Projekt Alternativní medicína

Projekt Alternativní medicína

Třída: 8.

Hodinová dotace: 6 hodin

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví

Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví

Výchovně-vzdělávací cíle:

• 
  Žák chápe význam alternativní medicíny vzhledem k jeho zdraví
  
• 
  Žák vyjmenuje jednotlivé typy alternativní medicíny
  
• 
  Žák vysvětlí význam léčivých látek obsažených v rostlinách
  
• 
  Žák pojmenuje a určí jednotlivé léčivé rostliny a ví, k léčbě kterých onemocnění se konkrétní rostlina používá
  
• 
  Žák poradí svému bližnímu v případě onemocnění, jaký typ alternativní medicíny zvolit
  

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení

• 
  vybudovat pozitivní vztah k vlastnímu zdraví
  
• 
  rozvíjet znalosti o možnostech alternativní medicíny
  
• 
  vědět, jaký typ alternativní medicíny v případě onemocnění zvolit
  

Kompetence k řešení problémů

• 
  využívat znalosti o alternativní medicíně v případě onemocnění svého nebo svých bližních
  
• 
  vést k samostatnosti a odpovědnosti za svoje zdraví
  
• 
  naučit se vyhledávat a zpracovávat informace o možnostech léčby
  

Kompetence komunikativní

• 
  diskutovat se spolužáky na téma alternativní medicína
  
• 
  využít schopnosti jednotlivců v zadané kolektivní práci
  
• 
  pomáhat ostatním a aktivně se zapojovat při zadaném úkolu
  

Kompetence sociální a personální

• 
  spolupracovat ve skupinách na zadané práci
  
• 
  respektovat pravidla práce v týmu
  
• 
  uvědomit si vlastní identitu v rámci pracovní skupiny
  
• 
  bez problémů navazovat nové přátelské vztahy
  
• 
  vybudovat pocit sebedůvěry a sebevědomí
  
• 
  budovat lásku ke své rodině a okolí
  

Kompetence občanské a pracovní

• 
  pochopit nezbytnost pozitivních vztahů se spolužáky a význam a sílu vzájemné spolupráce
  
• 
  naučit se projevovat pozitivní city ke svému okolí a to tak, že mu například poradí, jakou léčbu zvolit v případě onemocnění
  

Použité metody: pojmová mapa, práce s prezentací, samostatná práce, skupinová práce, dialog, práce s učebnicí, knihou, internetem

Použité formy: frontální, skupinová výuka, výuka ve třídě, na louce, formou krátkodobého projektu

Použité prostředky: internet, encyklopedie

Teoretická příprava na hodinu

Homeopatie [1]

• 
  nejznámější alternativní léčebná metoda
  
• 
  vychází z řeckého homoios = stejný, pathos = nemoc, bolest
  
• 
  metoda stará více jak 200 let, u jejího zrodu stál německý lékař Samuel Hahnemann.
  
• 
  zkoumá pacienta s příznaky jakožto celek a léčí ho pomocí vysoce ředěných látek, které u zdravého člověka vyvolají příznaky, které připomínají tu danou léčenou chorobu. Je to princip léčby tzv. podobného podobným.
  
• 
  využívají jednosložkové léčivo, které se podává v malých dávkách, připravují se ze surovin živočišného, rostlinného a minerálního původu, existují ale také syntetická homeopatika
  
• 
  klade důraz na individuální přístup ke každému pacientovi
  
• 
  homeopatie nemá žádné kontraindikace a nevykazuje žádné vedlejší nežádoucí účinky.
  

Využití homeopatik

• 
  psychické obtíže
  
• 
  nemoci dýchacích cest
  
• 
  kožní onemocnění
  
• 
  poruchy pohybového aparátu
  
• 
  onemocnění trávicí soustavy
  

Čínská medicína - akupunktura, akupresura.[2]

• 
  první zmínky jsou staré téměř 5000 let
  
• 
  je to velmi propracovaná metoda
  
• 
  dle tradiční čínské medicíny proudí v organismu energie Čchi v mnoha drahách na povrchu i v hloubce těla, spojení s povrchem je přes akupunkturní body, kterých bylo postupně popsáno téměř 1000, při přerušení toku energie čchi dochází k různým onemocněním.
  
