4. ZÁVĚR
Mým cílem bakalářské práce bylo shromáždit poznatky, jakým způsobem
keratoplastika probíhá. Bakalářská práce může sloužit jako komplexní podkladový
materiál zájemce o problematiku keratoplastiky.
První část je zaměřena na popis anatomie rohovky a hlavně jak se získává,
hodnotí a uchovává rohovková tkáň dárce v oční tkáňové bance. Cílem oční tkáňové
banky je připravit rohovkový transplantát očnímu chirurgovi k transplantaci. Do té doby
než byly zavedeny oční tkáňové banky, odebíral si chirurg oční tkáň určenou
k transplantaci sám. U takto odebraných tkání chybělo podrobné hodnocení.
V další části bakalářské práce jsou popsány patologické změny na rohovce
vedoucí k provedení keratoplastiky. Mezi nejčastější diagnózy patří keratokonus,
bulózní keratopatie, dystrofie a degenerace rohovky.
Dále jsem se v práci zaměřila na předoperační péči a následnou pooperační péči
pacienta. Tato část obsahuje základní a speciální vyšetření, které pacient podstupuje
před karatoplstikou. Pacientovi se vyšetřuje morfologie a funkce endoteliálních buněk.
V pooperační péči jsem popsala, jaké zásady musí pacient dodržovat v pooperačním
období. Hlavní pro něj jsou pravidelné kontroly na oftalmologickém pracovišti.
Následuje kapitola, ve které popisuji tři typy, jakými je keratoplastika
prováděna. Perforující keratoplastika je nejčastějším chirurgickým výkonem. Nahrazuje
se rohovka v plné tloušťce. Do popředí se stále více dostávají přední a zadní lamelární
keratoplastiky, při kterých se nahrazují pouze určité vrstvy rohovky. V poslední době
byla vyvinuta řada operačních technik, které zvyšují oblibu lamelárních keratoplastik.
Poslední část práce pojednává o pooperačních komplikacích, které můžou
způsobit odhojení transplantátu. Rejekční reakce jsou nejčastějšími příčinami odhojení
transplantátu. Další častou komplikací vyskytující se po perforující keratoplastice je
vysoký pooperační astigmatismus. Jsou dlouhodobé studie zaměřující se na možnost
prevence a řešení refrakčních vad u pacientů po perforující keratoplastice.
|