Obecná psychologie jako věda – postavení psychologie V rámci ostatních věd Psychologie má svoji historii
Jak předcházet stresu a psychické zátěži
Yüklə 264 Kb.
|
|
Jak předcházet stresu a psychické zátěži Kromě zdravého životního stylu s dostatkem odpočinku lze stresu předcházet například:
První pomoc při stresu Znáte ty pocity před zkouškami, prezentací či jinými důležitými úkoly? Nebo pocity po nějaké konfliktní situaci? Bušení srdce, zrychlené dýchání, tlaky v hlavě, mravenčení v prstech, pocení a další, to všechno jsou tělesné příznaky stresu. Jak se těmto příznakům bránit? - nejjednodušší je odvedení pozornosti (četba, rozhovor se známým apod.) - kontrolovaným břišním dýcháním (pomalu a zhluboka se nadechujte, dbejte na to, aby se při nádechu zvedalo spíše břicho než hrudník, zadržte dech a pomalu vydechněte) - relaxačním cvičením Otřepání - cvik proti stresu Tento cvik možná vypadá trochu hloupě, ale skutečně rychle uvolnuje stres a napětí. A pokud Vás při něm někdo nachytá, rozhodně pomůžete i jemu, neboť smích je pro uvolnění stresu a napětí naprosto ideální. Tak tedy. Představte si psa, který se otřepává od vody. Třepejte části vašeho těla jako to dělá mokrý pes, nejprve ruce, pak nohy a chodidla, hlavu a ramena.
Relaxační techniky - základní relaxační techniky: (=jde o cvičení zaměřené na psychickou i tělesnou relaxaci – uvolnění. Působí uvolňujícím způsobem při stresu, nadměrné zátěži, nespavosti, chronických bolestech, různých psychosomatických onemocněních). Využívá se u úzkostných a depresivních poruch k navození uvolnění a překonávání psychosomatických projevů neuróz. Relaxační techniky mají i širší uplatnění při zvládání zátěžových situací obecně. Je možné se je naučit na základě terapeutického vedení. Techniky terapeut přizpůsobí situaci a problémům klienta.) - základní relaxačních techniky: - cílené (zaměřené) - do obecného rámce se vkládají konkrétní osobní data, s nimiž se dále pracuje za pomocí terapeutů - necílené (nezaměřené) - navození pocitu klidu, uvolnění (nebo naopak pocitu síly, energie) příp. koncentrace a sebevědomí
- relaxační cvičení, relaxace s imaginacemi - dechová cvičení - relaxační a koncentrační cvičení převzaté z jógy - relaxační hry, doplňková a navazující techniky - masáže a automasáže - muzikoterapie, arteterapie
- význam relaxace: - relaxace je jedna ze základních podmínek, na nichž můžeme nové kvality svého života budovat - relaxace značí uvolnění, to je odstranění napětí všeho druhu z našeho těla a z naší duše. Hluboká relaxace, postoupivší na vyšší stupeň, se většinou označuje jako meditace - zlepšuje psychický stav a schopnost zvládat stres v práci – předejití syndromu vyhoření
Oddělila se jako samostatná disciplína na počátku 20. století Zakladatel G.W.Allport – v roce 1938 vydal knihu Psychologie osobnosti
Činitelé utváření a vývoje osobnosti Vývoj osobnosti:¨ Dítě se nerodí osobností, dítě se osobností stává:
= takto o sobě dítě vytváří „sebeobraz“
Sebepojetí, sebehodnocení – člověk si připisuje určité vlastnosti - je to pojetí sebe sama, soud o sobě - v psychologii EGO – má dvě roviny
Struktura osobnosti - vnitřní uspořádání osobnosti (jak ta sooba je uspořádána z vnitřku) v psychologii je často tento pojem polemizován
Co můžeme u osobnosti zkoumat
Charakter – je získaný , je to zhodnocení osobnosti Charakter formují individuální zkušenosti jedince, těsně souvisí s temperamentem Charakter podstatně formují individuální zkušenosti jedince. (V raném dětství a formování agresivní, citově labilní osobnosti. Týrané děti jsou také často násilníky a surovci vůči vlastním dětem)
