
1 (3)
7 (21)
12 (35)
4 (12)
4 (12)
5 (15)
Enterocolitis (1–4) 1 (3)
-
-
-
-
-
1 (3)
Kožní toxicita (0–4) 34 (100 )
1 (3)
4 (12)
16 (47)
11 (32)
2 (6)
-
Lokální bolest (1–10) 34 (100)
1 (3)
2 (6)
6 (18)
5 (15)
6 (18)
14 (30)
Hand-foot syndrom (1–4) 1 (3)
-
1 (3)
-
-
-
-
Pokles tělesné hmotnosti (0–5 kg) 33 (97)
0
15 (44)
-1
3 (9)
-2
8 (24)
-3
1 (3)
-4
4 (12)
-5
2 (6)
Elevace AST 8 (24)
-
8 (24)
-
-
-
-
Elevace ALT 5 (15)
-
5 (15)
-
-
-
-
217
www.onkologiecs.cz | 2012; 6(4) | Onkologie
Přehledové články
MDR1 polymorfizmy byly také podobně distribu-
ované na historické kontrolní skupiny, ačkoli tam
byla tendence na nižší frekvenci CC3435 homozy-
gotních jedinců ve srovnání se zdravými kontro-
lami, ale rozdíl nedosahoval úrovně statistické vý-
znamnosti (Chi-kvadrát = 3,75, p = 0,15). Nicméně,
pozorovaná četnost homozygotů CC3435 v této
studii byla přibližně 40 % pod dolní 95 % CI mez
respektována četnost v kontrolní skupině.
Efekt léčby
Celkem 34 pacientů dokončilo CHRT, a to
23/34 (68 %) 5 týdnů a 11/34 (32 %) 4 týdny.
29/34 (85 %) pacientů reagovalo na CHRT příz-
nivě, 8 pacientů (24 %) patologickou kompletní
remisi, přičemž v tomto případě dosáhlo AUC
kumulativní hodnoty 50–100 mg*h/L (obrázek
1a, 1b, 2a, 2b). Sedm pacientů (21 %) se srovna-
telnou expozicí 5-FU dosáhlo částečnou pato-
logickou odpověď. Tři pacienti s vyšší expozicí
(kumulativní AUC > 100 mg*h/L), u kterých
bylo nezbytné odložit chirurgický zákrok o ví-
ce než 2 měsíce od ukončení léčby, nedosáhli
kompletní patologickou odpověď, i když se tak
zdálo z výsledků zobrazovacích metod (ycTyc-
NM). Pacienti s nízkou kumulativní expozicí 5-FU
(AUC < 50 mg*h/L) byli vystaveni vysokému
riziku terapeutického neúspěchu.
Toxicita
U všech nemocných byla hodnocena toxi-
cita léčby. Hematologická toxicita byla vzácná.
Neutropenie stupně 3 ze 4 byla pozorována
u jednoho nemocného po podání kontinuální-
ho 5-FU ve vysoké dávce (> 600 mg/m
2
), ané-
mie 1. stupně ze 2 byla diagnostikována u 15
pacientů (44 %), trombocytopenie se ve sledo-
vaném souboru nevyskytla. Většina z ne-hema-
tologické toxicity dosáhla stupně 2 (tabulka 3).
U jednoho nemocného dosáhla stomatitida 3.
z 5 stupňů a enterokolitida 4. z 5 stupňů, což
si vynutilo léčbu i. v. metronidazolem v dávce
500 mg každých 6 hodin po dobu 10 dnů. 9
pacientů, kteří trpěli průjmem 4. stupně, z 5
bylo léčeno loperamidem 6–12 mg denně
perorálně. Stupeň gastrointestinální a kož-
ní toxicity spolu s lokální bolestí se postupně
zvyšuje s přibývajícími týdny CHRT, zatímco
aktivita transamináz klesá a roste koncentrace
hemoblobinu v krvi. Toxicita léčby byla u všech
pacientů plně reverzibilní.
Diskuze
Intenzita dávky je důležitým prediktorem
výsledku pro celou řadu různých typů nádorů.
Nemocní léčení nedostatečnou dávkou cyto-
statika mohou být znevýhodnění (14). Lineární
vztah mezi efektem léčby a plazmatickou kon-
centrací léčiva (tím i AUC, tj. mírou expozice léku)
u cytostatik agens s úzkým terapeutickým inde-
xem umožňuje stanovit rozmezí terapeutických
nebo toxických koncentrací léčiva v plazmě.
