RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ
Hippophaě rhamnoides
Kvůli pěknému vzhledu a bohatým shlukům plodu se rakytník pěstuje v parcích, zahradách a vysazuje se kolem cest. Protože má zdravotně mimořádně cenné plody, v poslední době se pěstuje i k léčebným účelům a prodává se v lékárnách jako droga, také ve formě hotových výrobků.
Oranžovočervené bobulky rakytníku obsahují velké množství vitaminu C i dalších vitaminů a minerálů, ale ze všech rostlin nejvíce vitaminu E. Plody nebo produkty z nich zlepšují celkový zdravotní stav, zvyšují pracovní aktivitu a léčebné působení na mnohá onemocnění – žaludku, průdušek, plic a krevního oběhu. Rakytník prospívá také kloubům, při dně a revmatismu, pomáhá při nadměrné činnosti štítné žlázy. Rakytníkový olej je univerzálním zevním lékem na všechna kožní onemocnění i dobrým kosmetickým prostředkem.
Při vnitřním užívání plodů nebo oleje se žádné nežádoucí vedlejší účinky nezjistily, nadměrné dávkování se však zvýšeným účinkem neprojeví, proto se nedoporučuje.
Domovem rakytníku je po-boří Kavkaz a Střední Asie. Zde jej nazývají „sibiřský ananas“. Plody rakytníku neopadávají, proto je můžeme sbírat celou zimu, rostlina snáší i čtyřicetistupňové mrazy. V povodí řeky Irkutsk se tvrdí že po rakytníku mají koně lesklou srst a lidé ostrý zrak.
MRKEV OBECNÁ – Daucus carota
S mrkví jako potravinou se setkáváme od nejútlejšího dětství. Přitom si málo uvědomujeme, že je to i mimořádně účinný rostlinný lék. Mrkev je každému lehce dostupná během celého roku, je levná a přitom chutná. Nic nám proto nebrání využít ji co nejčastěji, hlavně jako zdravotní prevenci.
Nejcennější látkou v ní obsaženou je oranžový karoten, z něhož se v organismu tvoří životně důležitý vitamin A. Ten svými antioxidačními vlastnostmi chrání imunitní systém organismu, zvyšuje obranyschopnost sliznic před pronikáním bakterií a virů. Tento vitamin zlepšuje a posiluje zrak a má všestranné léčivé účinky na všechny tělesné orgány. Prospívá hlavně při o-nemocněních jater, srdce, tvorbě močových kamenů, revmatických zánětech kloubů, zevně výborně hojí rány, vředy a popáleniny. Mrkvová šťáva je součástí téměř všech preventivních a protirakovinných kúr, které se užívají formou stav.
Dlouhodobé velké dávky konzumace mrkve nebo pití šťávy může podráždit játra a vyvolat oranžové zbarvení pokožky, proto ani užívání tak zdravé rostliny nepřeháníme.
Mrkev znal už neolitický člověk. Středověký bylinkář Matthioli ji doporučoval jako afrodiziakum. Pražený mrkvový kořen používali v Anglii jako náhražku kávy. Aby máslo mělo krásnou žlutou barvu,přibarvovaly ho babky před odchodem na trh mrkvovou šťávou.
MANGOLKA ČÍNSKÁ –
Schisandra chinensis
Používání této rostlinky se rozšířilo až v poslední době v souvislosti se stále rostoucími nároky, které na organismus klademe. Abychom dokázali zvládnout čím dál tím větší požadavky na fyzickou i duševní aktivitu, saháme po různých syntetických povzbuzujících lécích, které nám ničí játra a další životně důležité orgány. Přitom už starověcí Číňané a ruští pastevci za Uralem k tomuto účelu odpradávna používají plody mangolky, která se už prodává i u nás.Ve Šťavnatých bobulkách mangolky se skrývá léčivá hodnota, která obnovuje vnitřní sílu organismu. Napomáhá tomu vysoký obsah vitaminů a minerálních látek, které zlepšují funkci jater, vylučují z těla škodliviny, chrání před infekcemi a aktivují centrální nervovou soustavu. Považujeme ji také za prvotřídní preventivní prostředek na zvýšení imunity.Mangolka se ani při častějším užívání nestává návykovou drogou a její povzbudivé účinky nemají opačnou, útlumovou fázi. Povzbuzování organismu má však svou míru, stačí 5 až 10 čerstvých nebo sušených bobulek denně, hotové výrobky u-žíváme podle návodu. Užívání mangolky se nedoporučuje u zvýšené činnosti štítné žlázy, vysokém krevním tlaku a srdeční nedostatečnosti.