Klasifikace podle G. Jungové Podle G. Jungové rozlišujeme typy:
Jádro charakteru – vůle Podle T. Tardy – klasifikační systém 1. aktivní vůle – iniciativa, energičnost, činorodost, rozhodnost 2. pasivní vůle – odolnost, vytrvalost, stálost, sebeovládání 3. reaktivní vůle – tvrdohlavost, svéhlavost, sklon k odporu, opozičnost
Podle J.Piageta – rozlišujeme dva typy morálky 1. heteronomní – normy jsou převzaté (dítě jedná tak jak to po něm vyžaduje rodič) – dítě 2. autonomní – normy vnitřně přijaté (převzaté) – dospělý Kohlberg – tvrdí, že existují tři stadia vývoje morálky 1. prekonvenční úroveň – ditě se řídí konkrétními následky --- neudělá to prot… 2. konvenční úroveň – velkou roli hraje očekávání dítěte, dítě se tak chová, protože za to něco očekává 3. postkonvenční úroveň zvnitřní
Temperament – typ citové aktivity člověka - soubor vlastností osobnosti vztahující s k prožívání a stylu činnosti, způsob citové a volní vzrušivosti, raktivita a aktivity - temperament je biologickým základem našeho citového života Antická teorie: Rozlišovali hlavní typy lidských povah v závislosti na tom, která tekutina v těle převládá (krev S, sliz F, žluč CH, černá žluč M) - dělení podle Hippokrata, Golína:
Rozdělení dle I. P. Pavlova: dle nervové činnosti:
H. J. EYSENCK dělí temperamentové faktory: a) obecná emocionalita (citlivost) b) bipolární faktor: - extroverze (přístup k okolním podnětům) - introverze (zaměření do sebe sama – vnitřně)
6. Motivace
-jsou to funkční prvky osobnosti, které určují směr a intenzitu jejího chování
-duševní proces související se zvýšením, případně poklesem aktivity, projevuje se napětím, neklidem a činností směřující k vyrovnání porušení rovnováhy organismu - v zaměření motivace se uplatňuje osobnost jedince, jeho hierarchie hodnot i dosavadní zkušenosti, schopnosti a dovednosti
Motivace jako proces má dvě složky: 1)Dynamogenní – motivuje jedince dodá mu sílu, je spojená se vznikem a udržováním energie 2)Direktivní – zaměření na určitý cíl
1) úspěchem motivovaní lidé 2) lidé motivovaní neúspěchem – tzn. snaží se vyhnout neúspěchu
Charakteristika motivace: Vymezuje : 1)množství energie 2)perzistence – odolnost organismu 3) variabilita
Substituční chování – motivy se vyskytují ve skryté formě )jídlo – nejíme pro hlad, ale osamělost, krádeže dětí – ne pro chtění, ale přijetí do party
P.T.Young – „požadování něčeho pro něco „ _ princip homeostázy (obnovení zhroucené rovnováhy v organismu)
KLASIFIKACE POTŘEB a) primární (vrozené) – souvisí s přežitím člověka b) sekundární (získané) – spojené s rozvojem osobnosti A. H. MASLOW – HIERARCHICKÝ SYSTÉM POTŘEB-pyramida potřeb
B – hodnoty Sebeaktualizace – potřeba realizovat své schopnosti (být tím kým mohu být) potřeba osobního růstu (objevovat, tvořit, uspořádat( Potřeba uznání Potřeba přináležitosti a lásky Potřeba bezpečí Primární potřeby
2)Zájmy – zvláštni druh motivace, má trvalejší zaměření Determinace zájmů – v dětství, v dospívání, - na zájem mají vliv sociální a ekonomické podmínky rodiny -zájmy souvisí i se sociální zkušeností jedince (identifikace syna s otcem – rodinná tradice povolání)
3) Postoje – výraz vztahů k hodnotám, hodnotící vztah – postoj vůči něčemu - máme je ze svých speciálních zkušeností, - získáváme je též z komunikace s ostatními a nápodobou (děti nás napodobují) Zdrojem naších postojů jsou i institucionální faktory (dodržování či nedodržování dopravních předpisů, výběr polit. stran a sympatie k nim, dodržování hygieny atd.)
