Obsah 1 katarakta 4

9LASER A OPERACE KATARAKTY

Metoda operace katarakty laserem se jeví jako velmi perspektivní především v souvislosti s implantací injikovatelných nitroočních čoček. Poprvé byla prezentována v roce 1991 Dodickem. Při výkonu této metody odpadá nežádoucí riziko tepelného poškození vstupní rány.

O využití laserového fakoemulzifikačního přístroje v oční chirurgiii se jednalo 1. června 1998 v Norimberku. První zkušenosti prezentovali dr. A. Franchini z Itálie, prof. H. Höh z Německa a prof. M.A. Zato ze Španělska. Při porovnávání výsledků laserové fakoemulzifikace a ultrazvukové se shodli v závěrech, které lze prakticky rozdělit na výhody a nevýhody laserové fakoemulzifikace.

Výhody:

• 
  malý operační řez
  
• 
  možnost bimanuální fakoemulzifikace s oddělenou irigací
  
• 
  malý nárůst teploty na konci tipu během operace
  
• 
  úbytek endoteliálních buněk u laserového přístroje je 5,2% po 6 měsících proti 6,8% buněk u ultrazvukového za stejnou dobu
  
• 
  menší riziko poškození ostatních nitroočních struktur vzhledem k typu použité energie, která se velmi dobře absorbuje ve vodě
  

Nevýhody:

• 
  velmi dlouhá doba fakoemulzifikace v průměru 9,23 min., variabilita je závislá na tvrdosti jádra
  
• 
  vzhledem k současným parametrům umělých nitroočních čoček nelze využít velmi malé operační paracentézy , je nutno ji rozšířit na velikost šetrné implantace
  
• 
  nepříliš flexibilní přívodný tubus pro fakoemulzifikační „handpiece“ (5)