Čaj na úpravu činnosti štítné žlázy
Do 1/2 1 vody dáme lžíci mletých ovesných vloček a lžíci
nasekané natě karbince. Pomalu uvedeme do varu a necháme
vyluhovat. Scedíme a pijeme 2-3krát denně. Léčbu doplňujeme
konzumací plodů rakytníku.
Další recept
Odstavíme 1 kg bílého zelí. Čerstvou šťávu pijeme třikrát denně,
šálek před jídlem. Můžeme k ní přidat poloviční množství šťávy z
červeného zelí.
Ostružiny proti ochraptění
Čerstvou štávu mírně ohřejeme a pijeme 1-2 dl po malých
doušcích během celého dne. Ostružinová šťáva, ale i konzumace
čerstvých plodů má nejen blahodárný vliv na přetížené hlasivky, ale i
všestranné léčivé ú-činky na celý organismus, přičemž posiluje jeho
imunitní systém.
Elixír učitelů podle průkopníka francouzské fytoterapie
Leclerca
Dvě lžíce růžových listů zalijeme 2 dl vody a necháme macerovat
12 hodin. Pak v dalších 3 dl vody krátce povaříme 2 lžíce natě řepíku
a necháme přikryté vychladnout. Oba roztoky spojíme a přidáme 2
lžíce medu. Z této denní dávky užíváme šestkrát denně polévkovou
lžíci. Zbytek použijeme ke kloktání. V těžších případech poruchy
hlasivek dáváme na noc obklad na krk ze spařené natě sporýše nebo
květu heřmánku.
Čajová směs na hlasivky
Hlavní složkou tohoto čaje je nať řepíku. K jeho třem dílům
přidáme po jednom dílu květu (listu) slézu a proskurníku. Dvě lžíce
směsi pomalu ohříváme v 1/2 1 vody, dokud nezačne vřít a necháme
přikryté vyluhovat. Ochutíme medem a citronem, pijeme po doušcích
při zvýšené zátěži hlasivek.
Další recept na přetížené hlasivky
Jako hlavní složku čajové směsi podle předcházejícího receptu
použijeme místo řepíku nať lipkavce, který má na hlasivky podobný
účinek.
Obklad na hlasivky
Dvě lžíce květu heřmánku krátce povaříme v 1 dl jedlého oleje.
Necháme trochu vychladnout a dáme na plátno. Obklad přiložíme na
krk, přikryjeme igelitem, ovážeme šálou a necháme působit přes noc.
Kloktadlo na zánět krku a hlasivek
Deset lžic natě řepíku pomalu vaříme v 1 1 vody, dokud
nezhoustne na přibližně 2/3 objemu. Scedíme, přidáme lžíci medu a
1 dl růžové vody. Opakovaně kloktáme, malé množství přitom
polykáme.
Další recept
Smícháme dva díly natě šalvěje s jedním dílem natě yzopu. Dvě
lžíce směsi dáme do 1/4 1 vody, necháme projít varem a přikryté
vyluhovat. Scedíme a kloktání často opakujeme.
Valašské kloktadlo
Uděláme čajovou směs ze tří dílů natě ú-ročníku, dvou dílů natě
šalvěje, řepíku a jednoho dílu kořene (listu) kostivalu. Dvě lžíce
směsi dáme do 1/41 vody. Pomalu uvedeme do varu a necháme
přikryté vychladnout. Scedíme a vlažným odvarem opakovaně
kloktáme.
LÉKOŘICE LYSÁ – Glycyrrhiza glabra
Pojmenovaná je podle mimořádně sladkého kořene, z něhož se
vyrábějí bonbóny proti kašli a černé cukrářské tyčinky – pendreky.
Pochází ze Středomoří, u nás se jen pěstuje, kořenová droga se běžně
prodává v lékárně. Lékořice je oblíbená i v cukrářském a
potravinářském průmyslu.Dobré léčivé vlastnosti lékořice se
uplatňují hlavně u dýchacích orgánů, protože výborně rozpouštějí
hleny, čímž ulehčují odkašlávání.
Lékořice je mírně močopudná, změkčuje stolici, upravuje
látkovou přeměnu, chrání játra před otravami, podporuje činnost
nadledvinek, uklidňuje a posiluje. Proto, ale i kvůli své sladkosti, se
stala oblíbenou přísadou do čajů a jiných medikamentů.