Domovem mangolky je Čína, kde ji nazývají „rostlinou pěti chutí“. Vyrábějí z ní nealkoholické nápoje a marmelády, lovci na Sibiři ji konzumují jako sušené ovoce. K nám se dostala až v 17. století. Volně neroste, ale k léčebným účelům se pěstuje v zahradách.
TŘAPATKA NACHOVÁ –
Echinacea purpurea
Domovem třapatky je Severní Amerika, u nás se pěstuje jako působivá ozdobná květina i léčivá rostlina. Příbuzná a velmi podobná třapatka úzkolistá (Echinacea angustifblia) má stejné použití. K léčebným účelům slouží hlavně kořen, ale někdy i květ nebo celá nať. Drogu i výrobky z ní dostaneme ve specializovaných prodejnách, v poslední době jsou čím dál tím oblibenejší.
Je to proto, že třapatka podporuje činnost bílých krvinek, které likvidují choroboplodné zárodky v organismu, a tím posilují jeho odolnost vůči nemocem. Pro moderního člověka trápeného stresem, špatnou výživou, narušeným životním prostředím plným exhalátů a konzumním způsobem života je potřebné zvyšování imunity organismu prvořadé. V tom má třapatka velkou budoucnost, užíváme ji také preventivně, hlavně v chřipkovém období, ještě dříve, než začneme pociťovat příznaky onemocnění. Třapatka má i další dobré účinky, od zánětů kloubů přes nemoci trávení, dýchacích a močových orgánů až po obávanou rakovinu.
Třapatka je silná rostlina, proto i když nemá nepříznivé účinky, dávkujeme ji opatrně, neužíváme dlouhodobě, u hotových výrobků podle návodu.
Třapatka pochází z prérií Severní Ameriky a nazývá se také „rostlinou nového milénia“. Její nejpoužívanější částí je kořen, který už Indiáni žvýkali při jakýchkoli bolestech. Používali také listy, které přikládali na rány a šťávou léčili místo po uštknutí hadem.
RŮŽE ŠÍPKOVÁ – Rosa canina
Dobře známé šípkové keříčky nacházíme v naší přírodě často, vyhledávají otevřená slunná místa a luční svahy. Už když na jaře vykvetou, můžeme sbírat jejich okvětní lístky, ale sběr a zpracování plodů – šípků by mělo, i když je to náročné, uzavírat rok každého milovníka léčivých rostlin. Tyto vzácné plody i výrobky z nich můžeme však také běžně koupit.Hodnota látek obsažených v šípcích je v rostlinné říši ojedinělá. Ve 100 g plodů je obsaženo až 1200 mg vitaminu C, přitom další dobré zdroje, jako je černý rybíz, rakytník, zelí nebo citrusové ovoce, nedosahují ani polovinu této hodnoty. Podobně je to i u vitaminu A, skupiny B, P, K, hořčíku a dalších látek. Taková přírodní celaskonová a vitaminová „bomba“ proto pomáhá při všech onemocněních. Nejvíc se to projevuje u chřipky, nachlazení, cévních onemocněních, paradentóze, špatné srážlivosti krve a u celkového posílení organismu.Vitaminy a minerály přijímané z šípků nemůžeme předávkovat, proto lze tyto vzácné plody konzumovat v různých formách bez omezení. Čím více je však upravujeme, tím více ztrácejí svou hodnotu. Musíme si také uvědomit, že mají poměrně krátkou trvanlivost, proto šípky sbíráme každý rok a užíváme je co nejčerstvější.