Zvlášní druh postojů – PŘESUDKY – jsou to obvykle převzaté, tradicí dodržované iracionální postoje, emotivně silné vztahy – předmětem bývají obvykle etnické menšiny (černoši, cikáni, židé) Možnosti jejich přetváření jsou individuální a velmi obtížné
KLASIFIKACE HODNOT PODLE E. SPRANGERA
Motivace a vůle Motivace – pohnutka k jednání Vůle (chtění)– cílevědomé úsilí směřující k dosažení vědomě vytčeného cíle(je vlastní jen člověku)
Schopnosti – soubor předpokladů nutných k úspěšnému vykonávání určité činnosti, dovednosti DĚLENÍ SCHOPNOSTÍ: 1) obecné (primární) – a) vjemové (zrak sluch apod.) b)intelektové (poznávací-schopnosti chápat) c)psychomotorické (síla, přesnost pohybů,rychlost) 2) speciální –a) verbální (schopnost vyjadřovat a chápat složité vztahy – filozof, právník, psycholog) b) numerické (hbité zacházení s čísly) c)prostorová představivost (určování polohy objektu – technici, letci, skokani) d) percepční pohotovost – v duševním smyslu, v rychlém postřehu pro vnímání např.korektura tiskovin e) paměťové schopnosti (ve smyslu individuálních rozdílů) f) umělecké schopnosti – výtvarné, hudební, literární…
Rozdíl mezi vlohami a schopnostmi Vlohy – jsou vrozené, jsou to anatomicko-fyziologické zvláštnosti organismu, především centrální nervové soustavy a smyslových orgánů Schopnosti – jsou výsledkem zkušeností, znalostí a vědomostí i dovedností jež se projevují a utvářejí v činnosti
def.-schopnost mentální adaptace řešit nové problémy, orientovat se v nových životních situacích na základě určování podstatných souvislostí a vztahů def.- soubor vjemových, intelektových a psychomotorických schopností DĚLENÍ INTELIGENCE.: 1) praktickou – schopnost zacházet s předměty a nástroji 2) teoretickou – schopnost zacházet s pojmy a znaky, logicky myslet 3) sociální – schopnost vycházet s lidmi
Měření inteligence – pomocí „testů inteligence“ – jde o mentální výkony , které jsou podle určitých kritérií hodnoceny skórem – výpočet úrovně inteligence – IQ IQ – jedná se o poměr mezi mentálním a chronologickým věkem – to vše se pak vynásobí stem, aby se odstranil zlomek IQ = mentální věk / chronologický věk X 100
IQ stupeň inteligence rozšíření v populaci v % Nad 140 genialita 1,5 120-139 nadprům.int. 11 110-119 velmi dobrá 18 90-109 průměrná 48 80-89 nízká 14 70-79 slaboduchost 5 Pod 69 slabomyslnost defekt intelektu 2,5
IQ – 70-79 - hraniční pásmo retardace 69-50- lehká mentální retardace 35 – 49 –střední mentální retardace 20 – 34 – těžká mentální retardace Pod 20 – hluboká mentální retardace
Vymezení pojmu metodologie, metodika,metoda METODOLOGIE – věda o metodách – užívá k vědeckému objevování mnoha metod, technik nebo procedur. Jde o soubor činností, které musí badatel vykonat, aby mohl podat pravdivý soud o psych.procesech nebo vlastnostech METODY – jsou to prostředky , jimiž výzkum dochází ke svým výsledkům METODIKA – soubor metod, jež ta která věda používá, - cesta soubor, systém postupných kroků vedoucích k standardnímu výsledku např. ve vyučování vedení rozhovorů, zprac. Testů aj. Metodika psychologie obsahuje tyto metody: 1) výzkumné – všechny zákl. metody používané ostatními vědami (pozorování, experiment, rozhovor, dotazník, rozbor a popis produkce člověka) 2)diagnostické – zjišťují aktuální duševní stav
Povaha psycholog. Zákonitostí se vymyká obecnému výrazu zákona „jestliže platíA, pak musí platit B. V psychologii se objevují dva druhy zákonů: 1) jestliže situační stimul pak reakce psychická 2) jestliže reakce psychická pak reakce psychická
