Perforující keratoplastika

Obrázek 17 - Intrastromální korneální kroužek ICR


Obrázek 18 - Intrastromální korneální segmenty ICRS
U této metody byla provedena studie u očí s postkeratoplastickým astigmatismem vyšším než 4D. Průměrná hodnota astigmatismu v této studii klesla z 6,17 ± 1,12D na 4,04 ± 1,67D a korigovaná zraková ostrost se zlepšila z 0,23 ± 021D na 0,98 ± 0,27D. Implantace intrastromálních korneálních segmentů u vysokého postkeratoplastického astigmatismu v této studii tak snížila zakřivení rohovky a topografický astigmatismus, což významně zlepšilo zrakovou ostrost. Objevily se i komplikace, u jednoho pacienta se vyvinula hluboká vaskularizace v dolním temporálním stromálním kanálu, která se zvládla po odstranění ICRS, další pacient měl problémy s výraznějšími nočními haló efekty [2,5].

Operace se provádí nejčastěji opět v lokální anestezii. Podobně jako u incizních metod je označen optický střed rohovky a zóna 7 a 8 mm. Dále se provede radiální incize a poté se na oko přisaje fixační prstenec speciálního nástroje – rohovkového separátoru. Ten kromě fixace slouží zároveň jako zavaděč pro separační nůž cirkulárního profilu. Hrubě mechanicky, na podkladě tlaku vyvíjeného tupým separačním nožem ve stromatu rohovky, vzniká intrastromální tunel pravidelného tvaru a rozměrů. Do něj je pinzetou implantován kroužek, respektive segmenty, a primární rohovková rána se poté zašije. Nejzávaznější komplikací může být peroperační perforace rohovky při chybném nešetrném zavádění separátoru. Mezi další častější komplikace patří výskyt různorodých depozit v průběhu intrastromálního tunelu, hluboké neovaskularizace rohovky, …[11].

Nové studie se zaměřují na implantaci intrastromálních korneálních segmentů pomocí femtosekundového laseru a přinášejí rovněž uspokojivé výsledky [21].