O používaní šípků svědčí nálezy v kolových stavbách ve Švýcarsku. K léčebným účelům je používali Dioscorides a Galenos, vřele je doporučovala i abatyše Hildegarda. V arabské medicíně se jako povzbuzující prostředek využívaly především plody šípků.
JAHODNÍK OBECNÝ – Fragaria vesca
Už při pohledu na krásně dozrálé červené jahody se nám sbíhají sliny v ústech, neboť tyto plody patří k nejoblíbenějším vůbec. Jejich lahodná chuť je spojena s vynikajícími léčivými účinky, které jsou rovnocenné s listy. Jako léčivou rostlinu používáme výlučně lesní plody z volné přírody, pěstované odrůdy jen jako ovocnou lahůdku. Jahodové lístečky si můžeme nasbírat, když rostlina začíná kvést, ale dají se koupit samostatně nebo v různých směsích.Jahoda nemá tak silné a zřetelné působení, a-bychom jí mohli určit jednoznačné léčivé účinky. Jahodový čaj je především chutný a lahodný, ale také mimořádně zdravý svým všestranným působením. Léčí chudokrevnost, průjmy, oběhový systém, snižuje krevní tlak, zvyšuje metabolismus, posiluje srdce a nervovou soustavu. Léčivá hodnota jahody není v „nasazení“ při nějakém konkrétním onemocnění, ale v dlouhodobém mírném působení na všechny tělesné orgány, čímž se stává důležitým preventivním všelékem. V sezoně jezme co nejvíc čerstvých jahod. Známé jsou tzv. jahodové čistící dny, kdy 1 až 3 dny jíme jen jahody – zde si můžeme vypomoci i zahradními plody.
Čaj z jahodových listů je jemný a můžeme jej pít neomezeně. Plody mohou u citlivých lidí vyvolat kožní reakce, tehdy je vyloučíme.
Od dob antiky se jahody sbíraly jako ovoce, ale sloužily i k léčení. Ve středověku bylo zvykem při sběru jahod vždy první tři obětovat lesním duchům. Aby se těhotné ženy zbavily různých problémů a komplikací při porodu, nosily na břiše uzlíček naplněný sušenými jahodovými lístky.
PARCHA SAFLOROVÁ – Leuzea rhapontica
Jmenuje se také „maralový kořen“, neboť podle pozorování domorodců na Altaji ji mají rádi jeleni maralu. Je to další z asijských povzbuzujících rostlin, jejíž účinky jsou podobné jako u ženšenu. Parcha zvyšuje imunitu organismu, jeho svalovou sílu a práceschop-nost. Zásobuje mozek kyslíkem, čímž zvyšuje jeho činnost při učení a duševní práci. Citelně snižuje hladinu cukru v krvi, prospívá při onemocněních jater, zlepšuje psychickou pohodu a celkově uklidňuje. Parcha se u nás objevuje zřídka, proto kořenovou drogu a přípravky z ní kupujeme v lékárně a užíváme podle návodu.
POTOČNICE LÉKAŘSKÁ –
Nasturtium officinale
Potočnice je blízká příbuzná lyžičníku lékařského. V naší přírodě se vyskytuje roztroušeně ve vyšších horských polohách, u potoků a pramenů. Kvůli své pikantní chuti a jemnosti se konzumuje především v syrovém stavu jako příloha k jídlům a do salátů. Má vysoký obsah vitaminů A a C, proto se léčebně uplatňuje u avitaminózy, ke zvýšení látkové přeměny a k celkovému posílení organismu.
