3.1Rohovka (cornea)
Je hladká, lesklá, průhledná a v místě zvaném limbus přechází do bělimy (tvoří 1/6 tunica fibrosa bulbi). Zevně hraničí se vzduchem a směrem dovnitř je ve styku s komorovou vodou, což zvyšuje její lomivou sílu. Přední plocha rohovky je omý-vána slzami, zadní plocha rohovky komorovou vodou.
Rohovka je vzhledem ke své optické mohutnosti nejdůležitější složkou optického systému oka. Rychle roste: během prvního roku z průměru asi 9,5mm na 11,0 až 12,0mm a její lomivost se snižuje z asi +51,1D na +45,0D 1.
Z celkové hodnoty lomivosti emetropického oka v akomodačním klidu +58,64D připadá na rohovku asi +43,00D 2/3.
Její index lomu je 1,33, zatímco index rozdílu lomu vzduchu, s nímž je rohovka v kontaktu, je 1,00 – rozdíl indexů lomu na rozhraní vzduch/rohovka je tak větší než mezi nitroočními strukturami 18].
Rohovka je vyklenutá dopředu a tento vrchol nebo-li vertex corneae je zároveň polus anterior bulbi. Ve vrcholu je rohovka nejtenčí (0,6mm), v oblasti limbu nej-tlustší (1,2mm).
Má tvar horizontálně uložené elipsy. Horizontálně měří 11,5–12,0mm, vertikálně 11,0mm. Tvar je ovlivněn hlubším zasahováním sklerálních vláken v horní a dolní části rohovky. Je-li horizontální průměr menší než 10,0mm, mluvíme o malé rohovce (mikrocornea), je-li větší než 13,0mm, pak je to velká rohovka (megalocornea). Své konečné velikosti dosahuje již v šestém měsíci života.
Dostları ilə paylaş: |