Vliv operace katarakty na zorné pole u fdt perimetrie

Obr. 6 Obloukový kinetický perimetr
dyž určíme periferní hranice zorného pole, je nutno se přesvědčit, zda uvnitř

zorného pole není místo s defektním viděním, tzv. skotom ( viz. níže ). Vyšetřovaného vyzveme, aby při pohybu značky v každém vyšetřovaném meridiánu od periferie ke středu udával, zda značka někde nemizí. Využít můžeme i opačný pohyb stimulů – z centra do periferie.

Obr.7 Záznam u kinetického vyšetření zorného pole

2. 
   Statická perimetrie ( počítačová perimetrie )
   

Při statické perimetrii se stimulus nepohybuje, na konkrétním vyšetřovaném místě v zorném poli se mění pouze jeho intenzita.. Hodnota zprvu podprahová se postupně zvyšuje a je zaregistrována teprve, když překročí práh citlivosti daného místa sítnice a pacient vjem ohlásí.

Tato perimetrie se rozvíjí od 70.let ( obr. 8 ). Ordinacemi prošlo několik generací stále dokonalejších přístrojů a jejich vývoj ještě nepochybně neskončil. I když rozmanitost dnes požívaných typů ( Oculas, Octopus, Peritest, Peristat fy Rodenstock, Humphrey aj.) sice někdy ztěžuje porovnávání nálezů, stala se metoda standardní součástí klinického vyšetření.

Automatická počítačová perimetrie je jednodušší a přesnější než kinetická perimetrie. Tvar hory vidění získáme pomocí opakované projekce stimulů o dané velikosti v různých místech zorného pole a změnou jejich intenzity do vyšších a nižších hodnot, dokud nedojde k identifikaci tzv. prahové citlivosti.

Po vyšetření dochází k srovnání naměřené citlivosti s normativní databází. Tak zjišťujeme statistickou významnost odchylky získaného vyšetření a zároveň probíhá korelace s předchozími vyšetřeními.

Jas testovací značky se v perimetrii uvádí v apostilbech ( asb ). Decibelová stupnice je relativní inverzní logaritmická škála, jež se užívá ke stanovení prahu citlivosti v jednotlivých bodech sítnice. Nulová hodnota decibelů ( 0 dB ) odpovídá různému jasu u různých přístrojů. V případě, že se vyskytne bod s touto hodnotou, neznamená to slepou oblast, ale vypovídá to o tom, že v daném bodě sítnice je citlivost nižší než maximální přístrojem generovaná intenzita.

Technika vyšetření se liší podle typu přístroje. Tvar polokoule o poloměru 33 cm zůstává většinou zachován, pozadí je standardně osvětleno a také stimuly mají standardní intenzitu ( 0.08 – 10000 asb ). Po stanovení prahu citlivosti v centru ZP jsou světelné impulsy vysílány na vnitřní plochu přístroje zcela náhodně, aby neovlivnily adaptaci sítnice. Pacient ohlásí vjem stimulu stisknutím tlačítka. K vyšetření lze na různých perimetrech použít různé testovací programy, které se liší restrem testovaných bodů a rozsahem vyšetřovaného ZP. Většinou, ale stačí vyšetřit centrálních 30° zorné pole, kam se většina patologických stavů promítne.

Přístroj také zaznamená a statisticky vyhodnotí falešně pozitivní i falešně negativní odpovědi pacienta a určí spolehlivost vyšetření. Celé vyhodnocení včetně relativních a absolutních defektů pak vytiskne buď v grafických symbolech, nebo je vyjádří číselně v decibelech.