Obsah 1 katarakta 4

1.9Jiné příčiny vzniku katarakty

Vznik katarakty může být podmíněn řadou degenerativních očních onemocnění (retinopathia pigmentosa), hypotonie bulbu či chronické uveitidy. (10, 11, 12)

Obr. 1. Postupné zabarvování čočky v procesu stárnutí

a b c



d e f

Obr. 2. Druhy katarakty: hypermaturní (a), zadní subkapsulární (b), lamelární (c), morganická (d), traumatická (e), u pacienta s galaktosemií (f)

2 PROJEV KATARAKTY

2.1Subjektivní příznaky

Katarakta je ve své podstatě kalení čočkové hmoty, které je podle stupně zakalení různě závažné a je provázeno jednotlivými příznaky, subjektivními i objektivními.

Mezi subjektivní příznaky řadíme především pokles zrakové ostrosti, který se liší podle stupně a typu zákalu. Jedná-li se o katarakty nízkého stupně zrání či katarakty kortikálního typu, bývá zraková ostrost pacienta poměrně dlouhou dobu dobrá. Trvá delší dobu, než se změny probíhající v čočce projeví sníženou zrakovou ostrostí. Naopak u závažných případů pokročilé katarakty může být vizus snížen až na světlocit. Dalším z řady symptomů, který postižený vnímá rušivě a nepříjemně, je změna kontrastní citlivosti a světloplachost. Obvykle se jedná o subjektivně vnímané zhoršení vidění za denního světla nebo oslnění při míjení protijedoucích vozidel s rozsvícenými světly, ať už za dne nebo pouze v noci.

Během rozvoje katarakty může docházet i ke změně refrakce čočky. Kalení a tvrdnutí struktur čočky zapříčiňuje zvýšení dioptrické síly čočky a tím způsobuje myopizaci. Presbyopičtí pacienti začínají odkládat své brýle na čtení. Pacienti postižení kortikální kataraktou mívají někdy problémy s monokulární diplopií. U kortikálního typu katarakty jsou totiž změny patrny pouze na vnitřní vrstvě jádra čočky a refrakční oblast se soustřeďuje v oblasti centra čočky. Nezřídka dochází u pacientů i k poruchám barevného vidění a k poruchám zorného pole. (10, 12)

a b

Obr. 3. Průchod paprsků: čirou čočkou (a), zkalenou čočkou (b) – vzniká neostrý obraz, zraková ostrost klesá