Podstata pozorování Základem je systematičnost, musíme vědět co pozorujeme, jaké znaky budeme sledovat a jaké hypotézy chceme ověřit Pozorování je tedy: -výběrové – na něco zaměřeno -subjektivní – ovlivněno pozorovatelem Dělení pozorování - soustavné - příležitostné - zúčastněné (pozorovatel je členem skupiny) - nezúčastněné - zjevné - skryté - přirozené - laboratorní - přímé, - zprostředkované Introspekce – hledění dovnitř, pozorování vlastního nitra Extrospekce – pozorování chování druhých lidí
Rozhovor jako základní metoda psychologie její možnosti a úskalí - Nejpřirozenější , zdánlivě nejsnazší metoda - Jeto metoda dotazování, tváří v tvář - Musí být dobře naplánován, musí směřovat k jádru věci Výhody – komplexní pohled na zkoumanou skutečnost, na osobnost dotazovaného , - součástí je i neverbální chování a pozorování dalších reakcí, - je obohacením zkoumané osoby, příležitost k sebepoznání, - má čelné místo mezi psych. Metodami Úskalí – klade značné nároky na odborné zkušenosti toho, kdo rozhovor vede , - je to časově náročná metoda a je velmi subjektivní
- Vhodný pokud v krátké době chceme získat velké množství dat - Je za urč. okolností objektivnější než rozhovor Dělíme dotazník na 3 typy : 1)Anamnestický dotazník – podobný interview, má funkci orientační, je osou celého poznání osobnosti člověka, - člověk musí chtít spolupracovat to je podmínka úspěšnosti 2)Zájmový dotazník – slouží k zjišťování zájmů, které profilují celkové zaměření osobnosti 3)Osobnostní dotazník - má změřit nebo zjistit více povahových vlastností
- Používají se pro diagnostiku a výzkum schopností Mohou být verbální – tráva je zelená …obloha je….. Mohu být perforační – vyžadují určitou činnost ( sestavit kostky, najít nejkratší cestu z bludiště, doplnit chybějící prvek v předloze) Nejvíce se sestavují IQ testy smíšené Standardizace testu – přizpůsobení testu určité populaci Validizace – test zjišťuje co zjišťovat má
Nejznámější – Rorschachův test inkoustových skvrn (co v tobě skvrny vyvolávají, co konkrétně připomínají) Další testy – Tematicko apercepční test – obrázky černobílé , zvlášť pro muže a ženy sestaveny, vypráví se o obrázku – v tom se odráží potřeby, přání, zájmy, city atd. Test nedokončených vět – předpokládá se, že se projeví duševní stavy a vlastnosti zkoumané osoby Warteggův kresebný test – kreslí se na čtvercové plochy obrázky, v nich jsou předkresleny malé útvary K projektivním metodám patří i hodnocení produkce – jde o hodnocení volné kresby, slovní produkce, písemného projevu, výtvorů z různých hmot – jsou to doplňující metody k další diagnostice Patří sem např. i grafologie, nebo kresba na dané téma 7. Dynamika osobnosti
Své osobnostní dynamice rozumíme jen zčásti, nechápeme ji celou. Některé její složky působí mimo dosah našeho uvědomění, přesto však silně ovlivňují naše chování. Svou osobnost vnímáme jako jednotnou a pevnou , ve skutečnosti je v neustálém pohybu. Mnozí psychologové chápou osobnost jako pole , obsahující naše přítomné vnímání sebe samých, krátkodobé a dlouhodobé cíle, rozličné znaky, hodnoty a rozsáhlou zásobu živ. Zkušeností. V tomto poli probíhají neustálé změny tak, jak zvenčí přicházejí nové vjemy a jak jsou dřívější prvky vyřazovány, protože už nejsou pokládány za důležité.
Na základě určitých dokázaných skutečností si odborníci, většinou psychologové, nebo psychiatři vytvoří soustavu – teorii osobnosti, kde dochází k vysvětlení interakce dynam sil působících v životě každého člověka. Udaje zvolené jedním teoretikem se významně odlišují od údajů jiného teoretika.
Yüklə 264 Kb. Dostları ilə paylaş:
|