Všechno pro srdce, krev a krevní oběh 114 Léčíme si nervy 138 Boj proti nádorům 148 Problémy s nadváhou 154 Když bolí hlava 160

Obklad po vytržení zubu

Smícháme stejné množství květu bezu a heřmánku. Tři lžíce směsi krátce rozvaříme v malém množství vody a necháme přikryté vychladnout. Vlažné bylinky vložíme do gázy nebo tenké látky, necháme okapat, přiložíme, ovážeme a necháme dlouho působit.

Kloktadlo při parádentóze podle českého bylinkáře Karla

Připravíme kloktadlo ze směsi stejných dílů dubové kůry, natě šalvěje a truskavce. Čtyři lžíce směsi dáme do 1/2 1 vody a ne cháme přes noc macerovat. Ráno pomalu u-vedeme do varu a necháme přikryté vyluhovat. Tímto odvarem opakovaně vyplachujeme ústa a současně kartáčkem masírujeme dásně. Konzumací čerstvého ovoce a zeleniny zvýšíme příjem vitaminu C, léčbu doplňujeme pitím syrové řepné šťávy.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ – Salina officinalis
Šalvěj nesmí chybět v žádné bylinkové zahradě, neboť patří k nejlepším rostlinným lékům, které ve volné přírodě nenajdeme. Stejně nemůže chybět ani v domácí lékárničce. K léčebným účelům používáme celou nať, kterou sbíráme, když rostlina začne kvést, u větších rostlinek odstraníme stonek. Tuto drogu, ale i tinkturu a další výrobky z ní, koupíme v každé lékárně.

Největší hodnotou šalvěje je její protibakteriální účinek, který se osvědčil u všech onemocnění ústní dutiny a krku. Výborně léčí záněty dásní, otlaky od zubní protézy, je přímo nenahraditelná při paradentóze. Po vytržení zubu vyplachujeme ránu silným šalvějovým odvarem, rychle se zahojí a nebude hnisat. Kvůli dráždivému lihu nepoužíváme tinkturu, můžeme přidat trochu heřmánku a yzopu. Tinkturu použijeme na omývání u kožních nemocí a akné nebo jako hojivou ústní vodu. Několik kapek tinktury, případně trochu zředěné vodou, ponecháme v ústech po umytí zubů na dezinfekci a hojení dásní. Při vnitřním užívání oživuje šalvějový čaj krevní oběh, posiluje nervy a má protirakovinné účinky. Odstraňuje noční pocení a snižuje nadměrnou tvorbu mateřského mléka.

I taková dobrá bylinka jako je šalvěj se může u velkých dávek projevit negativně, proto i zde platí stará bylinková zásada o nepředávkování a přerušovaném užívání.

Latinské pojmenování šalvěje salvere znamená léčit. Lékaři ze salesiánské školy si kladli ve 14. století otázku: „Proč umírá člověk, kterému roste v zahradě šalvěj?“ A znali i odpověď: „Neboť žádná rostlina není dost silná proti smrti.“ Jedna středověká legenda říká, že touhou šalvěje je udělat člověka nesmrtelným.


Salát na zpevnění zubů

Nakrájíme čerstvou nať lžičníku, ochutíme ji citronem, troškou soli, bylinkovým kořením a olejem. Konzumujeme s máslovým chlebem nebo jako přílohu k jídlu. Lžičník má vysoký obsah vitaminu C, jehož mírný nedostatek způsobuje uvolňování zubů. Stejně můžeme použít i jiné bohaté zdroje tohoto vitaminu.

Bolesti zubů

Než navštívíme lékaře nebo sáhneme po tabletách proti bolesti, pomalu rozžvýkáme a držíme v ústech několik hřebíčků. Některé lidové recepty doporučují také přiložit na bolavý zub plátek česneku, který proti podráždění sliznice úst obalíme gázou.

Slézová „zubní pasta“

Kořen slézu lesního nebo maurského pornelerne na prášek. Namočíme do něj zubní kattáček a masírujeme dásně. Po skončení ústa nevyplachujeme, aby prášek mohl působit.

Šalvějová ústní voda

Tři lžíce nasekané natě šalvěje a po jedné lžíci květu heřmánku a natě yzopu dáme do 1/21 vody, pomalu uvedeme do varu, necháme přikryté vychladnout a scedíme. Ústní vodu používáme při krvácení dásní a bolestech zubů, vždy po umytí zubů.

Odvar na zánět dásní

Smícháme stejné díly natě přesličky, šal-věje a máty. Čtyři lžíce směsi necháme krátce povařit v 1/2 1 vody a přikryté vyluhovat. Scedíme a vlažný odvar držíme opakovaně v ústech.

Další recept

Stejným způsobem připravíme a používáme odvar z mochny nátržníku.

