R e a k siy a e k z o te r m i k b o ‘lgani sababli t e m p e r a t u r a k o ‘ta rila d i va
asosiy n am lik b u g ‘lanib m ah su lo t quriydi. N e y tra lla n ish ja ra y o n i bilan
b ir v a q td a m a h s u lo t g ra n u l h o la tg a h a m keladi. Bu usul bilan ta y y o r
la n g a n m a h s u l o t n i a m m o n i y l a s h t i r i l g a n s u p e r f o s f a t d e b a ta la d i.
S u p e rf o sf a t ishlab c h iq a r is h d a v r id a f t o r gazi ajra lib c h i q a d i , ftor
gazi a s o s a n S iF 4, q i s m a n H F h o l a t i d a c h iq ib a t m o s f e r a n i z a h a rla s h i
m u m k in . S h u n in g u c h u n fto r gazlari a lo h id a b o ‘lim d a u sh lan ib , qayta
is h la n a d ila r. B u n in g u c h u n f to r ga z la ri suv b i l a n yuviladi.
3 S iF 4 + (n + 2 ) H 20 - > 2 H 2S iF 6 + 2 S i 0 2 • n H 20
Y uvish j a r a y o n i m a x su s a b s o r b e r la r d a olib b o r ila d i v a 8— 10%li
k r e m n e f t o r i d kislotasi ( H 2Si • F 6) hosil b o ‘la d i. K r e m n e f t o r i d k islo
tasini o sh tuzi b ila n ishlab k r e m n e f t o r i d n a tr iy olish m u m k in .
H 2S iF 6 + 2 N a S l - * N a 2S iF b + 2 H C 1
O lin g a n m a h s u lo t p e stitsid sifa tid a q o ‘lla n a d i.
Dostları ilə paylaş: