Katedra optiky keratoplastika
Yüklə 0,92 Mb. Pdf görüntüsü
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 2.2.3. Uchovávání rohovky pro transplantaci
|
2.2.2. Hodnocení tkáně
Po odběru je rohovka podrobena detailnímu a velmi pečlivému hodnocení na štěrbinové lampě a pomocí konfokálního mikroskopu. Prostřednictvím šterbinové lampy jsou hodnoceny jednotlivé vrstvy rohovky - epitel, Bowmanova a Descemetova membrána, stroma a endotel, jenž je vyšetřován i pomocí konfokálního mikroskopu.
V oční tkáňové bance jsou schopni stanovit nejen počet endotelových buněk na milimetr čtvereční, ale i standardní odchylku měření, koeficient variability a procentuální zastoupení hexagonálních buněk. Konfokální mikroskop umožňuje provést i pachymetrii. Rozhodující z hlediska přežívání a funkčnosti rohovkového štěpu je endotel rohovky. Počet buněk endotelu by měl být v dárcovské rohovce před transplantací minimálně 2000–2300/mm2. Nezbytné je, aby buňky endotelu byly živé. Zjišťování přítomnosti mrtvých buněk se provádí pomocí roztoku trypanové modři o velmi nízké koncentraci, kterým se krátce působí na endotel rohovky. Trypanová modř zůstává v mrtvých buňkách, poté je lze spočítat a procentuálně vyjádřit.
Mezi
parametry určující kvalitu endotelu patří polymegatismus a pleomorfismus. Polymegatismus vyjadřuje rozdíl ve velikosti jednotlivých buněk endotelu. Z hlediska kvality endotelu by měl být rozdíl co nejmenší. Pleomorfismus vypovídá o tvaru jednotlivých buněk endotelu. Rohovky určené k transplantaci by měly mít alespoň polovinu buněk hexagonálního tvaru. Mikroskopicky se hodnotí i stroma rohovky; musí
11
být čiré, bez známek patologických procesů či abnormalit. Pokud je u příjemce předpokládán výskyt limbálních kmenových buněk, není přítomnost epitelu rohovky z hlediska přežívání štěpu považován za nezbytnou. (Jirsová, online; Frantálová, 2009)
Rohovka, na rozdíl od orgánů není nutné transplantovat co nejrychleji. Připravují se, a uchovávají ve specializovaných zařízeních – očních nebo multitkáňových bankách. Pro naprostou většinu transplantací se používají rohovky uchovávané ve speciálních roztocích, a to buď v hypotermických podmínkách, či metodou tkáňových kultur. V hypotermických podmínkách, čili při uchování za snížené teploty (4–8°C), jsou rohovky uloženy do komerčně připraveného sterilního roztoku
Eusol-C, což je roztok chondroitin sulfátu, antibiotik, vitaminů, ATP prekurzorů a hydroxiprolenu, ve kterém jsou mikroskopicky hodnoceny a uchovány až do transplantace. Cílem hypotermického skladování je snížením teploty zpomalit až zastavit metabolické procesy probíhající v rohovce a zachovat co nejdéle stávající stav dodáním potřebných živin. Tímto způsobem můžeme tkáň uchovat maximálně 14 dní, pak se snižuje kvalita tkáně. Alternativní možností skladování rohovek je kultivace ve tkáňových kulturách při 31- 37 °C, která je časově a technicky náročnější. Rohovka se vloží do média s živinami, energeticky bohatými látkami a antibiotiky, ve kterém vydrží až 6 týdnů. Což poskytuje více času na plánování transplantace, případně přiřazení nejvhodnější tkáně danému pacientovi. Médium se musí pravidelně obnovovat, před transplantací se tkáň přenese do transportního média, ve kterém dochází k odčerpání vody z tkáně a jejímu ztenčení. Provádění mikrobiologického vyšetření média během skladování minimalizuje kontaminaci tkáně.
Ani jedna z těchto metod se nejeví jako výhodnější, proto jsou obě celosvětově používány zhruba ve stejném poměru. (Jirsová, online; Frantalová, 2009)
|