Masarykova univerzita V Brně Lékařská fakulta změna topografie rohovky

6.5 Pooperační období

V pozdním pooperačním období, po extrakci všech stehů, máme několik možností korekce finálního astigmatismu. Při nižším stupni ametropie zkoušíme korekci běžnými optickými pomůckami – brýlovou korekcí nebo kontaktními čočkami. Vyšší stupně astigmatismu vyžadují obvykle další chirurgický zákrok. Je možné provádět buď relaxační incize nebo tzv. kompresivní procedury (klínovitá resekce nebo kompresivní stehy) [21]. Chirurgickou korekci vyšších stupňů ametropie po PK je možné provádět, je-li nález na rohovce stabilní alespoň 18 měsíců od samotné transplantace.

Moderní cestou korekce refrakční vady po PK je použití excimerového laseru, zejména technikou LASIK (laser in situ keratomileusis). Jedná se o nejmladší metodu korekce refrakčních vad oka. Principem zákroku je fotoablace rohovky excimerovým laserem (193 nm) poté, co je vytvořena a odklopena rohovková lamela. Tato lamela je po zákroku opět přiklopena. Tento výkon je možno provést nejdříve za 24 měsíců po perforující keratoplastice za předpokladu úplné refrakční a topografické stability po odstranění všech stehů. Alternativní metodu ke korekci refrakčních vad u pečlivě indikovaných mladších pacientů s dostatečně hlubokou přední komorou představuje implantace fakických a fakických torických nitroočních čoček (PTIOL).

S neustálým vývojem fakoemulzifikačních přístrojů snižujících zatížení nitroočních struktur v průběhu operace čočky a s pomocí vysoce kvalitních viskoelastických materiálů se v současnosti nabízí i jiná možnost korekce finální ametropie po PK – implantace individuálně vyrobené torické zadněkomorové čočky. Vhodným kandidátem je presbyopický pacient se stabilní výslednou refrakcí s možnou přítomností katarakty, u kterého nelze refrakční vadu řešit konzervativně. V obou případech zmíněné korekce nitroočními čočkami je nezbytná přítomnost dostatečně vitálního rohovkového terče s následnou pravidelnou kontrolou endotelu v pooperačním období. [15]