Univerzita Palackého v Olomouci

Výsledky výzkumu

Vyhodnocené dotazníky po jejich sečtení a vypočítání průměru ukazují následující údaje (viz Tabulka 2). Průměry škál jsou tedy, jak jsme již uvedli za smíšenou skupinu (muži a ženy).

Tab. 2

	průměry škál u respondentů	průměry škál v testové normě (Hřebíčková, Urbánek, 2001)
Neurocitismus	19,05882	20,53
Extraverze	32,64706	31,48
Otevřenost	31,05882	27,67
Přívětivost	29,47059	33,39
Svědomitost	30,70588	32,54

V rámci přehlednějšího srovnání, které by lépe poukázalo na rozdíly mezi zkoumanou skupinou respondentů a testovou normou, uvádíme také formou percentilů, kdy k hrubému skóru příslušné škály odpovídá určité procento osob, které mají výsledek stejný nebo nižší jako daný respondent (Hřebíčková, Urbánek, 2001).

Dle testové normy, má stejný nebo nižší výsledek neuroticizmu zhruba 43%. U respondentů má stejný nebo nižší výsledek cca 36%. U extroverze má podle testové normy stejný nebo nižší výsledek zhruba 47% u respondentů a u zkoumaného vzorku je to pak cca 52%. Dalším zkoumaným rysem je otevřenost, která je v testové normě uvedena cca 53% a u zkoumaného vzorku je vyhodnocena 70%. Přívětivost je pak u testové normy ve výši 71% a u respondentů pak 45%. Svědomitost je pak u normy 70% a u zkoumaného vzorku 59%.

5.6 Interpretace a diskuse

Ůvodem je třeba zmínit, že neuroticizmus ani jiné škály nelze chápat jako psychiatrickou kategorii či diagnózu, ale jako vyjádření charakteristik, kterými se lidé navzájem více či méně odlišují. U neuroticizmu škála zjišťuje rozdíly v emocionální stabilitě, resp. labilitě, napovídá o tom, jak jsou prožívány negativní emoce (strach, sklíčenost apod.). Čím vyšší je skóre, tím vyšší je jejich psychická nestabilita (Hřebíčková, Urbánek, 2001). V případě neuroticizmu bychom tedy mohli očekávat, že u respondentů by mělo být skóre nižší než u testové normy s ohledem na povahu sportu. Podle množství psychického vypětí, kterému je hráč paintballu v simulované bitvě pravidelně vystaven, se lze domnívat, že psychická vyrovnanost je výrazně posílena (trénována) a skóre bude výrazně odlišné oproti testové normě. Tato domněnka se však potvrdila jen částečně, kdy je skóre u respondentů sice nižší, nicméně procentuální rozdíl není příliš významný. Můžeme se však domnívat, že příčinou nižšího skóre je právě sport, v našem případě paintball, který posiluje psychickou vyrovnanost v oblasti neuroticizmu.

Další charakteristikou je extraverze. Povahou tohoto rysu je společenskost, sebejistota, aktivita, energičnost apod. To jsou všechno znaky, které lze u hráčů paintballu očekávat, proto bylo poměrně překvapením, že rozdíl mezi hráči paintballu a testovou normou opět nebyl nijak významně velký. Paintball je hra týmová a založena na spolupráci, je tedy naprosto logické, že lidé, kteří se tomuto týmovému sportu věnují, budou spíše extroverti nežli introverti, kteří jsou zaměřeni více samotářsky, větší rozdíl by však byl více předpokládaný než skutečnost.

Otevřenost, často také otevřenost vůči zkušenosti je dimenze osobnosti méně známá než předchozí dvě. Otevřenost je mnohdy spojována také s empatií a přináší sebou živou představivost, citlivost na estetické podněty, vnímavost k vnitřním pocitům, zaujetí pro nové zkušenosti, dojmy apod. Nižší skóre pak ukazuje na osobu, která je více konvenční, nerada dělá změny, zastává konzervativní postoje a své emoce a reakce tlumí (Hřebíčková, Urbánek, 2001). Paintball je častokrát vnímán, jako hra na válku a není společností příliš dobře vnímána. Je to hra navíc relativně mladá a jako taková musí zákonitě zajímat osoby, které jsou otevřeny novým věcem, které se nebojí experimentovat a které nemají konzervativní postoje, proto nebyl výsledek vyhodnocení nijak překvapivý. Rozdíl skóre sice není výrazný, ovšem při procentuálním vyjádření je podstatně znatelnější. Potvrdili jsme si tak domněnku o větší otevřenosti vůči zkušenosti apod. u hráčů olomoucké paintballové ligy.

Předposlední zkoumanou charakteristikou je přívětivost. Osoby s vysokým skóre Hřebíčková a Urbánek (2001) popisují jako altruistickou, důvěřivou k lidem s ochotou pomáhat a s nízkým skóre jako egocentrické, nepřátelské, znevažující druhých, spíše soutěživé než spolupracující, bojující za své zájmy apod., což může být v mnoha situacích spíše žádoucí. V tomto rysu je z procentuálního hlediska největší rozdíl mezi zkoumaným vzorkem (hráči olomoucké paintballové ligy) a testovou normou, kdy respondenti mnohem více inklinují právě k onomu egocentrizmu. To může poukazovat na schopnost „přežít“, která je během sportovního soutěžení právě u paintballu potřeba.

Poslední charakteristikou je svědomitost, která je při vyšším skóre ukazatelem cílevědomosti, ctižádosti, vytrvalosti, systematičnosti apod. a mají vztah např. ke studijním a pracovním výkonům. Při opravdu velkém skóre je člověk označován pojmem „workholik“ a platí pro něj všechna negativa, která sebou tento pojem nese. Nízké skóre je pak znakem nedbalosti, lhostejnosti, bezcílnosti aj. (Hřebíčková, Urbánek, 2001). Svědomitost se z procentuálního hlediska jak u jedné tak u druhé skupiny relativně vysoko dostává nad hranici 50% výskytu, přičemž u zkoumaného vzorku je tomu trochu méně, což je menším překvapením, neboť jsme se domnívali, že hráči budou více disciplinovaní a přesní než dle uvedené testové normy. Můžeme se domnívat, že jistá vyšší míra např. nedbalosti a lhostejnosti může být v rámci hry k užitku.