Srovnávací analýza plastické chirurgie V soukromém a stáTNÍm sektoru

Kraj
Úrazy a zlomeniny
celkem	z toho u dětí	v tom ošetřeno (v %)
		v ambulantní části lůžkových zdravotnických zařízení	v samostatných ordinacích lékařů specialistů	v ostatních ambulantních zdravotnických zařízeních
Jihomoravský	749	52	98,8	1,2	0
Královehradecký	42	2	100,0	0	0
Jihočeský	649	115	0	100,0	0
Zlínský	1147	400	0	100,0	-
Olomoucký	371	x	x	x	x
Liberecký	155	x	0	0	100,0
Moravskoslezský	1176	x	x	x	x
Plzeňský	236	27	100,0	0	0
Karlovarský	0	0	0	0	0
Středočeský	34	0	0	100,0	0
Pardubický	3	0	0	100,0	0
Ústecký	67	x	0	100,0	0
Hl. m. Praha	3946	1044	99,8	0,1	0,1

Graf 4: Počet ošetřených úrazů v ambulantní péči oboru plastické chirurgie v ČR

3.2Lůžková péče

Zde se budeme zabývat využíváním lůžkového fondu a zatížení zdravotnických pracovníků na plastické chirurgii v krajích ČR. V tabulce 4 je uveden přehled počtu lůžkových oddělení pro jednotlivé kraje, dále počet lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků. Dále je zde uveden počet lůžek a průměrný denní stav obsazených lůžek. V následující tabulce je uveden počet hospitalizovaných a průměrná ošetřovací doba. Je zde také uveden údaj o nemocniční letalitě na oddělení plastické chirurgie. Nemocniční letalita vyjadřuje počet zemřelých na 1 000 hospitalizovaných.

Pardubický, Karlovarský, Středočeský kraj a kraj Vysočina nemají lůžkové oddělení plastické chirurgie, z tohoto důvodu nejsou kraje vůbec v tab. 4 a 5 uvedeny.

V Jihomoravském kraji je jedno nemocniční lůžkové oddělení plastické chirurgie a to ve Fakultní nemocnici U svaté Anny v Brně a jedno oddělení léčby popálenin ve Fakultní nemocnici Brno. Obě tato oddělení jsou zřízené Ministerstvem zdravotnictví.

Lůžkovou péči v oboru plastické chirurgie v nemocnicích Královehradeckého kraje zajišťovalo 1 oddělení. Průměrná ošetřovací doba byla na tomto oddělení 2,8 dne. Využití lůžek ve dnech maximální lůžkové kapacity bylo v kraji v oboru plastické chirurgie a léčbě popálenin nejnižší, a to 171,0 dne.

V Jihočeském kraji nebylo lůžkové oddělení plastické chirurgie, léčby popálenin a korektivní dermatologie, což neznamená, že by tato péče vůbec nebyla poskytována, ale je zahrnuta pod oddělení chirurgická.

Lůžkovou péči chirurgických oborů v nemocnicích a v chirurgických centrech Ústeckého kraje zajišťovalo 1 oddělení plastické chirurgie. Průměrná ošetřovací doba byla na tomto oddělení 1,7 dne. Využití lůžek ve dnech maximální lůžkové kapacity bylo v kraji nejnižší v oboru plastické chirurgie a léčbě popálenin (16,2 dne).

Akutní léčebnou péči v Plzeňském kraji poskytovalo 1 oddělení plastické chirurgie, které se nachází v Plzni. Hospitalizace byla ukončena v průběhu roku u 28 473 pacientů, z nichž bylo operováno 17 804, což je 63 %, z toho na oddělení plastické chirurgie 587 (operováno 540, tj. 92 %).

Na území Zlínského kraje je zajištěna péče lůžková na oddělení plastické chirurgie v Krajské nemocnici T. Bati a.s. ve Zlíně, zřizovatelem nemocnice je kraj.

Lůžkovou péči v nemocnicích Libereckého kraje zajišťovalo jedno oddělení plastické chirurgie v Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysoké nad Jizerou.

Karlovarský kraj má v lůžkové zařízení oboru plastické chirurgie v nemocnici v Chebu, které není státní.

V Praze jsou tři oddělení plastické chirurgie a všechny jsou zřízené Ministerstvem zdravotnictví.