• 
  akupunkturou se upravuje tok energie v akupunkturních drahách
  
• 
  je to regulační léčba, která napomáhá nastartovat přirozené procesy organismu.
  
• 
  slouží také jako skvělý prostředek proti bolesti, protože je prokázáno, že po vpichu jehly do akupunkturního bodu se zvýší hladiny látek, které se tvoří v určitých oblastech nervového systému a jsou svými účinky podobné opiátům
  
• 
  pomáhá u bolestí velkých kloubů z různých příčin, například u počátečních stadií artrózy, velmi dobře působí u stavů po úrazech a operacích, což však není příliš známo, pomáhá při rehabilitaci po mrtvicích spojených s ochrnutím
  
• 
  dále také prospívá při zánětech a bolesti v oblasti hlavy – záněty dutin, mandlí a zubů (rychle zlepšuje komplikace i po stomatologických zákrocích), záněty hrdla a průdušnice, s úspěchem se používá na alergickou rýmu a slabší průduškové astma či kašel různého původu.
  
• 
  akupunktura se používá i při dalších potížích, zejména psychického rázu, například pro zklidnění psychiky, při nespavosti, migrénách, neuralgii trojklaného nervu či hormonální nerovnováze.
  

Jak se provádí akupunktura?

• 
  provádí se v akupunkturních bodech, do kterých se zapíchávají jehličky průměru asi jako je lidský vlas, tyto jehličky se zapíchávají do hloubky 2 mm – 3 cm, záleží na tukové vrstvě člověka
  
• 
  v místech akupunkturních bodů bylo podle něj nalezeno větší nakupení nervových zakončení a speciálních nervových tělísek, často se akupunkturní bod nalézá v blízkosti velkých nervů, tepen a žil.
  
• 
  Číňané popsali 12 základních párových akupunkturních drah a dvě nepárové, jdoucí středem těla vpředu a vzadu. Na drahách se nalézají akupunkturní body v různém počtu. Nejméně bodů má dráha srdce – devět, nejvíce dráha močového měchýře – 67
  

Akupresura – je to alternativa akupunktury, využívá se u lidí, jejichž tělo reaguje na vpichy jehel silným krvácením a podlitinami a provádí se tak, že se akupunkturní body stlačují prsty nebo zrnky rýže.

Obr. Akupresura. [9]

Fytoterapie - léčba pomocí bylinek [3]

• 
  léčivé rostliny byly prvními léky, se kterými se člověk setkal
  
• 
  již od starověku patřily mezi nejdostupnější a mnohdy jediné léčebné prostředky
  
• 
  byliny nejen pomáhají léčit, ale dodávají organismu i potřebné chybějící látky, především některé stopové prvků.
  
• 
  použití bylin v léčitelství by mělo být příspěvkem k celostní léčbě, nikoliv pouhou metodou léčby
  
• 
  hlavní význam jejich použití je v možnosti každodenní léčby, byliny mohou tlumit bolesti, podráždění, ale i jiné poruchy, oproti syntetickým lékům jsou levnější, bezpečnější a mnohdy účinnější než mnohé léky sloužící k léčbě stejných potíží.
  
• 
  Bylinky lze používat i v prevenci, ale jejich hlavní význam je jako doplňku k dalším způsobům léčby. Ovšem není vhodné je používat dlouhodobě, vždy je nutné udělat určitou přestávku, nebo změnit složení bylin. Dále není léčba vhodná u těhotných a malých dětí. Zde jen příležitostně, krátkodobě.
  
• 
  účinnou část byliny je třeba sbírat v době, kdy je obsah účinných látek největší. Tedy kořen v noci nebo na podzim či brzy na jaře, nať v ranních nebo odpoledních hodinách před rozkvětem nebo v květu. Jinak obsah účinných látek je podstatně nižší. Čerstvá bylina má daleko větší účinek než bylina sušená.
  

Aromaterapie [3]

• 
  vdechovaná vůně bylin přináší úlevu od některých potíží, používá se k ní esenciálních olejů, ty se nejčastěji používají při inhalacích či masážích.
  

Zásady pro sběr léčivých bylin [3]

Zásady sběru léčivých rostlin:

• 
  Sbírat jen ty bylinky, které dobře známe.
  
• 
  Vyhnout se místům, kde by mohly být zamořeny různými exhaláty.
  