Zánět okostice

Nahrubo nastrouhaný čerstvý celer dáme do úst a držíme 5-10 minut, dokud se neohřeje. Potom vyplivneme a po 1/2 hodině proceduru zopakujeme. Provádíme ale hlavně večer, i vícekrát. Při tomto zánětu, ale i na léčení paradentózy, můžeme stejným způsobem užívat nastrouhané syrové brambory nebo kořen kostivalu.

Další recept

Smícháme stejné díly květu heřmánku a kořene kostivalu. Čtyři lžíce směsi necháme macerovat v teplé vodě 12 hodin. Potom o-hřejeme k bodu varu a odstavíme. Scedíme a přidáme 2 lžičky tinktury z prhy. Tento odvar držíme v ústech několikrát denně 5 až 10 minut. Z odvaru můžeme udělat také obklad.

Bolest trojklanného nervu

U této bolesti pomáhá bez, jehož plody s mírou konzumujeme formou šťávy, marmelády, sirupu nebo kompotu. Současně u-děláme obklad ze směsi květu heřmánku, divizny, natě řebříčku a mateřídoušky.

Fistule

Silný odvar ze směsi natě heřmánku a kopřivy držíme v ústech na postiženém místě a opakovaně vyplachujeme.

ČERNOHLÁVEK OBECNÝ –

Prunella vulgarit
Jsou to malá, sympatická, při pohledu zblízka docela pěkná kvítečka, s nimiž se často setkáváme na loukách, okrajích lesů a mýtinách. Hodně podobný, někdy až k nerozeznání, je trochu statnější černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), který obsahuje úplně stejné látky. Z obou druhů sbíráme během celého léta kvetoucí nať, což je jediný způsob získání této drogy.Černohlávek má podobné hojivé a dezinfekční účinky jako jitrocel a řebříček. Pomačkané listy přikládáme přímo na drobnější poranění, záněty a kožní onemocnění. Je také dobrou přísadou do napařovacích směsí při zánětových o-nemocněních průdušek, obličeje, hlavy a hnisu v dutinách. Silný odvar, nejlépe společně se šalvěji, yzopem nebo heřmánkem, je dobrým kloktadlem na záněty ústní dutiny a krku. Své proti-zánětlivé působení potvrzuje černohlávek i při vnitřním užívání, můžeme ho používat do čajů proti průjmům a problémům s trávením a při nemocech ženských orgánů.

Užívání černohlávku obvyklým způsobem nemá žádné vedlejší účinky.

Kvůli typickým květům podobným starodávným včelím úlům nazýváme černohlávek také „včelím úlem“. Ve středověku byl povazován za nejlepší bylinný lék k hojení ran jakéhokoliv druhu. Má mnoho léčivých účinku, pro než ho Matthioli nazval „boží spása“. Mladé listy černohlávku můžeme konzumovat jako vitaminový salát.

LŽIČNÍK LÉKAŘSKÝ –

Cochlearia officinalis

Lžičník si své pojmenování „lékařský“ právem zaslouží, neboť má vysoký obsah vitaminů, hlavně C, odpradávna se užíval proti kurdějím. V sezoně se doporučuje, stejně jako potočnice a medvědí česnek, konzumovat listy nebo celou horní část natě k odstranění avitaminózy a jarní únavy. Čerstvá lžičníková šťáva s citronem je výborným lékem proti paradentóze. Při užívání lžičníku nejsou známé žádné vedlejší účinky, můžeme jej užívat bez obav.

Bolesti uší nosu a krku

I když onemocnění těchto orgánů obvykle neznamenají ohrožení života, dokáží nás často pořádně potrápit. Zvlášť při ušních onemocněních může naparování nebo několik kapek bylinkové šťávy velmi účinně pomoci, hlavně když s takovou léčbou začneme hned při jejich prvních příznacích. Častokrát je hučení v uších jen projevem jiného problému, proto musíme působit i proti skutečné příčině. Vynikajících výsledků dosahují bylinky při potížích s hlasivkami a zánětech krku.

Bolesti ucha

Vymačkáme čerstvou šťávu z květních úborů nebo listů podbělu a 2-3krát denně nakapeme do ucha několik kapek. Můžeme také udělat silný odvar ze sušené drogy v malém množství vody.

Další recept

Vymačkáme čerstvou šťávu z listů jablečníku a růžových lupínků. Smícháme ji v poměru 1:1 a každý večer nakapeme do ucha několik kapek.

Zánět ucha

Vatový tampon namočíme do měsíčkové tinktury, vložíme do ucha a necháme působit.