Tabulka 4: Zajištění lůžkové péče na plastické chirurgii v krajích ČR (zdroj ÚZIS)

Kraj	Počet oddělení	Počet pracovníků				Počet lůžek	Průměrný denní stav obsazených lůžek
		lékaři	ZPBD	sestry^34	ZPOD^35
Jihomoravský	2	28,33	85,34	87,54	21,00	131	77,20
Královehradecký	1	3,58	12,00	7,92	x	15	7,0
Zlínský	1	5,20	7,00	6,82	4,75	14	7,00
Olomoucký	2	7,60	12,00	10,75	x	23	x
Liberecký	1	5,91	26,73	17,23	x	52	40,6
Moravskoslezský	3	14,18	51,20	44,96	x	74	x
Plzeňský	1	5,40	8,50	7,50	2,00	25	8,9
Ústecký	1	3,80	x	x	x	6	x
Hl. m. Praha	3	26,51	113,82	116,43	24,65	144	120,7

Graf 5: Počet lůžek v oboru plastické chirurgie v ČR
Nejvyšší počet lůžek na oddělení plastické chirurgie má Praha a Jihomoravský kraj. Stejně tak oba tyto kraje mají i nevyšší počet pracovníků v tomto oboru. Nejmenší počet lůžek mají kraje Ústecký, Královehradecký a Zlínský. Na druhou stranu však kraj Královehradecký má více pracovníků v oboru plastické chirurgie než-li kraj Plzeňský, který má ale vyšší počet lůžek.



Graf 6: Počet pracovníků v oboru plastické chirurgie v ČR
Tabulka 5: Přehled lůžkové péče na oddělení plastické chirurgie v krajích ČR (zdroj ÚZIS)

Kraj	Počet hospitalizovaných	Nemocniční letalita	Počet ošetřovacích dnů	Průměrná ošetřovací doba
Jihomoravský	3 718	3,50	22 381	6,0
Královehradecký	930	0	2 565	2,8
Zlínský	497	0	2 550	5,1
Olomoucký	1317	0	5 009	3,80
Liberecký	3 365	0	x	4,4
Moravskoslezský	3 062	1,96	15 960	5,21
Plzeňský	942	0	3 515	3,7
Ústecký	x	x	x	1,7
Hl. m. Praha	5 097	5,89	35 259	6,92

Z grafu je také patrné, že Praha měla také nejvyšší počet ošetřovacích dnů i nejvyšší počet hospitalizovaných. Opět na druhém místě je kraj Jihomoravský. Nejméně hospitalizovaných bylo v kraji Zlínském. Je zajímavé, že kraj Královehradecký měl dvakrát vyšší počet hospitalizovaných než kraj Zlínský, ale měli srovnatelný počet ošetřovacích dnů.

Graf 7: Počet hospitalizovaných a počet ošetřovacích dnů v oboru plastické chirurgie v ČR


Graf 8: Průměrná ošetřovací doba v oboru plastické chirurgie v ČR
V Moravskoslezském kraji jsou oddělení plastické chirurgie jak státní, zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, tak nestátní, jehož zřizovatelem je kraj. V Olomouckém kraji je jedno oddělení plastické chirurgie, jehož zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, a jedno oddělení soukromé. Tabulka 6 uvádí poměr mezi odděleními dle zřizovatele pro tyto kraje. Bohužel pro ostatní kraje nebyly informace o poměru mezi státním a nestátním sektorem k dispozici. Z tabulky je jasně patrné, že podstatná většina ošetření a hospitalizace na plastické chirurgii byla ve státním sektoru.
Tabulka 6: Přehled lůžkové péče na oddělení plastické chirurgie v státním a nestátním sektoru (zdroj ÚZIS)

Kraj	ZZ dle zřizovatele	Počet hospitalizovaných	Nemocniční letalita	Počet ošetřovacích dnů	Průměrná ošetřovací doba
Olomoucký	státní	874	0	3 915	4,48
Olomoucký	nestátní	443	0	1 094	2,47
Moravskoslezský	státní	2234	2,69	13329	5,97
Moravskoslezský	nestátní	828	0	2631	3,18

Graf 9: Poměr ošetření a hospitalizovaných mezi státním a nestátním sektorem