V důsledku toho může být vyvinut model pre-
dikce individuálního dávkování pomocí jednotli-
vých farmakokinetických parametrů léčiva. Tato
studie, zaměřená na neoadjuvantní CRT na bázi
5-FU, směřuje k takovému přístupu.
Studie se opírá o kontinuální i. v. infuzi 5-FU.
Tento způsob podání léčiva se ukázal jako efek-
tivnější než jeho bolusové podávání u několika
malignit (30, 31). Navíc, vzhledem k velmi krát-
kému poločasu eliminace 5-FU (tj. 10–15 min)
je kontinuální expozice důležitým faktorem pro
zajištění trvalého cytotoxického účinku (32, 33).
K popisu downstagingu jsme používali TNM kla-
sifikaci, protože tyto hodnoty jsou považovány
za významné prognostické faktory u pacientů
s rakovinou konečníku fáze III, a proto může být
vzata v úvahu při stanovení optimálního režimu
chemoterapie. (34). Dosažení kompletní patolo-
gické odpovědi koreluje s celkovým přežíváním
nemocných s lokálně pokročilým karcinomem
rekta, kteří podstoupili neoadjuvantní CHRT (24).
V souladu s literaturou (30, 35) jsme zjistili vý-
znamný lineární vztah mezi dávkou 5-FU, plaz-
matickou koncentrací 5-FU a AUC. To znamená,
že v námi použitém dávkování 5-FU existuje line-
ární farmakokinetika léčiva. Kromě toho existuje
významná korelace mezi kumulativní AUC a zbyt-
kovou nemocí. Plazmatické koncentrace 5-FU
a AUC se proto zdají být příslušnými farmakokine-
tickými parametry 5-FU, které jsou prediktivní pro
odpověď nádoru na neoadjuvantní chemoterapii
založenou na konkomitantním podávání 5-FU.
V souladu s ostatními (18, 36) tato studie potvr-
zuje vysokou intraindividuální a interindividuální
variabilitu v clearanci 5-FU. Pro klinickou praxi by
proto mělo být hodnocení kinetiky 5-FU a expo-
zice léčivu prováděno na začátku každého týdne
léčby. V předchozích studiích bylo prokázáno,
že starší pacienti (nad 60 let), ženy a nemocní tr-
pící jaterní cirhózou mají sníženou clearance 5-FU
(13, 30). To je připisováno rozdílné aktivitě enzy-
Obrázek 1a. Korelace mezi i. v. podanou kumu-
lativní dávkou 5-FU (mg/m
2
) a kumulativní AUC
během 4–5 týdenního cyklu léčby
0
1 000
2 000
3 000
0
50
100
150
r s = 0,61
p < 0,001
Kumulativní dávka (mg/m2)
Kumulativní AUC (mg*h/L)
Byla nalezena signifikantní korelace mezi ku-
mulativní dávkou 5-FU a kumulativní AUC léčiva
(r
s
= 0,61; p < 0,001).
Obrázek 1b. Korelace mezi kumulativní AUC 5-FU
(nmol*h/L) a reziduální chorobou po histopatolo-
gickém vyšetření (ypTypNM/TNM v %)
0
50
100
150
0
50
100
150
rs = - 0,53
p <0,005
Kumulativní AUC (mg*h/L)
Reziduální choroba (%)
Byla nalezena signifikantní korelace mezi kumu-
lativní AUC léčiva a velikostí reziduální choroby
(r
s
= - 0,53; p < 0,005). Reziduální choroba po ukon-
čené předoperační chemoradioterapii (%) klesá s
velikostí kumulativní AUC 5-FU. Avšak tři černé bo-
dy označují nemocné s naopak nadměrnou ex-
pozicí 5-FU (nadměrná AUC), komplikovaná těž-
kou postiradiační reakcí s nutností oddálení resek-
ce rekta (více než 2 měsíce po ukončení neoadju-
vantní chemoradioterapie). Tito tři jedinci s odleh-
lými body byli vyloučeni z korelační analýzy.
