Obsah 1 katarakta 4

4.3Nástup intrakapsulární extrakce čočky

Až ve 30. letech 20. stol. se u nás objevuje první česká literatura o technice intrakapsulární extrakce čočky (IKE), která se na desetiletí stala vítězným postupem při provádění operace katarakty. Operační odstranění celé čočky bylo považováno za velmi úspěšné – mělo bezprostřední efekt, hojení probíhalo klidně. Úspěch ovšem závisel především na zručnosti operatéra a na jeho volbě postupu.

O provádění operace katarakty technikou IKE popsal např. prof. Kadlický:

Neoddiskutovatelnou výhodu viděl v tom, že odpadá nebezpečí sekundární katarakty, také oko bylo po provedení zákroku méně podrážděné a nezůstávaly v něm zbytky čočkových hmot. Co do dosaženého vizu se zdály být operace IKE a EKE rovnocenné.

Operace se prováděla rozrušením závěsného aparátu tlakem zvenčí, jak byl popsán Smithem (1895), nebo tahem za pouzdro čočky. Metoda tlaku zvenčí skrývala nebezpečí vyhřeznutí sklivce, kdy bylo často nutné provést iridektomii, proto lékaři volili raději šetrnější způsob tahu za pouzdro čočky. K uchopení pouzdra se užívalo tupé pinzety bez zoubků.

K anestezii nedostačovalo pouhé vkapování, proto se musela použít i retrobulbární injekce. Někdy se přidával k anestetiku i adrenalin, ale po špatných zkušenostech se od něj upustilo.

Základem operace byl velký řez. Řez vedl téměř po celé horní polovině obvodu rohovky. Čím byl řez prostornější, tím se dala čočka snadněji vybavit. Samotná čočka pak byla uchopena za pouzdro tupou pinzetou a laterálními pohyby jemnými i prudšími se uvolňoval závěsný aparát. Až povolil, vyvíjel se zvenčí tlak na skléru a čočka byla vybavena.

Nevýhodou IKE bylo především lehčeji zranitelné oko a častější případy krvácení do přední komory. Bezpečné uchopení pouzdra čočky pinzetou a odstranění celé čočky bylo možné pouze u zcela zralých katarakt, u ostatních forem možnost klesala.

Pokud byl operatér opravdu zručný, mohl dobře ovládnout i postup extrakapsulární extrakce (EKE) a mít vynikající výsledky srovnatelné s výsledky po provedení IKE. Většinou ale byly výsledky extrakapsulární extrakce oproti intrakapsulární extrakci nepříznivé pouze kvůli tomu, že EKE se prováděla až po neúspěšné IKE. Prvoplánová extrakapsulární extrakce měla výsledky srovnatelné s výsledky intrakapsulární extrakce. V 50. letech se poměr mezi IKE a EKE pohyboval v poměru 5:2 nebo 5:1. (8)