Obklad na zánět ucha

Středně velkou cibuli nakrájíme nadrobno a lehce dusíme na trošce olivového oleje. Potom ji dáme do kapesníku, vytvarujeme malý kužel a zavážeme. Přiložíme na ucho a fixujeme čepicí nebo obvazem. Necháme působit několik hodin, u dětí jen 1-2 hodiny.

Česnekové ušní kapky

Očištěnou hlavičku česneku prolisujeme a rozmícháme v malém množství olivového oleje. Necháme 1 hodinu macerovat na teplém místě. Vymačkáme a přefiltrujeme. Kapeme do ucha několikrát denně 2-3 kapky. Na noc vložíme do ucha namočený kousek tamponu. Používáme při bolestech středního ucha, ale i jiných bolestech.

Hučení v uších

Jednu kapku čerstvé šťávy z vlaštovičníku zředíme 3 kapkami vody a několikrát denně kapeme do ucha.

Další recept

Nať routy krátce povaříme v malém množství panenského oleje, necháme stát, scedíme a kapeme do ucha.

Šumění a zvonění v uších

Podle starého německého receptu nakapeme třikrát denně do ucha čerstvou šťávu z bílého zelí, oslazenou medem.

Napařování uší při slábnoucím sluchu

Čtyři lžíce nasekané natě routy dáme do 1 dl přírodního octa a 4 dl vody. Krátce povaříme a necháme vyluhovat. Z papíru uděláme široký kornout, přes který horkou páru usměrňujeme do ucha.

PODBĚL LÉKAŘSKÝ - Tussilago farfara
Střapaté hlavičky podbělů patří mezi první jarní květy, na mnoha místech se objevují v bo­hatých porostech. Květy s kouskem stonku sbí­ráme ihned, jakmile se objeví, listy mnohem po­zději, když dorůstají do své velikosti. Drogu můžeme běžně i koupit.

Odpradávna podběl léčí suchý a úporný ka­šel, jeho slizovité látky pomáhají při všech nemocech plic a průdušek. Zevně se spařené, tro­chu pomačkané listy přikládají lícní stranou na špatně se hojící rány, záněty žil, popáleniny, revmatické a kloubní bolesti. Z květních hlaviček můžeme připravit med, podobně jako z pampelišky. Dobré vlastnosti podbělu se využívají i v kosmetice.

V podbělu se našly i některé nebezpečné látky, kvůli kterým jej vnitřně užíváme jen krátkodobě, ne samostatně, jen jako přísadu do čajové nebo inhalační směsi.





Od pradávna je známo, že podběl je vynikajícím prostředkem proti kašli. Proto ho Řekové i Římané nazývali „kašlová rostlina“. Další způsob použití podběle zavedl farář Kneipp, který jeho listy přikládal na „vytahování horkosti z těla“.


Další recept

Krátce povaříme 4 lžíce natě majoránky nebo dobromysli v 1/2 1 vody a naparujeme ucho. Po ukončení procedury nakapeme do ucha 3-5 kapek mátového oleje.

Krvácení z nosu

Připravíme silný odvar z natě přesličky, můžeme přidat trochu vrbové kůry. Můžeme použít i prášek ze sušené natě, 1 lžíci na 1 dl vody. Krátce povaříme, scedíme a pozorně vtahujeme nebo kapeme do nosu. Současně dáme na zátylek studený obklad.

Polyp v nose

Listy břečťanu pomeleme na jemný prášek a několikrát denně šňupeme.

Zánět nosních dutin

Připravíme si inhalaci ze stejných dílů natě máty, heřmánku, květu prvosenky a semene lnu. Několikrát denně inhalujeme při teplotě, kterou sneseme. Mezi inhalacemi přikládáme horký obklad z povařeného mletého semene lnu na celou horní část obličeje. Léčbu doplňujeme pitím čaje z prvosenky.

Senná rýma

Uděláme čajovou směs ze tří dílů natě třezalky, k nimž přidáme po dvou dílech kořene kostivalu a puškvorce a po jednom dílu natě přesličky a květu heřmánku. Dvě lžíce čajové směsi necháme přes noc macerovat ve 1/4 1 vody. Ráno krátce povaříme a necháme přikryté vychladnout. Odlijeme 1/2 až 1 dl, který použijeme na výplachy nosu, dolijeme 1/41 vody, ohřejeme a pijeme teplé třikrát denně.

Struma

Ze stejných dílů natě svízele a listu černého rybízu uděláme kloktadlo. Dvě lžíce směsi krátce povaříme v 1/4 1 vody a necháme přikryté vyluhovat. Scedíme a často kloktáme, nepijeme, ale při každém kloktání polkneme malé množství. Ke kloktání můžeme použít čerstvou rybízovou šťávu.

