Kardiovaskulární soustava
-
SRDCE
Mgr. Martina Pokorná
SRDCE
(lat. COR, řec. KARDIA)
-
srdce dospělého člověka: 260 – 320 g
-
novorozenec: 20 - 25 g
-
nepárový dutý svalový orgán uložený v dutině hrudní (k. hrudní, Th obratle)
-
větší část (2/3) leží vlevo, menší část (1/3) leží vpravo od střední čáry
-
tvar kužele, velikost pěsti
-
širší strana = báze srdeční (= základna) směřuje vpravo nahoru a dozadu
-
užší strana = hrot (=vrchol = apex) směřuje doleva, dolů a dopředu
Stavba srdeční stěny
1. vnitřní vrstva : ENDOKARD = nitroblána srdeční
-
vystýlá srdeční dutinu, tvoří cípaté chlopně mezi předsíní a komorou
2. střední vrstva : MYOKARD = srdeční svalovina
-
základní fční vrstva specifický druh příčně pruhované svaloviny svalová vlákna spojena příčnými můstky
-
svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor (nejsilnější LK: 3-4cm)
2 základní vlastnosti myokardu:
-
DRÁŽDIVOST(excitabilita) – na základě elektrického impulsu
-
STAŽITELNOST(kontrakce, systola, diastola) – důsledek dráždivosti
srdce pracuje TRVALE a RYTMICKY, přizpůsobuje se tělesné práci
3. vnější vrstva:
EPIKARD =přísrdečník
-
vazivový obal na povrchu srdce, přechází na začátek velkých cév odděluje se od nich a vytváří perikard
PERIKARD (osrdečník)
-
zevní vazivový obal,
-
vak, ve kterém je srdce uloženo
-
prostor mezi epikardem a perikardem DUTINA PERIKARDU s tekutinou – usnadňuje pohyb srdce
Stavba srdce
2 rýhy rozdělují srdce na srdeční oddíly:
-
věnčitá rýha rozděluje srdce na oddíl síňový a komorový
-
podélná rýha (= svislá přepážka = síňokomorová přepážka(SEPTUM) ) rozděluje srdce na P a L část
4 dutiny:
-
2 síně (= ATRIA) PS, LS
-
2 komory ( = VENTRICULI) PK, LK
Síň (atrium)
-
slabší stěna než u komory
-
LS (atrium cordis sinistrum )
-
PS (atrium cordis dextrum)
-
síně vybíhají v malé výdutě
tzv. srdeční ouška - vstup do srdce při operacích
Komora (ventriculus)
-
LK (ventriculus siniter) – silná svalovina - vypuzování krve do aortálního (velkého, tělového) oběhu
-
PK (ventriculus dexter)– zajišťuje cirkulaci krve v malém plicním oběhu
-
síň a komora jsou spojeny otvorem síňokomorovým
Pravá strana srdce :
-
PS a PK tvoří tzv. pravé srdce
-
Do PS vstupuje horní a dolní dutá žíla (HDŽ + DDŽ)
-
Z PK vychází plicní kmen = plicní tepna
Levá strana srdce :
-
LS a LK tvoří tzv. levé srdce
-
do LS přichází z plic 4 plicní žíly
-
z LK vystupuje nejsilnější tepna – srdečnice = aorta
Chlopně
-
Cípaté chlopně
-
P - trojcípá (valva tricuspidalis, valva atrioventricularis sinistra)
-
L - dvojcípá (mitrální, valva bicuspidalis, valva atrioventricularis dextra)
-
od kraje chlopní tenká vazivová vlákna - ŠLAŠINKY - upínají se na svalové výběžky komor - PAPILÁRNÍ SVALY
Fce: usměrňují průtok krve jen jedním směrem (S K)
-
Poloměsíčité chlopně
-
P komora – u výstupu plicního kmene (valva pulmonaria)
-
L komora – u výstupu srdečnice (valva pulmonaria)
Fce: brání návratu krve z tepen do komor
Výživa srdce
-
neustálá práce nutný přívod kyslíku a živin a odvod zplodin metabolismu
Věnčité tepny (koronární)
-
přívod kyslíku a živin