Oblíbená sladkost této bylinky má však i některé nepříjemné
vedlejší účinky, proto ji samostatně ani dlouhodobě nepoužíváme a
vyloučíme během těhotenství a kojení.
Lékořice je stará rostlina,
zmínky o ní se objevují už na
egyptských
papyrusech,
asyr-
skýcb tabulkách i v čínských
herbářích. Její latinský název
pochází z řečtiny a znamená
sladký, lepkavý kořen. Lékořice se
využívá také při zpracování
cigaretového a šňupacího tabáku
a v lihovarnictví, kde se z ní
vyrábějí likéry.
Ztráta hlasu po zánětu hlasivek
Dvě lžíce semene fenyklu pomeleme na kávovém mlýnku nebo
podrtíme v hmoždíři, dáme do 2 dl mléka, krátce povaříme a
necháme 20 minut stát. Scedíme, dobře o-sladíme medem a užíváme
teplé po lžíci během celého dne.
Zánět krku
Uděláme kloktadlo ze stejných dílů natě šalvěje a dubové kůry.
Čtyři lžíce směsi necháme 12 hodin macerovat v 1/2 1 vody. Potom
krátce povaříme a necháme přikryté vychladnout. Vlažným odvarem
kloktáme často, během celého dne.
Zánět mandlí
Na krk přikládáme 2-3krát denně tak horký obklad, jaký sneseme.
Obklad připravíme z květu heřmánku rozvařeného v malém množství
vody nebo jedlého oleje. Současně polykáme po malých množstvích
čerstvou stavu z černého rybízu nebo majoránky.
Další recept
Obklad připravíme ze stejných dílů vařených prolisovaných
brambor a nadrobno nakrájené syrové cibule.
Vlas v krku
Při této nepříjemnosti rozdrtíme šípky a s malým množstvím
vody je polykáme celé i s jadérky. Když dráždění přestane, polkneme
ještě 2 lžíce rozdrcených šípků ve sklenici vody
KARBINEC EVROPSKÝ –
Lycopus europaeus
Karbinec je málo známá rostlina, v naší přírodě často se
vyskytující, roste na mokrých až močálových stanovištích. V
bylinkové praxi má nezastupitelné místo jako součást čajů na
nadměrnou činnost štítné žlázy. Drogou je kvetoucí nať, která se
používá i v některých lékárenských přípravcích. Její užívání se
doporučuje jen do čajových směsí, vždy po konzultaci s odborníkem.
SVÍZEL SYŘIŠŤOVÝ – Galium verum
Svízel se v lidovém léčitelství používá zřídka, ale má některé
ověřené dobré účinky. Najdeme ho na suchých slunných loukách, a
úbočích, kde pronikavě voní. Sbíráme kvetoucí horní nedřevnatou
část natě, kterou můžeme i koupit. Svízel je močopudný, pomáhá při
onemocněních ledvin a snižuje chuť k jídlu, čímž pomáhá při
obezitě. I když nemá žádné vedlejší účinky, při předáv-kování a
dlouhodobém užívání může být nebezpečný.
ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ – Agrimonia eupatoria
Tuto mimořádné léčivou bylinku zná snad každý. Její nať
koupíme nejen v lékárně a v obchodě s bylinkami, ale někdy i na
tržišti. Na slunných loukách se řepík vyskytuje často, je nápadný a
pěkný. Sbíráme ho hned, když začne kvést a nemá ještě lepkavá
semena.Z širokých možností léčebného využití řepíku jsou na prvním
místě jeho uklidňující účinky na celý trávicí trakt – žaludek, žlučník,
játra, pankreas, dvanácterník a střeva. Posiluje obranyschopnost
organismu, pomáhá při výtoku žen a při kloubním revmatismu.
Řepík je úplně neškodný, můžeme jej pít denně. Vyrábí se z něj
mnoho přípravků, což rozšiřuje možnosti jeho využíváni.
Ve starém Řecku byl řepík zasvěcen bohyni války Pallas Aténě.
Už tehdy z něj vyráběli mast na rány, a ta byla pro vojáky velmi
potřebná. Středověký bylinkář Mattbioli nazývá řepík „zázračnou
bylinou proti nespavosti“. Stačí prý dát pod polštář rozkvetlý stonek
řepíku a hned na vás budou přicházet sladké dřímoty.