• 
  Sbírat byliny v lokalitách, které jsou jejich přirozeným prostředím.
  
• 
  Dobře se seznámit se způsobem jejich sběru, sušení a užití.
  
• 
  Vždy z daného místa (či listů z rostlinky) sebrat jen tolik, aby byla zachována její regenerace či další rozrůstání.
  
• 
  Nesbírat byliny mokré (rosa, déšť).
  
• 
  Pro přenos nepoužívat sáčky z neprodyšných materiálů.
  
• 
  Při dorůstajícím Měsíci se sbírají nadzemní části bylin a při ubývajícím Měsíci kořeny, oddenky či cibule.
  
• 
  Nikdy nezapomeňte při sběru rostlinám poděkovat za sílu, kterou vám dávají a vysvětlit, nač je potřebujete.
  
• 
  Nedělejte si zbytečně velké zásoby – vždy mějte na prvním místě na paměti dobro přírody!
  

Zásady sušení a skladování léčivých rostlin:

• 
  Rostliny sušíme přirozeným teplem na větraném místě. Pouze kořeny a plody musíme nechat dosoušet uměle.
  
• 
  Rostliny sušíme nejlépe na sítech, vždy rozprostřené v jedné vrstvě.
  
• 
  Správně usušená rostlina se ještě příliš neodroluje, ale při pokusu o ohnutí se láme a má přibližně svoji původní barvu.
  
• 
  Po usušení necháme rostliny ještě několik dní vydýchat a teprve pak je uložíme do sklenic nebo papírových sáčků.
  
• 
  Uložené byliny označíme názvem a rokem sběru.
  

Příprava bylinkových čajů:

• 
  Odvary - vodné, zpravidla za tepla získané výluhy rostlinných částí. Rostlinné části se nechají po dobu 10-20 minut na vroucí vodní lázni.
  
• 
  Nálevy – navlhčená bylina se přelije vroucí vodou a pak nechá 10-20 minut při obyčejné teplotě. Nálev se přefiltruje.
  
• 
  Studené nálevy - některé bylinky mají účinné látky, které se horkem znehodnotí, a proto se z nich připravují studené nálevy. Umisťují se do nekovové nádoby a přelívají studenou vodou. Zakrývají se těsně přiléhajícím víčkem a nechávají 5 - 6 hodin vylouhovat.
  

Byliny obsažené v projektu a jejich léčivé účinky [4]

Křen selský

• 
  nejúčinnější látkou je thioglykosid
  
• 
  obsah vitaminu C v křenu je stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů
  

Léčebné účinky:

• 
  působí preventivně proti chorobám způsobeným bakteriemi, některými viry, houbami a prvoky
  
• 
  v malých dávkách povzbuzuje chuť k jídlu a činnost trávící soustavy
  
• 
  usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek
  

Sbíraná část: kořen

Období sběru: březen-květen, září – listopad

Použití v domácnosti: nastrouhaná jablka s křenem jako příloha k masu, křenová omáčka, křen jako konzervační prostředek například při nakládání červené řepy

Česnek kuchyňský

• 
  patří mezi nejstarší a nejúčinnější léčiva
  
• 
  ve starověku a středověku byl nejúčinnějším dezinfekčním prostředkem při infekčních střevních chorobách
  

Léčivé účinky:

• 
  léčivá látka je alliin
  
• 
  má vynikající antibakteriální a antimykotické účinky, ale působí také proti některým virům (chřipce).
  
• 
  působí také proti nadýmání, uvolňuje křeče a zahlenění průdušek
  

Sbíraná část: Cibule

Období sběru: srpen

Forma použití v domácnosti: čerstvý, jako přísada do jídel nebo formou tablet jako doplněk stravy

Heřmánek pravý

• 
  patří mezi nejoblíbenější a nejčastěji používané léčivé rostliny
  

Léčebné účinky:

• 
  má výrazné protizánětlivé účinky, působí dezinfekčně, proti nadýmání, podporuje pocení, má i mírně uklidňující účinky, používá se při nachlazení, zánětech močových cest
  
• 
  zevně se používá k obkladům a koupelím na rány, spáleniny, zánětlivá onemocnění (např. hemoroidy), na kloktání při zánětech ústní dutiny, hrtanu, dásní a k výplachům
  