Obrázek 2a. Korelace mezi metabolickým pomě-
rem a reziduální chorobou (%)
0
2
4
6
8
10
0
50
100
150
rs = 0,48
P < 0,005
2 2
Metabolic ratio 5-FUH2/5-FU
R
e
si
d
u
al
d
ise
ase
(
%
)
Obrázek 2b. Korelace mezi metabolickým pomě-
rem (%) a dosaženou kumulativní AUC (mg*h/L)
0
2
4
6
8
10
0
50
100
150
rs = - 0,79
P < 0,0001
Metabolic ratio 5-FUH2/5-FU
Cu
m
u
la
ti
v
e
A
UC (
h
.m
g
/L
)
218
Onkologie | 2012; 6(4) | www.onkologiecs.cz
Přehledové články
mu dihydro-pyrimidin-dehydrogenázy (DPD),
kterou je 5-FU metabolizován na neaktivní me-
tabolit 5-fluoro-5, 6-dihydrouracil (5-FUH2) (18,
37). Metabolický poměr (5-FUH2/5-FU) odráží
aktivitu enzymu DPD. Jeho prediktivní hodnota
pro toxicitu 5-FU již byla poznána dříve (27). Tato
studie ukazuje, že metabolický poměr může být
prediktivní také pro dosažení kompletní patolo-
gické odpovědi. Genetické vyšetření pacientů
zařazených do studie nepotvrdilo genetický po-
lymorfizmus v aktivitě DPD, který odkryl pomalé
metabolizátory s vysokým rizikem toxicity. Velký
rozsah 5-FU metabolických poměrů se proto zdá
být generován ne-genetickými proměnnými,
které by měly být identifikovány.
U 15 nemocných dosáhla kumulativní AUC
rozmezí 50–100 mg*h/L. Pouze 8 z nich dosáh-
lo pCR. U 7 nemocných došlo k pouze částečné
odpovědi na léčbu, tito se významně lišili nízkým
metabolickým poměrem (< 1,8). Vyvstává tedy
otázka, zda může neaktivní metabolit soutěžit
s aktivovanými endogenními meziprodukty 5-FU,
odpovědnými za cytotoxické účinky. U 16 pacientů
(47%) nedosáhla kumulativní AUC < 50 mg*h/L, ti
nedosáhli pCR. Tři pacienti s velmi vysokou ex-
pozicí 5-FU (kumulativní AUC > 100 mg*h/L)
v souladu s velmi nízkým metabolickým pomě-
rem 5-FUH2/5-FU (< 1,8) byla ve finále odhalena
nedostatečná patologické odpověď. Toto bylo
připisováno prodlouženému intervalu mezi CHRT
a chirurgickým výkonem, nutnému ke zotavení ne-
mocného po těžké toxicitě. Nicméně hodnotíme
data od pouze 3 nemocných. V literatuře je ten-
to interval považován za faktor prediktivní pro
pCR, ale i tam jsou některé protichůdné výsledky.
Na rozdíl od našeho výsledku, Tulchinsky a Kalady
(38, 39) ukázal, že interval > 8 týdnů má za následek
vyšší stupeň dosažení pCR. V kontrastu, Stein (40)
nepozoroval žádný významný rozdíl mezi dosa-
žením pCR u pacientů operovaných za 4–8 týdnů
po CHRT a po 10–14 týdnech.
Typ toxicity 5-FU je ovlivněn způsobem po-
dávání, protože o kontinuální infuzi 5-FU je zná-
mo, že posunuje myelosuopresi jako obvyklou
limitující toxicitu ke stomatitidě a gastrointes-
tinální toxicitě (31, 41). Závažnost toxicity 5-FU
je určena genetickými a negenetickými fakto-
ry (42). U pacientů zařazených do této studie
nebyl nalezen genetický polymorfizmus DPD,
TS a MTHFR. Nejdůležitějším faktorem pro ne-
genetickou toxicitu bylo navýšení denní dávky
v kontinuální infuzi 5-FU nad 600 mg/m
2
.
Závěr
Oba 5-FU parametry, tj. kumulativní AUC
a poměr 5-FUH2/5-FU jsou prediktivní pro veli-
kost reziduální nemoci lokálně pokročilého kar-
cinomu rekta. Tento vztah může být rozhodující
pro nastavení individuálního dávkování 5-FU
v neoadjuvantní chemoradioterapii. Za předpo-
kladu, že i. v. 5-FU kontinuální infuze se podává
po dobu 4–5 týdnů s radioterapií, jak je popsá-
no výše, pak by denní dávka neměla překročit
350 mg/m
2
a kumulativní AUC 5-FU po skončení
celé léčby by měla být > 50 mg*h/L.
Literatura
1. Jemal A, Siegel R, Ward E, Hao Y, Xu J, Murray T, Thun MJ.
Cancer statistics, 2008. CA Cancer J Clin 2008; 58(2): 71–96.
