Mít zažívací problémy včetně nadýmání, plynatosti a křečí
Být utahaní a letargičtí a depresivní
V neschopnosti se soustředit
V náladovosti
Se snížením imunity
Trpět bolestmi hlavy a astmatickými záchvaty
Trpět bolestmi pohybového aparátu a artritickými otoky a dnou
Nepříznivě ovlivnit plodnost a libido
Rozpoutat nenápadné procesy jež oslabují klouby a ucpávají tepny
Podpořit v těle toxické procesy
Jakákoli restaurace budoucnosti na světě dříve než položí hostovi na stůl své menu s nim musí umět probrat a srovnat záležitost volných radikálů a antioxidantů.
Jakákoli restaurace budoucnosti na světě dříve než položí hostovi na stůl své menu s nim musí umět probrat a srovnat záležitost volných radikálů a antioxidantů.
Volné radikály jsou vysoce reaktivní, neúplné (nenasycené) molekuly, které umí “ukrást” vazebný elektron jiné sloučeniny a změnit ji. Takto poškozují bunky a imunitní systém a pomáhají při vzniku onemocnění. Proto je nezbytné, aby byly zachyceny a zničeny hned v okamžiku svého vzniku.
Volné radikály které se nás týkají jsou chlor v pitné vodě, dusitany, herbicidy, pesticidy, polynenasycené tuky a tuky přepálené vlivem tepla, světla a času a za přístupu vzduchu zoxidované (prostě žluklé). Tyto všechny jsou “podporovány” vlivem UV záření, těžkými kovy z výfukových plynů, toxickými průmyslovými chemikáliemi a stresem.
V našem těle spolu bojují dvě významné síly : odpadní kyslíkové molekuly, kterým se říká oxidanty a policejní složky našeho těla, známé jako antioxidanty. Kyslík je dvousečný meč. Je nezbytný pro život ale je nejvýznamnějším zdrojem volných radikálů v přírodě, neustálé výbuchy kyslíkových reakcí přispívají k ucpávání tepen, produkují rakovinné bunky, ničí nám klouby a způsobují špatnou funkci nervového systému.
To postupně až na úroven narušení genetického materiálu a schopnosti regenerace bunky. A čím jsme starší, tím více se okysličujeme. Denně se v těle obnoví 20 miliard buněk - tento proces probíhá v neměřitelných rychlostech.
To postupně až na úroven narušení genetického materiálu a schopnosti regenerace bunky. A čím jsme starší, tím více se okysličujeme. Denně se v těle obnoví 20 miliard buněk - tento proces probíhá v neměřitelných rychlostech.
Věda je nyní o schopnosti vhodné potravy a některých suplementů zvrátit tělesný úpadek pevně přesvědčena.
Naše potrava je kvantitativně I kvalitativně odlišná od potravy našich biologických předchůdců, proto se mýlí ti, kteří si myslí, že pestrou stravou deficit některých živin nemůže vzniknout. Museli bychom denně zkonzumovat 6 až 12 kg čerstvé zeleniny a ovoce, abychom získali potřebné množstství hodnotných živin.
Ovoce a zelenina z velkoskladů nejenže většinou neobsahuje optimální hladinu antioxidantů, ale obsahuje často I rezidua povahy volných radikálů a tento nevýhodný poměr se dobou skladování ještě zvětšuje. Hladina antioxidantů v potravě také klesá kuchynskou úpravou.
Není možné se dnes spoléhat na to, že naše běžná - to je nepřirozená strava - obsahuje dostatečné množství živin s antioxidačním účinkem a je třeba dbát na zvýšený přísun významných rostlinných antioxidantů zvýšenou konzumací určitých potravin a zajistit si vhodné potravinové doplnky.
Nejlépe je kombinovat vitaminy a antioxidanty v přírodní formě se suplementy těch nejpotřebnějších živin (enzymů, minerálů, vitaminů, škrobů, bílkovin a tuků). Přírodní zdroje sice obsahují mnohdy jen malou koncentraci potřebných živin, ale díky tomu, že v sobě kombinují živiny, jejichž účinek se navzájem zesiluje, bývá jejich celkový účinek lepší než u samotných izolovaných suplementů.
S technologickým zemědělstvím se potraviny staly přístupné každému a s růstem městských aglomerací skončil nákup z farem. Pro jejich prodej se začaly budovat olbřímí obchodní domy - super a hypermarkety. Bylo třeba prodloužit životnost potravin pro pultový prodej. K herbicidům se začala přidávala aditiva: zkypřovače, barviva, konzervanty a stabilizátory. Mléko se sušilo, zelenina mrazila.
S technologickým zemědělstvím se potraviny staly přístupné každému a s růstem městských aglomerací skončil nákup z farem. Pro jejich prodej se začaly budovat olbřímí obchodní domy - super a hypermarkety. Bylo třeba prodloužit životnost potravin pro pultový prodej. K herbicidům se začala přidávala aditiva: zkypřovače, barviva, konzervanty a stabilizátory. Mléko se sušilo, zelenina mrazila.
Naše moderní strava se dnes skládá z velmi rozmanitých potravin, z nichž však většina jsou konzervované, mražené nebo zavařené a dokonce I naše čerstvé potraviny jsou někdy znehodnocené. Např. hlávkový salát se noří do chemikálií jako je N-6 benzyladenin, aby si zachoval svěží vzhled. Mnoho jablek v obchodech se stříká až 18 druhy chemikálií.
Každoročně takto přijímáme několik kilogramů chemických potravinových aditiv. (dr. Gullian McKeithová hovoří o 4,5 kg ročně) Co to pro nás znamená?
Chemická aditita v našem jídle jsou spojována s rozličnými zdravotními problémy, jako jsou bolesti hlavy, astma, alergie, hyperaktivita dětí dokonce I rakovina. Dokážou oslabit přirozený očistný potenciál těla a zatížit ho toxickými usazeninami. Vyznat se v nich, rozlišit škodlivé od neškodlivých a najít je převlečené za falešnými jmény, je práce hodná detektiva.