Katedra optiky keratoplastika

1. ÚVOD 

 

Zrak  je  jeden  z nejdůležitějších  smyslů,  vnímáme  jím  asi  80%  všech  okolních 

informací. Umožňuje nám vnímat světlo, barvy, tvary a podílí se na orientaci v prostoru. 

Světelné paprsky po průchodu okem dopadají na sítnici, kde vytvářejí ostrý obraz. 

Rohovka je první opticky významné prostředí, kterým paprsky vstupují do oka. 

Patologické změny rohovky mají za následek snížení kvality vidění. Patologické změny 

v prvních  stadiích  se  léčí  konzervativně,  v pokročilých  stádiích,  kdy  nestačí 

konzervativní  léčba,  se  musí  přistoupit  k  transplantaci  rohovky  neboli  keratoplastice. 

Hlavním cílem keratoplastiky je nahradit nefunkční rohovku a zachovat vidění daného 

oka.  Zraková  ostrost  po  transplantaci  rohovky  nikdy  nebude  taková,  jako  u  zdravého 

oka bez postižení. První pokusy o keratoplastiku mají dlouhou historii. Mezi první patří 

odstranění  poškozené  rohovky  bez  náhrady.  Předpokladem  bylo,  že  se  rohovka  zhojí 

průhlednou  jizvou.  Další  pokus  nahradit  poškozenou  rohovku,  rohovkou  zvířecí  byl 

také neúspěšný. Skutečně první úspěšnou keratoplastiku provedl doktor Eduard Konrad 

Zirm  7.  prosince  1905  v Olomouci.  Keratoplastika  je  v dnešní  době  nejúspěšnější 

transplantace  v humánní  medicíně.  Její  úspěšnost  je  okolo  90  %.  Pacienti,  kteří 

podstoupili transplantaci rohovky, by byli jinak odsouzeni k slepotě. 

Zavedení operačního mikroskopu, vývoj operační techniky, nové šicí materiály, 

vývoj  léků,  způsob  odběru  a  uchovávání  rohovkové  tkáně  a  nová  technika  pro 

hodnocení kvality dárcovské tkáně, zvýšily úspěšnost keratoplastik. Právě problematice 

týkající se keratoplastiky se v této práci budu věnovat.