2. Kuremsky JG, Tepper JE, McLeod HL. Biomarkers for re-
sponse to neoadjuvant chemoradiation for rectal cancer. Int
J Radiat Oncol Biol Phys 2009; 74(3): 673–688.
3. Habr-Gama A, Perez RO, Sabbaga J, Nadalin W, São Julião GP,
Gama-Rodrigues J. Increasing the rates of complete respon-
se to neoadjuvant chemoradiotherapy for distal rectal can-
cer: results of a prospective study using additional chemo-
therapy during the resting period. Dis Colon Rectum 2009;
52(12): 1927–1934.
4. Sauer R, Becker H, Hohenberger W, Rödel C, Wittekind C, Fi-
etkau R, Martus P, Tschmelitsch J, Hager E, Hess CF, Karstens JH,
Liersch T, Schmidberger H, Raab R; German Rectal Cancer Stu-
dy Group. Preoperative versus postoperative chemoradiothe-
rapy for rectal cancer. N Engl J Med 2004; 351(17): 1731–1740.
5. Gérard JP, Conroy T, Bonnetain F, Bouché O, Chapet O,
Closon-Dejardin MT, Untereiner M, Leduc B, Francois E,
Maurel J, Seitz JF, Buecher B, Mackiewicz R, Ducreux M, Be-
denne. Preoperative radiotherapy with or without concurrent
fl uorouracil and leucovorin in T3–4 rectal cancers: results of
FFCD 9203. J Clin Oncol 2006; 24(28): 4620–4625.
6. Glynne-Jones R, Harrison M. Locally advanced rectal can-
cer: what is the evidence for induction chemoradiation? On-
cologist 2007; 12(11): 1309–1318.
7. Lombardi R, Cuicchi D, Pinto C, Di Fabio F, Iacopino B, Neri S,
Tardio ML, Ceccarelli C, Lecce F, Ugolini G, Pini S, Di Tullio P,
Taff urelli M, Minni F, Martoni A, Cola B. Clinically-staged T3N0
rectal cancer: is preoperative chemoradiotherapy the opti-
mal treatment? Ann Surg Oncol 2010; 17(3): 838–845.
8. Bosset JF, Calais G, Mineur L, Maingon P, Radosevic-Jelic L,
Daban A, Bardet E, Beny A, Briff aux A, Collette L. Enhanced tu-
morocidal eff ect of chemotherapy with preoperative radio-
therapy for rectal cancer: preliminary results-EORTC 22921. J
Clin Oncol 2005; 23(24): 5620–5627.
9. Videtic GM, Fisher BJ, Perera FE, Bauman GS, Kocha WI,
Taylor M, Vincent MD, Plewes EA, Engel CJ, Stitt LW. Preope-
rative radiation with concurrent 5-fl uorouracil continuous
infusion for locally advanced unresectable rectal cancer. Int
J Radiat Oncol Biol Phys 1998; 42(2): 319–324.
10. de la Fuente SG, Manson RJ, Ludwig KA, Mantyh CR. Ne-
oadjuvant chemoradiation for rectal cancer reduces lymph
node harvest in proctectomy specimens. J Gastrointest Surg
2009; 13(2): 269–274.
11. Janjan NA, Khoo VS, Abbruzzese J, Pazdur R, Dubrow
R, Cleary KR, Allen PK, Lynch PM, Glober G, Wolff R, Rich TA,
Skibber J. Tumor downstaging and sphincter preservation
with preoperative chemoradiation in locally advanced rectal
cancer: the M. D. Anderson Cancer Center experience. Int J
Radiat Oncol Biol Phys 1999; 44(5): 1027–1038.
12. Hosein PJ, Rocha-Lima CM. Role of combined-modali-
ty therapy in the management of locally advanced rectal
cancer. Clin Colorectal Cancer 2008; 7(6): 369–375.
13. Zalcberg J, Kerr D, Seymour L, Palmer M. Haematologi-
cal and non-haematological toxicity after 5-fl uorouracil and
leucovorin in patients with advanced colorectal cancer is sig-
nifi cantly associated with gender, increasing age and cycle
number. Tomudex International Study Group. Eur J Cancer
1998; 34(12): 1871–1875.
14. Grem JL, Jordan E, Robson ME, Binder RA, Hamilton JM,
Steinberg SM, Arbuck SG, Beveridge RA, Kales AN, Miller JA,
et al. Phase II study of fl uorouracil, leucovorin, and interfe-
ron alfa-2a in metastatic colorectal carcinoma. J Clin Oncol
1993; 11(9): 1737–1745.
