Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

Obr. č. 25: Schéma původního Helmholtzova keratometru



Zdroj: Rutrle, str. 83

Obě testové značky, určené pro vyšetřovací vzdálenost 5m, představovaly dvě (petrolejové) lampy, umístěné v rozích zkušební místnosti. Zrcadlové obrazy na rohovce se pozorovaly astronomickým dalekohledem. Obě planparalelní destičky byly vertikálně přesazené a vyplňovaly každá polovinu vstupní pupily. Z jejich na-klonění a postavení testových značek se pak poměrně složitým způsobem vypočítal poloměr křivosti rohovky.

5.1.2Javal-Schiötzův keratometr

Obr. č. 26: Schéma Javal-Schiötzova keratometru



Zdroj: Rutrle, str. 84

Princip Javal-Schiötzova keratometru vyplývá ze schématu (Obr. č. 26). Obě tra-diční testové značky v podobě děleného obdélníku a stupňovité pyramidy v kom-plementárních barvách jsou umístěné pohyblivě na obloukovitém a otáčivém rameni přístroje zhruba ve vzdálenosti 25cm před rohovkou. Vlastní zdvojení paprskového svazku, který přenáší reflektovaný obraz těchto značek z rohovky, je vyvoláno jeho průchodem přes Wollastonův hranol. Tento typ hranolu se sice používá nejčastěji jako polarizační hranol, protože svazek paprsků, který jím prochází, se rozdělí do dvou svazků paprsků (řádného a mimořádného), které jsou polarizovány v rovinách navzájem kolmých. Polarizačního efektu se zde však přímo nevyužívá, důležité je, že oba svazky spolu svírají konstantní úhel kolem 1°.

Princip měření je zde tedy obrácený než např. u Helmholtzova keratometru, neboť nyní se používá konstantního zdvojení obrazu pohyblivými testovými značkami v poměrně přesně definované vzdálenosti před rohovkou, zatímco Helmholtz praco-val s pevnými značkami a jejich variabilním zdvojením. Znamená to, že lze vycházet z pevně ustavených optických dílů, což se příznivě odrazí na ceně i provozní spo-lehlivosti přístroje.

Při měření se fixuje hlava na bradové a čelní opěrce. Přístroj se ustaví vůči měřenému oku do přesné vzdálenosti a současně nacentruje pomocí hrubých záměr-ných značek v podobě různých variant hledí a mušky. Měřené osobě usnadňuje orientaci při monokulárně pojímaném měření u některých přístrojů malé červené světélko, umístěné pod středovým tubusem s měřící optikou, přičemž vnější okraj tohoto tubusu bývá pro lepší fixaci opatřen bílým mezikružím. V okuláru kerato-metru pak vidíme testové značky v obecně definované poloze. U astigmatické rohov-ky to pak znamená, že půlicí a dělicí linie obou značek nejsou v koincidenčním postavení (viz obr. č. 27a).

Je rovněž velmi málo pravděpodobné, že by se obě značky vzájemně i dotýkaly. Otáčením celého ramene přístroje, které unáší i testové značky, je nejprve nutno dosáhnout koincidenčního postavení dělicí středové linie obou značek (viz obr. č. 27b).

To umožní vyjádřit orientaci jednoho hlavního řezu rohovky. Mechanickým pře-vodem je pak měněna rozteč obou značek na obloukovitém rameni tak dlouho, až jsou vnímány obě v koincidenci (viz obr. č. 27c).