KRUČINKA BARVÍŘSKÁ – Genista tinctoria
Je to v naší přírodě velmi často se vyskytující polokeř, který na
místech bohatšího výskytu rozzáří celou krajinu. Sbíráme rozkvetlou
nať, což je většinou jediný způsob obstarání si této drogy, neboť se
prodává jen ojediněle.
Kručinka má mnoho dobrých vlastností, nejvíce se využívá její
značná močopudnost, která prospívá při dně, revmatismu, vodnatění,
ale i srdečních onemocněních a při snížené činnosti ledvin. Při tom
zbavuje tělo usazenin soli, odstraňuje otoky a mírně zvyšuje nízký
krevní tlak. V lidovém léčitelství se odpradávna používala i na
strumu.
Kvůli jejímu poměrně silnému působení a toxickým účinkům se
doporučuje její užívání výhradně jako menšinové přísady v čajových
směsích.
V antických dobách sloužila kručinka k barvení plátna, z květů
se dá získat žlutozelené barvivo. Když máčíme býlí kručinky ve
vodě, můžeme ji zpracovat podobně jako len. Jako léčivá rostlina
byla kručinka uznávaná až ve středověku. Farář Kneipp jí léčil
potíže s látkovou přeměnou a kožní problémy.
OSTRUŽINÍK KŘOVITÝ Rubus fruticosus
Jsou to známé lesní plody, které s oblibou sbíráme na výletech,
neboť mají výbornou chuť a všestranné potravinářské uplatnění. I
když plody mají vysoký obsah zdraví prospěšných látek, k léčebným
účelům se používají ostružiníkové listy, které sbíráme ještě dříve, než
rostlina začne kvést.Droga z ostružiníkových listů je mírně
močopudná, čistí krev, zastavuje krvácení, dezinfíkuje trávicí a
močové orgány. Můžeme ji používat i zevně k omývání kožních
zánětů a vyrážek, i jako kloktadlo.Jemné působení a příjemná chuť
ostružiny se využívá v konzumních bylinkových čajích, vhodná je
například kombinace s jahodou a malinou. Při běžném užívání je
ostružiník ú-plně neškodný, jeho dobré vlastnosti bychom měli
využívat častěji.
Semena ostružiny byla objevena v kolových stavbách z období
neolitu. Svědčí to o tom, že jejími plody se živil už pravěký člověk.
Poprvé se ostružina uvádí jako léčivá rostlina v řeckých lékopisech
ze 4. století před n. l. Fermentované lístky ostružiny jsou výbornou
náhražkou černého čínského čaje.
MALINIK OBECNÝ – Rubus idaeus
Pro svou příjemnou sladkou chuť patří maliny k nejoblíbenějším
ovocným lahůdkám. Přitom je to jedna z mála dobrot, které jsou i
zdravé. Dopřejme si jich proto v sezoně co nejvíc, jsou velmi vhodné
hlavně pro děti. K léčebnému použití se sbírají mladé listy, když mají
ještě svěží zelenou barvu, tuto drogu dostaneme i v lékárnách a
prodejnách s bylinkami.Maliny mají vysoký obsah biotinu,
nazývaného také vitaminem krásy, ale i dalších zdraví prospěšných
látek. Léčebně se uplatňují při poruchách zraku, ke zmírnění
nadměrného menstruačního krvácení, snížení teploty a při nemocech
močového ústrojí. Čaj z listů maliníku je chutný, proto tvoří častou
přísadu různých lahodných konzumních čajových směsí.
Z malin se vyrábí i oblíbený kompot a sirup, které jsou osvědčené
během chřipkového období. I když nejúčinnější je konzumace
čerstvých plodů, zdraví můžeme čerpat z malin i po jejich úpravě, a
to bez omezení, neboť tato rostlinka má jen dobré vlastnosti.
Na přelomu našeho letopočtu
byla v Malé Asii nejznámější
lokalitou sběračů malin hora Ida.
Její název se přenesl i do
přívlastku pojmenování maliny.
Od
pravěku sloužily maliny
člověku jako potrava, o čemž
svědčí mnohé nálezy semen ve
starých obydlích. K léčebným
účelům jsou nejlepší divoce
rostoucí maliny, nevyrovnají se
jim ani nejkrásnější pěstované.
