4.6Presbyopie
Viz 7. kapitola.
5KONVERGENCE A MIÓZA
Jak již bylo zmíněno, akomodaci provázejí dva procesy – konvergence a mióza. Podněty této triády jsou přiváděny částí III. hlavového nervu (nervus oculomotorius), konkrétně parasympatickou inervací v Edinger-Westphalovu jádru (centrum akomodace a kontrakce zornice) a Perliovu jadérku (centrum konvergence). Označují se jako reflex pohledu na blízko. [7, 31]
5.1Konvergence
Konvergence je protisměrný pohyb, kdy dochází k rotaci obou očí směrem dovnitř. Konvergence zajišťuje, aby paprsek při pohledu do blízka dopadl přesně na žlutou skvrnu sítnice. Konvergence se dělí na volní a reflexní. Volní lze vyvolat vlastním úsilím, zatímco reflexní je vyvolána reakcí na podnět. Reflexní konvergence má 4 složky – tonickou, proximální, akomodační a fúzní. Tonická složka, která udržuje oči v paralelním postavení v bdělém stavu. Ve spánku se oči stáčejí zevně a nahoru – Bellův fenomén. Proximální složka je dána vědomím blízkého bodu. Projevuje se při vyšetřeních, například na troposkopu. Akomodační konvergence je množství konvergence vyvolané akomodací. Čtvrtou složkou je fúzní konvergence, která doplňuje akomodační konvergenci. Fúzní konvergence nastavuje pohledové osy tak, aby se předmět promítl na foveu a byla možná fúze.
Jednotkou konvergence je metrový úhel – úhel, který spolu svírají oči při fixaci předmětu vzdáleného 1m. Normální hodnota metrového úhlu je 10,5.
Důležitý je také poměr akomodační konvergence k akomodaci. Tento poměr je u většiny lidí fixní. Značí se jako AC:A a obvykle je 1:3. Poměr AC/A je důležitý ve strabologii.
Konvergence může mít stejně jako akomodace různé anomálie. Základní 4 jsou: insuficience konvergence, exces konvergence, insuficience divergence a exces divergence. [1, 2, 31]
Dostları ilə paylaş: |
