Univerzita palackého V olomouci

2. 5. 3 UMĚLÉ NITROOČNÍ ČOČKY A HISTORIE JEJICH IMPLANTACE
První informace o provedení implantace nitrooční čočky byla zaznamenána v roce 1795 a jejím autorem je německý oftalmochirurg Casaamata. Jelikož implantace v té době nedosahovaly dobré výsledky, bylo od nich na dalších 150 let upuštěno.

Moderní historie umělých nitroočních čoček je z konce 40. let minulého století, kdy anglický oftalmolog Harold Ridley provedl v Londýně první implantaci nitrooční čočky z plexiskla. Profesor Ridley během 2. světové války pracoval jako lékař na vojenské základně, kde se setkával s letci, kteří se aktivně účastnili bojů. Během vzdušných soubojů docházelo k úrazům, při kterých zůstávaly v očích zasekané kousky plexiskla ze štítů kabin stíhaček. Cizí těleso v oku ve většině případů znamená vážné komplikace s možným rizikem úplné ztráty zraku, ale v uvedených případech právě kousky plastu nevadily a oko je přijalo. Na základě těchto zkušeností nechal profesor Ridley vyrobit čočku z akrylátu (PMMA) a dne 29.11.1949 ji implantoval po extrakapsulární extrakci do čočkového vaku. Tato průkopnická práce byla důležitá v tom, že stimulovala další oční chirurgy k dalšímu bádání a rozvoji oboru  implantologie. Velkého uznání a pocty se profesoru Ridleymu dostalo v roce 2000, kdy mu za zásluhy udělila královna Alžběta II titul rytíře.

Dalším lékařem, angažujícím se ve vývoji implantologie, byl Strampelli, který v roce 1958 publikoval své zkušenosti s implantací IOL do přední komory. V roce 1967 Binkhorst a v roce 1976 Worst publikovali práce o implantaci IOL fixované na duhovku. Jelikož docházelo k dekompenzaci endotelu a dislokaci čočky, vrátil se Binkhorst k ECCE a vyvinul iridokapsulární IOL, která byla implantována do pouzdra čočky a fixována pomocí zornice. Vzápětí v roce 1977 John Pierce úspěšně implantoval IOL do čočkového pouzdra bez další fixace. Následnými modifikacemi dalšími autory (Shearing 1978, Simcoe 1983) došlo k vývoji IOL do podoby jakou známe dnes.

V 60 letech tohoto století začal v naší zemi s implantací zadně komorové čočky profesor Vanýsek v Hradci Králové s nejednoznačnými výsledky. V 80 letech začal v ČSSR implantovat sovětské iris-clips čočky profesor Izák v Bánské Bystrici.