Sbíraná část: květ

Období sběru: květen – říjen

Forma použití: heřmánkový čaj, vývar z květů heřmánků, přípravky s výtažky z heřmánku

Brusinka obecná

• 
  léčebná látka je především glykosid arbutin
  

Léčebné účinky:

• 
  má močopudné a dezinfekční účinky, užívá se při zánětech močového měchýře a močových cest, provázených častým nutkáním k močení
  
• 
  dále se používá jako mírný prostředek při průjmech, léčbě cukrovky a chorobách žlučníku
  
• 
  Sbíraná část: list, plod
  
• 
  Období sběru: list červen – srpen
  
• 
  plod srpen
  
• 
  Forma použití: čaj, sušený plod, formou různých výživových doplňků
  

Cibule kuchyňská

• 
  cibule obsahuje stejně jako česnek fytoncid alicin.
  

Léčebné účinky:

• 
  má silně antibakteriální účinky u velkého množství infekčních onemocnění jako například při angíně, bronchitidě a rýmě.
  
• 
  cibule působí protizánětlivě a posiluje imunitní systém člověka
  
• 
  používá se také při nechutenství, zánětu močového měchýře, cukrovce, zácpě, potížích zažívání, vysokém krevním tlaku
  

Sbíraná část: cibule, nať

Období sběru: srpen

Forma použití: syrová, vařená do různých pokrmů

Ředkvička

Léčivé účinky:

• 
  Obsahují fytoncid rafanín, který usmrcuje škodlivé střevní bakterie a plísně a slouží proti střevním potížím
  
• 
  Je bohatá na vitamin C, kyselinu listovou a obsahuje nezanedbatelné množství vitaminu B.
  

Využívaná část: kořen

Forma použití: syrová, do pokrmů

Bez černý

Léčivé účinky:

• 
  Droga je součástí řady léčivých čajů, používaných především při nemocech z nachlazení.
  
• 
  Významný je zejména její potopudný účinek, má také slabě uklidňující a močopudné účinky.
  

Sbíraná část: květ, plod

Období sběru: květ – květen až červen, plod – srpen až září

Forma použití: čaj, zavařenina, sirup

Kopřiva dvoudomá

Léčivé účinky:

• 
  Kopřiva má močopudný, protirevmatický, protikrvácivý a protizánětlivý účinek, působí příznivě při hojení ran, chorobách dýchacích a močových cest.
  

Sbíraná část: List, Nať

Období sběru: květen – září

Forma použití: čaj

Máta peprná

Léčivé účinky:

• 
  Má příznivé účinky na nervovou soustavu, neboť silice potlačuje citlivost nervových zakončení a mírní bolesti, podporuje vylučování žluče, trávení, zabraňuje nadýmání, uvolňuje křeče a má i osvěžující a protizánětlivé účinky.
  

Sbíraná část: nať, list

Období sběru: červen až červenec

Forma použití: čaj

Mateřídouška obecná

Léčivé účinky:

• 
  Používá se jako účinný prostředek proti kašli, dobře rozpouští hleny.
  
• 
  Dezinfikuje trávicí trakt, má protikřečové, protinadýmavé a baktericidní účinky, mírní průjem.
  
• 
  Má uklidňující účinky, používá se také jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní, k posilujícím koupelím a proti revmatismu.
  

Sbíraná část: nať

Období sběru: květen až srpen

Forma použití: čaj, sirup, zevně spařená nať

Meduňka lékařská

Léčivé účinky:

• 
  Používá se jako prostředek povzbuzující chuť k jídlu, proti nadýmání, křečím a jako uklidňující prostředek, zejména při poruchách nervového původu, nespavosti a bušení srdce.
  
• 
  Příznivý účinek má také při chorobách z nachlazení a chorobách žlučníku, v lidovém léčitelství byla doporučována i ke koupelím při revmatických bolestech a jako kloktadlo.
  

Sbíraná část: nať, list

Období sběru: červen – srpen

Forma použití: vnitřně – čaj

Pampeliška lékařská

Léčivé účinky:

• 
  Používá se zejména jako součást žlučníkových čajů a čajů povzbuzujících chuť k jídlu, má mírný močopudný účinek.
  