15. Gamelin E, Boisdron-Celle M. Dose monitoring of
5-fluorouracil in patients with colorectal or head and
neck cancerstatus of the art. Crit Rev Oncol Hematol 1999;
30(1): 71–79.
16. Gamelin E, Delva R, Jacob J, Merrouche Y, Raoul JL,
Pezet D, Dorval E, Piot G, Morel A, Boisdron-Celle M. Indivi-
dual fl uorouracil dose adjustment based on pharmacokine-
tic follow-up compared with conventional dosage: results
of a multicenter randomized trial of patients with metasta-
tic colorectal cancer. J Clin Oncol 2008; 26(13): 2099–2105.
17. Young AM, Daryanani S, Kerr DJ. Can pharmacokinetic
monitoring improve clinical use of fl uorouracil? Clin Phar-
macokinet 1999; 36(6): 391–398.
18. Di Paolo A, Lencioni M, Amatori F, Di Donato S, Bocci G,
Orlandini C, Lastella M, Federici F, Iannopollo M, Falcone A,
Ricci S, Del Tacca M, Danesi R. 5-fl uorouracil pharmacokine-
tics predicts disease-free survival in patients administered
adjuvant chemotherapy for colorectal cancer. Clin Cancer
Res 2008; 14(9): 2749–2755.
19. Au JL, Rustum YM, Ledesma EJ, Mittelman A, Creaven PJ.
Clinical pharmacological studies of concurrent infusion of
5-fl uorouracil and thymidine in treatment of colorectal car-
cinomas. Cancer Res 1982; 42(7): 2930–2937.
20. Thyss A, Milano G, Renée N, Vallicioni J, Schneider M,
Demard F. Clinical pharmacokinetic study of 5-FU in conti-
nuous 5-day infusions for head and neck cancer. Cancer Che-
mother Pharmacol 1986; 16(1): 64–66.
21. Trump DL, Egorin MJ, Forrest A, Willson JK, Remick S,
Tutsch KD. Pharmacokinetic and pharmacodynamic analysis
of fl uorouracil during 72-hour continuous infusion with and wi-
thout dipyridamole. J Clin Oncol 1991; 9(11): 2027–2035.
22. Beneton M, Chapet S, Blasco H, Giraudeau B,
Boisdron-Celle M, Deporte-Fety R, Denis F, Narcisso B, Calais G,
Le Guellec C. Relationship between 5-fl uorouracil exposure
and outcome in patients receiving continuous venous infusi-
on with or without concomitant radiotherapy. Br J Clin Phar-
macol 2007; 64(5): 613–621.
23. Yang TS, Hsu KC, Wang HM, Lin YC. Phase II study of
a weekly 8-hour 5-fl uorouracil and leucovorin infusion for
patients with advanced colorectal cancer: dose adjusted
according to its toxicity. Jpn J Clin Oncol 2001; 31(12): 610–615.
24. Whittekind CH, Klimfi nger M, Sobin LH. Union Internatio-
nale Contre le Cancer. Springer, Berlin, 2004: 5–38.
25. Eich HT, Stepien A, Zimmermann C, Hellmich M,
Metzger R, Hölscher A, Müller RP. Neoadjuvant radioche-
motherapy and surgery for advanced rectal cancer: pro-
gnostic signifi cance of tumor regression. Strahlenther On-
kol 2011; 187(4): 225–230.
26. Junker K. Therapy-induced morphological changes in
lung cancer. Pathology 2004; 25(6): 475–480.
27. Di Paolo A, Ibrahim T, Danesi R, Maltoni M, Vannozzi F,
Flamini E, Zoli W, Amadori D, Del Tacca M. Relationship be-
tween plasma concentrations of 5-fl uorouracil and 5-fl uo-
ro-5,6-dihydrouracil and toxicity of 5-fl uorouracil infusions
in cancer patients. Ther Drug Monit 2002; 24(5): 588–593.
28. Frosst P, Blom HJ, Milos R, Goyette P, Sheppard CA,
Matthews RG, Boers GJ, den Heijer M, Kluijtmans LA,
van den Heuvel LP, et al. A candidate genetic risk factor for
vascular disease: a common mutation in methylenetetrahyd-
rofolate reductase. Nat Genet 1995; 10(1): 111–113.