-
odstupují od aorty za poloměsíčitými chlopněmi (ucpání = infarkt myokardu)
-
Pravá věnčitá tepna (a. coronaria dextra) přivádí okysličenou krev P poloviny srdce
-
Levá věnčitá tepna (a. coronaria sinistra) přivádí okysličenou krev pro svalovinu L poloviny srdce
Srdeční žíly a věnčitý splav
-
odvádí krev z myokardu hl. do PS
Činnost srdce
-
základem je rytmická činnost:
-
stah - SYSTOLA (vyprázdnění srdečních dutin)
-
ochabnutí – DIASTOLA (naplnění srdečních dutin)
SRDEČNÍ REVOLUCE
-
jeden cyklus srdeční činnosti
-
72 srdečních revolucí/min. =TEP
SRDEČNÍ REVOLUCE
-
SYSTOLA SÍNÍ ( zároveň DIASTOLA KOMOR)
-
krev ze S do K, cípaté chlopně jsou otevřeny
-
K se naplní krví do určitého napětí
2. SYSTOLA KOMOR (zároveň DIASTOLA SÍNÍ)
-
na počátku uzavření cípatých chlopní
-
začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn větší tlak než v aortě otevření poloměsíčitých chlopní krev do plicního kmene (P) a do aorty (L)
3. DIASTOLA KOMOR (zároveň DIASTOLA SÍNÍ)
-
uzavření poloměsíčitých chlopní a zabránění návratu krve do K (krátká diastola celého srdce)
-
plnění S krví
-
do PS – z HDŽ a DDŽ
-
do LS – okysličená krev z plicních žil
-
otevřené cípaté chlopně krev i do K
-
po naplnění S nastává opět 1. fáze
Řízení činnosti srdce
-
impulsy vytváří převodní systém srdeční
(= excitomotorický aparát)
-
je tvořen svalovými vlákny, které mají bohatý obsah sarkoplazmy a malé množství fibril
Převodní systém srdeční (PSS)
-
uzlík síňový (NODUS SINUATRIALIS)
-
uzlík síňokomorový (NODUS ATRIOVENTRICULARIS)
-
Hisův můstek (FASCICULUS ATRIOVENTRICULARIS)
Fce jednotlivých částí PSS
(předsíňový, sinoatriální, nodus sinoatrialis)
-
umístěn v PS nahoře
-
vznik vzruchů = rytmické smršťování P a L síně
-
určuje základní rytmus srdeční činnosti = „časovač rytmu“, „uzlík primární srdeční automacie“
(atrioventrikulární,nodus atrioventricularis)
-
dolní část PS
-
ze síňokomorového uzlíku vychází tzv. Hisův můstek
(síňokomorový svazek, fasciculus atrioventricularis)
-
spojení svaloviny S se svalovinou K
-
v mezikomorové přepážce se H. můstek rozděluje na 2raménka, P a L Tawarovo raménko (ramus dexter et sinister)
-
končí v myokardu obou komor
-
konečné větvení ramének
-
vzruchy, které po nich přijdou, vyvolají smrštění komor
Převodní systém srdeční
-
HDŽ
-
Sinusový uzlík
-
Síňokomorový uzlík
-
Hisův svazek
-
Oblouk aorty
-
LS
-
P a L Tawarovo raménko
-
Purkyňova vlákna
Srdeční činnost je také ovlivněna:
Prodloužená mícha:
-
interoreceptory - receptory na změny tlaku (oblouk aorty, rozvětvení krkavic , ústí dutých žil, PS)
-
kardioinhibiční centrum – při zvyšování tlaku nutné zpomalení činnosti vlákna vegetativních nervů = parasympatikus zpomaluje srdeční činnost
(acetylcholin, bloudivý nerv)
-
kardioinhibiční centrum– při snížení tlaku nutné zrychlení činnosti vlákna vegetativních nervů = sympatikus (adrenalin) zrychluje srdeční činnost
-
vliv emocí (strach, leknutí, radost, …)
-
vliv mozkové kůry
-
působení různých látek (hormon dřeně nadledvinek – adrenalin, hormon štítné žlázy - tyroxin)
Dostları ilə paylaş: |