• 
  Má blahodárný účinek také při chorobách jater, poruchách zažívání, má vliv na snížení hladiny cholesterolu v krvi, má dobrý účinek při chudokrevnosti a hypovitaminózách.
  
• 
  Šťáva z čerstvých rostlin se doporučuje při únavě a celkové vyčerpanosti, oblíbená je také při jaterních bylinných kůrách.
  

Sbíraná část: nať, kořen, list

Období sběru: nať s kořenem – březen až duben, kořen – srpen až říjen, list – květen až červen

Forma použití: čaj, vnitřně

Růže šípková

Léčivé účinky:

• 
  Jsou bohatým zdrojem vitaminu C.
  
• 
  Zvyšuje obranyschopnost organismu proti infekčním chorobám tím, že příznivě ovlivňuje některé enzymatické pochody.
  
• 
  Čaj ze šípku je vhodný zejména v období sníženého přísunu vitamínů koncem zimy a v předjaří při tzv. jarní únavě, v období zvýšené potřeby vitaminů a při sklonu ke krvácivosti.
  

Sbíraná část: plod

Období sběru: září až říjen

Forma použití: čaj, vnitřně

Zázvor

Léčivé účinky:

• 
  Zázvor má významné protizánětlivé účinky. Používá se jako prevence proti nachlazení a chřipce, působí proti horečce a zmírňuje bolest hlavy.
  

Sbíraná část: oddenek

Forma použití: sušený, čaj, do pokrmů

Echinacea

Léčivé účinky:

• 
  působí proti bakteriím a virům tak, že aktivuje bílé krvinky imunitního systému, které pohlcují původce infekce v lidském organismu a produkují protilátky
  
• 
  používá se k léčbě onemocnění horních cest dýchacích, při nachlazení, léčbě chřipky, angíny a zánětů dutin
  

Aloe pravá

Léčivé účinky:

• 
  Posiluje imunitu, tonizuje organismus, odstraňuje stres, zpomaluje proces stárnutí, potlačuje rakovinné onemocnění, snižuje a odstraňuje bolest, podporuje peristaltiku střev (má silný projímavý účinek).
  
• 
  Působí protibakteriálně a protizánětlivě, podporuje funkci imunitního systému.
  

Sbíraná část: list

Forma použití: šťáva, nápoj

Čínská bylinná terapie [3]

• 
  Byliny jsou podávány podle energetického hlediska - podle čchi a krve
  
• 
  každá bylina má svou vlastní energii, jež vede k uzdravení a musí být v souladu s energií nemocného, podávání je tedy přísně individuální
  
• 
  podle povahy dělí rostlinná léčiva na horké, chladné, svěží a teplé. Je to důležité z toho důvodu, že působí alopaticky a tedy stavy chladu léčí teplými, horka studenými bylinami
  
• 
  mezi horké patří například skořice, zázvor a pepř, mezi chladné patří jitrocel, kostival, divizna, svěží (vlhké) jsou meloun, tykev, máta, teplé (suché) jsou kozlík, vlašský ořech, řepík.
  

Jednotlivé byliny podle chuti patří také do systému "Pěti základních prvků (elementů)":

• 
  Sladké patří pod element země. Sladká posiluje, vyživuje a tiší bolesti, posiluje orgány sleziny a slinivky (danšen /šalvěj/, stévie, lékořice)
  
• 
  Pikantní, ostrá chuť patří pod element kovu. Rozptyluje a podporuje oběh energie. Používá se u všech stavů prázdnoty (jako jsou například rakovina, těžké nachlazení a pod) : Máta, zázvor, okurka.
  
• 
  Slané patří pod element vody. Změkčuje, zvlhčuje a podporuje klesání (mořské řasy, některé houby) Lze je učinit z neutrálních bylin přisolením, nejlépe mořskou solí.
  
• 
  Kyselé, patřící pod element dřeva stahuje a svírá, zastavuje výtoky: plod klanoprašky čínské, šípky, plod rakytníku a černé jeřabiny.
  
• 
  Hořké patřící pod element ohně vysušuje vlhkost, rozptyluje oheň a zvyšuje jin. Oddenek reveně, puškvorce, kořen hořce, list vachty, květ protěže písečné, nať ožanky kalamandry.
  