29. Pechandová K, Buzková H, Slanař O, Perlík F. Polymorphi-
sms of the MDR1 gene in the Czech population. Folia Biol
(Praha) 2006; 52: 184–9.
30. Ueno H, Okada S, Okusaka T, Ikeda M, Kuriyama H. Phase
I and pharmacokinetic study of 5-fl uorouracil administered by
5-day continuous infusion in patients with hepatocellular car-
cinoma. Cancer Chemother Pharmacol 2002; 49 (2): 155–60.
219
www.onkologiecs.cz | 2012; 6(4) | Onkologie
Přehledové články
MUDr. Jiří Grim, Ph.D.
Ústav onkologie a radioterapie FN Hradec Králové
Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové
GrimJ@lfhk.cuni.cz
31. Lokich JJ, Ahlgren JD, Gullo JJ, Philips JA, Fryer JG. A pro-
spective randomized comparison of continuous infusion
fl uorouracil with a conventional bolus schedule in metasta-
tic colorectal carcinoma: a Mid-Atlantic Oncology Program
Study. J Clin Oncol 1989; 7 (4): 425–32.
32. Takimoto CH, Yee LK, Venzon DJ, Schuler B, Grollman F,
Chabuk C, Hamilton JM, Chen AP, Allegra CJ, Grem JL. High
inter- and intrapatient variation in 5-fl uorouracil plasma con-
centrations during a prolonged drug infusion. Clin Cancer
Res 1999; 5 (6): 1347–52.
33. Grem JL. 5-Fluoropyrimidines. In: Chabner BA, Longo DL
(eds.), Cancer Chemotherapy and Biotherapy, Ed. 2, Philadel-
phia: Lippincott-Raven Publishers, 1996: 149–211.
34. de Campos-Lobato LF, Stocchi L, da Luz Moreira A, Ka-
lady MF, Geisler D, Dietz D, Lavery IC, Remzi FH, Fazio VW.
Downstaging without complete pathologic response af-
ter neoadjuvant treatment improves cancer outcomes for
cIII but not cII rectal cancers. Ann Surg Oncol 2010; 17 (7):
1758–66.
35. Erlichman C, Fine S, Elhakim T. Plasma pharmacokinetics
of 5-FU given by continuous infusion with allopurinol. Can-
cer Treat Rep 1986; 70 (7): 903–4.
36. Etienne MC, Chatelut E, Pivot X, Lavit M, Pujol A, Canal P,
Milano G. Co-variables infl uencing 5-fl uorouracil clearance
during continuous venous infusion. A NONMEM analysis. Eur
J Cancer 1998; 34 (1): 92–7.
37. Milano G, Etienne MC, Pierrefi te V, Barberi-Heyob M, De-
porte-Fety R, Renée N. Dihydropyrimidine dehydrogena-
se defi ciency and fl uorouracil-related toxicity. Br J Cancer
1999; 79 (3–4): 627–30.
38. Tulchinsky H, Kashtan H, Rabau M, Wasserberg N. Eva-
luation of the NiTi Shape Memory BioDynamix ColonRing™
in colorectal anastomosis: fi rst in human multi-center study.
Int J Colorectal Dis 2010; 25 (12): 1453–8.
39. Kalady MF, de Campos-Lobato LF, Stocchi L, Geisler DP,
Dietz D, Lavery IC, Fazio VW. Predictive factors of pathologic
complete response after neoadjuvant chemoradiation for
rectal cancer. Ann Surg 2009; 250 (4): 582–9.
40. Stein DE, Mahmoud NN, Anne PR, et al. Longer time in-
terval between completion of neoadjuvant chemoradiation
and surgical resection does not improve downstaging of re-
ctal carcinoma. Dis Colon Rectum 2003; 46: 448–53.
41. Meta-analysis Group In Cancer. Effi
cacy of intravenous
continuous infusion of fl uorouracil compared with bolus
administration in advanced colorectal cancer. J Clin Oncol.
1998; 16 (1): 301–8.
42. Schwab CJ, Jones LR, Morrison H, Ryan SL, Yigittop H,
Schouten JP, Harrison CJ. Evaluation of multiplex ligation-
-dependent probe amplifi cation as a method for the de-
tection of copy number abnormalities in B-cell precursor
acute lymphoblastic leukemia. Genes Chromosomes Can-
cer 2010; 49 (12): 1104–13.
Článek přijat redakcí: 29. 4. 2012
Článek přijat k publikaci: 21. 5. 2012
Dostları ilə paylaş: |