Duševní stavy
Velké, často až přehnané požadavky na pracovní výkony, vysoké
finanční nároky, prostředí plné stresu, ale i špatné mezilidské vztahy
se často projeví různými duševními poruchami. Jejich léčení je
složité a podmínkou je odstranění příčin, které tyto problémy
způsobují. Používání některých bylinek podle osvědčených receptů
může však i při těchto potížích významně pomáhat.
Čaj štěstí podle Messéquého
Tento čaj se skládá ze stejných dílů natě sporýše, máty a květu
lípy. Připravíme a užíváme ho obvyklým způsobem. Čaj snižuje
pocit úzkosti, strachu, pomáhá při neuróze, depresi a zlepšuje náladu.
Hysterie a psychické deprese
K jejich odstranění nebo zmírnění dobře poslouží směs stejných
dílů natě routy, meduňky a květu pivoňky. Jednu lžíci směsi zalijeme
1/4 1 vody a necháme přikryté vyluhovat 15 minut. Scedíme a
pijeme 1 dl ráno nalačno, zbytek večer před spaním.
Depresivní stavy
Když se nám zdá, že se nám nic nedaří a všechno je špatné,
zkusme vymačkat čerstvou šťávu z natě třezalky a užívat třikrát
denně lžíci s troškou vody. Můžeme si také uvařit ze 2 lžic nasekané
drogy na 1/2 1 vody třezalkový čaj a pít jej ochucený medem a
citronem.
Antidepresivní čaj
Ke dvěma dílům natě dobromysli přidáme po jednom dílu natě
třezalky, vrbky a meduňky. Čaj osladíme medem a pijeme 2-3krát
denně.
Další recept
Čaj připravíme ze stejných dílů kořene kozlíku a listu meduňky.
Jednu lžíci směsi dáme do 3 dl vody, pomalu ohříváme až do varu a
necháme přikryté vychladnout. Pomalu, po částech vypijeme vlažný
čaj během 3-4 hodin.
Hypochondrie
Pro lidi, kteří mají pocit, že jsou více nemocní, než je to
doopravdy, se doporučuje čajová směs ze stejných dílů natě
meduňky máty a routy. Do hotového čaje přidáme ještě lžičku
kozlíkové tinktury.
Chorobné nechutenství – anorexie
Při tomto onemocnění, které často postihuje hlavně mladou
generaci, vypijeme několikrát denně šálek kopřivového čaje, do
něhož přidáme lžičku švédských nebo kapek vlastní výroby podle
receptů na stranách 222-223. Součástí léčby jsou koupele celého těla
v odvaru z mateřídoušky nebo tymiánu.
Otřes mozku
Smícháme stejné díly kořene kozlíku a roztlučených plodů
jalovčinky. Jednu lžíci směsi namočíme do 1/4 1 vody, necháme 12
hodin macerovat, krátce povaříme a necháme přikryté vychladnout.
Scedíme a přidáme lžičku tinktury z prhy. Teplý čaj pijeme po
polovině množství několik dní ráno a večer.
PIVOŇKA LÉKAŘSKÁ – Paeonia officinalis
Kvůli svým velkým, působivým květům se pivoňka pěstuje téměř
v každé okrasné zahrádce, obvykle roste v hustých skupinách. Jen
málo pěstitelů však zná a využívá její léčivou hodnotu. Jako drogu
sbíráme tmavě červené, plné květy.
Nejznámějším a mezi bylinkami velmi řídkým je její příznivý
účinek na epilepsii, proto je důležitou součástí Čajových směsí k její
podpůrné léčbě. Osvědčila se i při dně, revmatismu a křečových
bolestech způsobených ledvinovými kameny.
Droga je považována za jedovatou, proto ji užíváme jen pod
odborným dohledem, ne samostatně, ani dlouhodobě.
Latinské pojmenování paeonia je
odvozeno od boha lékařství Paiona.
Je to prý jeho zásluha, že se pivoňka
dnes používá jako léčivá rostlina.
Pivoňka
je
váženou
magickou
rostlinou. Byla důležitou pomůckou
při očistě duše člověka posedlého
ďáblem. Ze semene pivoňky můžeme
získat olej, který je velmi podobný
lněnému.