Základem tradiční medicíny je osm léčebných metod:

• 
  Harmonizace, která vyrovnává a stabilizuje. Koncentruje životní energii čchi, vlhkost a krev. Je nutná k zabránění nadměrného pocení (šalvěj), nadměrného vylučování hlenů (podběl), krvácení (řebříček), nadměrného močení (list ostružiníku), průjmu (sušené borůvky, kořen nátržníku), zabránění úniku psychických sil (meduňka, třezalka, dobromysl).
  
• 
  Posílení - tonizace vyživuje tělo a zbavuje jej prázdnoty a nedostatečné činnosti. Podporuje metabolismus, krvetvorbu, zvyšuje obranyschopnost a odolnost (ženšen, eleuterokok, klanopraška, maralí kořen).
  
• 
  Rozptýlení - uvádí v pohyb čchi – energii- zejména z míst jejího nadbytku do míst nedostatku. Uvolňuje tělo a vše co je v něm napjaté, ztuhlé. K pozitivnímu ovlivnění cirkulace krve slouží hloh, rozmarýna, skořice, ke zlepšení metabolismu tekutin turan kanadský. Peristaltiku střev zvyšuje oddenek reveně, svalové napětí snižuje zeměžluč, proti nadýmavě působí fenykl. Nadměrné nahromadění chladu odstraňuje zázvor, horka máta, sucha dýně, vlhkosti yzop.
  
• 
  Oteplení a ochlazení - patří také shora uvedené kategorie.
  
• 
  Podpora pocení - potopudné byliny jsou: lipový květ, květ černého bezu, nať mateřídoušky. Pocení odstraňuje z těla nahromaděné škodliviny, které u vleklých onemocnění nedokázal organismus odstranit jinak. Při akutních stavech pocením snižujeme horečku.
  
• 
  Podpora dávení - může zabránit otravě v akutním stadiu, při chronických stavech napomáhá odlehčit organismu a zlepšit vyhlídku na uzdravení. Z bylin sem patří kořen kopytníku evropského, zeměžluč, pelyněk.
  
• 
  Podpora pročistění - vyloučení toho co vede ke stagnaci a obstrukci. Vylučování probíhá plícemi, pokožkou, střevy, dělohou, močovým měchýřem, nosem, ústy. Vedle shora uvedených emetik a potopudných látek sem patří detoxikačně působící byliny jako rdesno ptačí- truskavec, protizánětlivě působící řepík, močopudně kopřiva, svízel syřišťový, projímavě krušinová kůra, list senny zvyšující menstruační krvácení, pelyněk černobýl. Z bylin vylučující hleny jitrocel a květ divizny. Také je lze použít u zbytnění a zduření tkání a zanesených cév.
  

Hypnóza [5]

• 
  využívá se především v psychologii, ale lze aplikovat i při fyziologické léčbě
  
• 
  hypnóza je změněný stav vědomí, který je možné terapeuticky využít
  
• 
  měl by ji provádět pouze lékař nebo psycholog s příslušným postgraduálním vzděláním, protože přece jen hrozí určitá možnost poškození klienta
  
• 
  hypnózou se léčí převážně neurózy, poruchy spánku, doplňkově závislosti a psychosomatické potíže
  
• 
  není pravda, že: si člověk z hypnózy nikdy nic nepamatuje, že neslyší hlas hypnotizéra, že je zcela v jeho vlivu a může být donucen k čemukoli.
  

Lidové léčitelství [6]

• 
  tradičně zahrnovalo i praktiky směřující k získání prospěchu, lásky, přízně, k hledání a nalezení ztracených věcí, ale na druhé straně třeba ke zneškodnění protivníka
  
• 
  zájem o léčení byl však veden především dvěma cíli: něco zajistit a něčemu zabránit.
  
• 
  léčitelství v naší kultuře bylo významně ovlivněno křesťanským modelem světa (různá zaříkadla proti nemocem se odvolávala ke svaté Trojici, panně Marii, světcům apod.) a výrazně se v něm uplatňovaly prvky magického myšlení.
  

Jóga [7]

Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (duhkha). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy (daršany) různě definována.

Masáže [8]

Masáž je terapie, kterou se mohou aplikováním tlaku na svaly a tkáně léčit zranění, zmírňovat bolesti a stres, zlepšovat krevní oběh a uvolňovat napětí. Masáž je nejstarší formou terapie.