Srovnávací analýza plastické chirurgie V soukromém a stáTNÍm sektoru

2.2Historie plastické chirurgie v ČR

Zakladatelem plastické chirurgie v České republice byl akademik František Burian, který byl vynikajícím vědcem a skvělým chirurgem obdařeným nebývalou zručností a invencí. Své zkušenosti získal v období první světové války, když založil stanici plastické chirurgie v Temešváru. Tuto stanici po skončení války převedl do divizní nemocnice na Hradčanech, kde sloužila hlavně k řešení těžkých poúrazových stavů z období první světové války. V roce 1937 nachází tato stanice své definitivní sídlo ve státní nemocnici na Královských Vinohradech, kde se stalo základem ústavu a později i kliniky plastické chirurgie. S vytvořením oddělení pro léčbu popálenin v Praze se okruh poskytované léčebně preventivní péče rozšířil na léčení nemocných se zevními vrozenými vadami obličeje, genitálu, končetin a trupu, s nádorovým onemocněním kůže, popáleninami, ztrátovými poraněními, poúrazovými stavy a s vadami kosmetickými.²²

I jinde v republice vznikají nová pracoviště plastické chirurgie. V roce 1948 vznikl ústav a později i klinika plastické chirurgie v Brně, v roce 1949 klinika plastické chirurgie v Bratislavě. Také v ostatních městech jsou zřizovány při fakultních krajských i okresních nemocnicích postupně nová pracoviště plastické chirurgie, stejně jako specializovaná pracoviště pro léčení popálených v Ostravě, Košicích a Brně.²³

 Akademik Burian vychoval celou řadu vynikajících plastických chirurgů, jenž mu byli důstojnými pokračovateli. Mezi tyto žáky patří profesor Václava Karfíka, 1. přednosta brněnské kliniky a později 2. přednosta pražské kliniky plastické chirurgie, který se zasloužil o rozvoj chirurgie ruky, chirurgie poraněného obličeje, i dalších problematik. Dalšími žáky byli profesorka Helena Pešková a profesor Miroslav Fára. Profesorka Pešková i profesor Fára byly dalšími přednosty pražské kliniky. Profesorka Pešková byla skvělá operatérka, oddaná zcela své profesi. Profesor Miroslav Fára zasvětil celý svůj život především problematice obličejových rozštěpů a jeho práci se dostalo i velkého mezinárodního uznání. K dalším žákům profesora Buriana patří profesorka Radanu Königovou, 1. přednostka Kliniky popáleninové medicíny v Praze, dále profesor Demjén, 1. přednosta Kliniky plastické chirurgie v Bratislavě, primář Hasman, profesor Kubáček, profesor Bařinka, primář Fahoun a primář Česaný²⁴.

 Profesor Arnold Jirásek, tehdejší prezident lékařské komory, se zasloužil s velkým přispěním doktora Buriana o to, že v roce 1932 byla plastická chirurgie jako první na světě uznána samostatným oborem a jako taková i přednášena studentům Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Plastická chirurgie se stala atestačním oborem roku 1966. Roku 1956 vzniká v Praze Ústav lékařské kosmetiky, který byl výhradně zaměřen na estetickou medicínu v nejširším slova smyslu, v čela Ústavu stál MUDr. Fahoun.²⁵ Po vstupu do Evropské unie se plastická chirurgie stala tzv. základním oborem s jednostupňovou atestací. Subkatedra plastické chirurgie ILF (později IPVZ) v Praze, která je zodpovědná za specializační přípravu v oboru, byla zřízena v roce 1987.²⁶

V České republice v současné době je pět univerzitních klinik plastické chirurgie s výukou posluchačů lékařských fakult – tři pražské a dvě brněnské:  

• 
  Klinika plastické chirurgie 3.LF UK a FN Královské Vinohrady;
  
• 
  Klinika plastické a estetické chirurgie Masarykovy univerzity v Brně;
  
• 
  Klinika plastické chirurgie 1.LF UK a FN na Bulovce, která je současně i sídlem Subkatedry plastické chirurgie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ);
  
• 
  Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie Masarykovy univerzity v Brně;
  
• 
  Klinika popáleninové medicíny 3.LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze.²⁷