Rejstřík českých názvů rostlin
Aloe pravá 19
Andělíka lékařská 35
Anýz vonný 27
Artyčok zeleninový 209
Bazalka pravá 36
Benedikt lékařský 152
Bez černý 139
Borůvka černá 47
Brambor obecný 63
Brutnák lékařský 128
Brečťan popínavý 179
Bříza bělokorá 43
Bukvice lékařská 112
Celík kanadský 49
Celík zlatobýl 49
Cibule kuchyňská 219
Citroník limonový 165
Čajovník čínský 215
Čekanka obecná 157
Černohlávek obecný 175
Černohlávek velkokvětv 175
Česnek medvědí 221
Česnek setý 217
Devětsil lékařský 59
Děhel lesní 35
Divizna velkokvětá 101
Dobromysl obecná 161
Dub letní 87
Dub zimní 87
Eleuterokok ostnatý 147
Fazol obecný 45
Fenykl obecný 170
Fialka trojbarevná 111
Heřmánek pravý 226
Hloh jednosemenný 117
Hloh obecný 117
Hluchavka bílá 199
Hořčice bílá 214
Hořec žlutý 23
Hřebíčkovec vonný 17
Chmel obecný 143
Jablečník obecný 130
Jahodník obecný 232
Jalovec obecný 76
Jaterník trojlaločný 41
Jehlice trnitá 51
Jeřáb ptačí 223
Jestřábina lékařská 46
Jetel luční 25
Jetel plazivý 25
Jetel rolní 25
Jitrocel kopinatý 67
Jitrocel prostřední 67
Jitrocel větší 67
Jinan dvoulaločný 136
Jírovec maďal 135
Jmelí bílé 127
Kakost smrdutý 153
Kapraď samčí 65
Karbinec evropský 183
Kmín kořenný 21
Kokoška pastuší tobolka 133
Komonice lékařská 119
Kontryhel žlutozelený 195
Konvalinka vonná 121
Kopr vonný 39
Kopřiva dvoudomá 115
Koriandr setý 209
Kostival lékařský 61
Kozalec kořenný 13
Kozlík lékařský 192
Kručinka barvířská 185
Krušina olšová 158
Křen selský 66
Kukuřice setá 159
Kyseláč luční 137
Lékořice lysá 181
Len setý 81
Levandule úzkolistá 163
Libeček lékařský 68
Lichořeřišnice větší 56
Lilie bílá 97
Lnice obecná 169
Lípa malolistá 103
Lípa velkolistá 103
Lopuch plstnatý 99
Lopuch větší 99
Lžičník lékařský 175
Maceška polní 111
Majoránka zahradní 207
Mák setý 146
Mák vlčí 146
Maliník obecný 187
Mangolka čínská 229
Máta peprná 205
Mateřídouška úzkolistá 105
Meduňka lékařská 141
Medvědice léčivá 55
Měsíček lékařský 149
Mink celer 208
Modřín opadavý 79
Mochna husí 137
Mochna nátržník 27
Mochyně židovská 31
Mrkev obecná 228
Muškatovník pravý 147
Mydlice lékařská 129
Oman pravý 83
Ořešák královský 38
Ostropestřec mariánský 40
Ostružiník křovitý 186
Oves setý 77
Pampeliška lékařská 37
Paprika roční 78
Parcha saflorová 233
Pelyněk brotan 13
Pelyněk Černobýl 13
Pelyněk pravý 13
Petržel zahradní 91
Pivoňka lékařská 189
Pískavice řecké seno 65
Plicník lékařský 107
Podběl lékařský 177
Popenec břečťanovitý 113
Potočnice lékařská 233
Prha chlumní 95
Proskurník lékařský 110
Prvosenka jarní 145
Prvosenka vyšší 145
Přeslička rolní 151
Puškvorec lékařský 15
Pýr plazivý 78
Rakytník řešetlákový 227
Réva vinná 171
Rmenec sličný 165
Routa vonná 201
Rozchodník prudký 97
Rozmarýna lékařská 69
Rozrazil lékařský 125
Růže galská 98
Růže šípková 231
Rybíz černý 71
Řebříček obecný 197