Pocity strachu
Podle českého fytoterapeuta Zentricha jsou tyto pocity nejčastěji
spojeny s poruchou ledvin. Proto nejlepším prostředkem k jejich
zmírnění je denně vypít 1/2-1 l čaje z natě celíku. Proti bázni
můžeme pro zlepšení funkce ledvin použít i některý z receptů
uvedených v příslušné kapitole.
Další recept
Připravíme čajovou směs ze stejných dílů kořene kozlíku a natě
bazalky. Dvě lžíce směsi dáme do 1/2 1 vody, pomalu ohříváme až k
bodu varu a necháme přikryté vychladnout. Vlažný čaj pijeme ve 4-5
dávkách mezi jídlem.
Čaj proti duševní přepracovanosti
Čajová směs se skládá ze dvou dílů natě světlíku, k němuž
přidáme po jednom dílu natě úročníku a vřesu. Čaj připravíme
obvyklým způsobem a pijeme 2-3krát denně, v případě potřeby i
několik dní.
TŘEZALKA TEČKOVANÁ –
Hyperkum perforatum
Třezalka patří k nepopulárnějším léčivým rostlinám. Na našich
loukách se vyskytuje často, mnoho lidí za ní chodí do přírody, sbírají
se vrcholky rozkvetlé natě. Drogu a různé výrobky z ní dostaneme i v
lékárně a obchodech s potravinami.
Sběr třezalky je vděčný, tato rostlinka má široké možnosti
uplatnění, je jako bylinkový všelék. Léčí játra, žlučník, překyselený
žaludek, vředy, močové cesty, ale také nervy, deprese, pocity
strachu, úzkosti a duševní nemoci. Pomáhá na srdce, zlepšuje krevní
oběh, prospívá při menstruačních problémech a v klimakteriu. Její
vynikající léčivé vlastnosti se dobře uplatňují i zevně na rány, různé
bolesti a jako přísada do koupelí. Třezalkový olej, „jánská krev“, je
starým domácím masážním prostředkem proti svalovým bolestem.
Čaj z třezalky je chutný, můžeme ho užívat jako lahodný čaj, ale
ne příliš často, neboť může poškodit vnitřní orgány. Během užívání
třezalky není vhodné opalování, může způsobit podráždění pokožky.
Třezalka je prastará rostlina opředená mýty a pověrami. Aby
měla svou zázračnou a léčivou moc, musela se sbírat na sv. Jana,
podle čehož ji nazývali „svatojánská tráva“, Květy obsahují červené
barvivo, které se nazývalo „krev sv. Jana“. Chcete-li získat lásku
určité osoby, přidejte jí do čaje trochu třezalkové šťávy.
KOZLÍK LÉKAŘSKÝ – Valeriana officinalis
Tuto zvláštní bylinku najdeme na vlhkých loukách, kolem
potůčků, v křovinách a příkopech. Poznáme ji podle nezvyklé, těžce
charakterizované vůně kořene, která při sušení ještě zesílí. Kořen je
předmětem sběru, můžeme jej však běžně koupit, a to i v praktické
formě tinktury.Kozlík považujeme za nejúčinnější rostlinný lék na
nervovou soustavu. Pomáhá při všech problémech nervového původu
od stresu, nervozity, psychické vyčerpanosti až po duševní nemoci.
Současně uklidňuje srdce, žaludek, různé druhy křečí a bolestí. Jeho
dobrou vlastností je, že nervovou soustavu stabilizuje, tedy uklidňuje
nervozitu, ale při apatii podněcuje k aktivitě.
Silné působení kozlíku využíváme opatrně, jen po kapkách podle
receptů, neboť přehnaným působením na nervovou soustavu ji
můžeme místo uklidnění ještě více podráždit.
Pojmenování
kozlíku
valere
pochází z latiny a znamená být
zdravý. Nať kozlíku dávali rodičce do
postele, aby zahnali zlé duchy, kteří
by mohli novorozenému dítěti u-
blížit. Tradovalo se také, že svazek
kozliku zavěšený nade dveřmi se
rozhoupe, když práh domu překročí
zlý člověk. Podle starých pověr
prášek získaný z kořene kozlíku
rozmíchaný ve sklenici vína pomůže
navrátit lásku milované osoby.
|