6.4.2 Možnosti ovlivnění refrakční vady po PK
Na vznik pooperační refrakční vady mají určitě vliv velikost použitého terče dárce, technika šití, adjustace stehu a v nemalé míře i schopnosti chirurga.
V časném pooperačním období (do 6. měsíců po zákroku) můžeme v zásadě rozlišit techniky, které umožňují korekci astigmatismu úpravou stehů a techniky, kterými je možno řešit astigmatismus po extrakci všech stehů.
6.4.2.1 Adjustace pokračujícího stehu
Poprvé byla tato technika popsána McNeillem a Wesselsem v roce 1989. [13] Principem adjustace je posun jednoduchého pokračujícího stehu z oblasti s plochým meridiánem (utažení stehu) do oblasti se strmým meridiánem (uvolnění stehu). V místě těsnějšího dotažení stehu vzniká zestrmění rohovky a v místě volnějšího stehu její oploštění. Stejným způsobem lze upravit i dvojitý pokračující steh.
V průběhu operace je nutná kontrola sféricky rohovky pomocí keratometru. Před tímto výkonem je nezbytnou součástí ověření astigmatismu pomocí keratotopografu. Indikací je astigmatismus větší než 3 dpt cyl. Horní hranice není stanovena.
Optimální čas pro provedení adjustace pokračujícího stehu je situován do období průběhu operace nebo do časného pooperačního období. Některá literatura popisuje i možnou úspěšnost tohoto výkonu i v pozdějším intervalu po operaci. [6]
Dostları ilə paylaş: | 