Ředkev setá 41
Řepa červená 225
Řepík lékařský 184
Saturejka zahradní 203
Sedmikráska obecná 93
Skořicovník cejlonský 23
Sléz lesní 109
Sléz maurský 109
Slunečnice roční 214
Smrk ztepilý 79
Sporýš lékařský 32
Srdečník obecný 123
Světlík lékařský 167
Svízel syřišťový 183
Šalvěj lékařská 173
Topolovka růžová 33
Trnka obecná 155
Truskavec ptačí 131
Třapatka nachová 230
Třezalka tečkovaná 191
Turanka kanadská 132
Tužebník jilmový 73
Tykev obecná 54
Tymián obecný 164
Uročník bolhoj 213
Vachta trojlistá 29
Vanilka plocholístá 31
Violka rolní 111
Violka vonná 111
Vlaštovičník větší 34
Vrba bílá 75
Vrbka úzkolistá 193
Vrbovka malokvětá 57
Vřes obecný 53
Všehoj léčivý (ženšen) 215
Yzop lékařský 211
Zázvor pravý 134
Zelí hlávkové 89
Zemědým lékařský 85
Zeměžluč lékařská 17
Rejstřík latinských názvu rostlin
Acanthopanax senricosus 147
Acetosa pratensis 137
Acorus calamus 15
Aesculus hippocastanum 135
Agrimonia eupatoria 184
Achillea millefolium 197
Alcea rosea 33
Alchemilla vulgaris 195
Allium cepa 219
Allium sativum 217
Allium ursinum 221
Aloěvera 19
Alchaea offícinalis 110
Anethum graveolens 39
Anthyllis vulneraria 213
Apium graveolens 208
Arctium lappa 99
Arctium tomentosum 99
Arctostaphylos uva-ursi 55
Archangelica offícinalis 35
Armoracia ruscicana 66
Arnica montana 95
Arcemisia absinthium 13
Avena saciva 77
Bellis perennis 93
Beta vulgaris condiciva 225
Betonica offícinalis 112
Betula penduia 43
Borago offícinalis 128
Brassica oleracea 89
Calendula offícinalis 149
Calluna vulgaris 53
Capsella bursa-pastoris 133
Capsicum annuum 78
Carům carvi 21
Centaurium erytraea 17
Cichorium intybus 157
Cinnamomum zeylanicum 23
Cicrus limon 165
Cnicus benedictus 152
Cochlearia offícinalis 175
Convallaria majalis 121
Conyza canadensis 132
Coriandrum sarivum 209
Cracaegus laevigata 117
Crataegus monogyna 117
Cucurbica pepo 54
Cynara scolymus 209
Daucus caroca 228
Echinacea purpurea 230
Elytrigia repens 78
Epilobium parviflorum 57
Equisetum arvense 151
Euphrasia rostkoviana 167
Filipendula ulmaria 73
Foeniculum vulgare 170
Fragaria vesca 232
Frangula alnus 158
Fumaria officinalis 85
Galega officinalis 46
Galium ve rum 183
Gerůsta tinccotia 185
Genriana lutea 23
Geranium robertianum 153
Ginkgo biloba 136
Glechoma hederacea 113
Glycyrrhiza glabra 181
Hedera helix 179
Helianchus annuus 214
Hepatica nobilís 41
Hippopha rhamnoides 227
Humulus lupulus 143
Hypericum perforatum 191
Hyssopus officinalis 211
Chamaemelum nobile 165
Chamaerion angustifolium 193
Chelidonium majus 34
lnula helenium 83
Jfuglans regia 38
Juniperus communis 76
Lamíum album 199
Larix decidua 79
Lavandula anguscifolia 163
Leon uru s cardiaca 123
Leuzea rhapontica 233
Leviscicum offícinale 68
Lilium candidum 97
Linaría vulgaris 169
Linum usicatissimum 81
Lycopus europaeus 183
Dostları ilə paylaş: |