Štítná žláza, recept bylinkáře Karla

Tento zkušený bylinkář doporučuje kloktání ze svízele podle předcházejícího receptu a současně teplé obklady z jeho zapařené natě. K doplnění léčby pijeme až 1 l čaje připraveného ze stejných dílů květu měsíčku, natě řebříčku a kopřivy,

Snížená činnost štítné žlázy

K přípravě čajové směsi použijeme stejné díly natě sporýše, fialky, kořene lopuchu a lékořice. Dvě lžíce směsi dáme večer macerovat do 1/2 1 teplé vody, ráno uvedeme do varu a necháme přikryté vychladnout. Pijeme dvakrát denně, ne dlouhodobě.

Nadměrná činnost štítné žlázy

Hlavní složkou této čajové směsi je nať karbince. Ke čtyřem dílům přidáme po jednom díle natě srdečníku, jehlice a kořene pampelišky. Do hotového čaje, připraveného jako obvykle, přidáme lžíci rakytnikového oleje. Pijeme dvakrát denně. Léčbě pomáhají obklady z rozvařené dubové kůry.

Basedowova nemoc

U této chorobně zvýšené činnosti štítné žlázy uděláme čajovou směs, do níž dáme dva díly natě karbince a po jednom dílu kořene kozlíku, lopuchu, lékořice a natě kru-činky. Dvě lžíce směsi namočíme do vlažné vody a necháme 12 hodin macerovat. Potom pomalu uvedeme do varu a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Pijeme třikrát denně po třetině množství.

BŘEČŤAN POPÍNAVÝ – Hedera helix
Tato stálezelená rostlinka má několik zvláštností. Ke svému růstu potřebuje pevnou oporu, dokáže se vysoko vytáhnout až do koruny stromu nebo obrůst celou stěnu. Má dvojí listy, jako by ze dvou rostlin, kulaté i laločnaté, na rozdíl od „normálních“ rostlin kvete na podzim a plody dozrávají na jaře. Tehdy sbíráme jeho listy, břečťanovou drogu i některé výrobky z ní koupíme i v lékárně.

Léčebně se břečťan využívá hlavně zevně. Obklady z čerstvých listů se přikládají na různé bolesti kloubů, ztvrdlou kůži chodidel a sluncem spálenou pokožku. Listy břečťanu jsou dobré i na sedací koupele při hemeroidech. Vnitřně se břečťan používá při katarech horních cest dýchacích, kašli, černém kašli, dně, revmatismu, ke zlepšení činnosti žlučníku a jater.

Břečťan se považuje za jedovatou rostlinu, kterou vnitřně ve formě tinktury užíváme po kapkách, hotové výrobky podle návodu. Zevně můžeme jeho hojivých účinků využívat bez obav.
Latinské pojmenování břečťanu belissó znamená ovíjet se, kroutit se. Ve starověkém Římě ho neměli rádi, protože ničil okrasné stromy sochy i chrámy. Zato v Řecku se stal břečťan symbolem boha Dionýza a jeho nespoutaných her. Břečťan žije až dvě stě let a kvete do sedmdesátého roku svého života.



Čaj na úpravu činnosti štítné žlázy

Do 1/2 1 vody dáme lžíci mletých ovesných vloček a lžíci nasekané natě karbince. Pomalu uvedeme do varu a necháme vyluhovat. Scedíme a pijeme 2-3krát denně. Léčbu doplňujeme konzumací plodů rakytníku.

Další recept

Odstavíme 1 kg bílého zelí. Čerstvou šťávu pijeme třikrát denně, šálek před jídlem. Můžeme k ní přidat poloviční množství šťávy z červeného zelí.

Ostružiny proti ochraptění

Čerstvou štávu mírně ohřejeme a pijeme 1-2 dl po malých doušcích během celého dne. Ostružinová šťáva, ale i konzumace čerstvých plodů má nejen blahodárný vliv na přetížené hlasivky, ale i všestranné léčivé ú-činky na celý organismus, přičemž posiluje jeho imunitní systém.

Elixír učitelů podle průkopníka francouzské fytoterapie Leclerca

Dvě lžíce růžových listů zalijeme 2 dl vody a necháme macerovat 12 hodin. Pak v dalších 3 dl vody krátce povaříme 2 lžíce natě řepíku a necháme přikryté vychladnout. Oba roztoky spojíme a přidáme 2 lžíce medu. Z této denní dávky užíváme šestkrát denně polévkovou lžíci. Zbytek použijeme ke kloktání. V těžších případech poruchy hlasivek dáváme na noc obklad na krk ze spařené natě sporýše nebo květu heřmánku.

Čajová směs na hlasivky

Hlavní složkou tohoto čaje je nať řepíku. K jeho třem dílům přidáme po jednom dílu květu (listu) slézu a proskurníku. Dvě lžíce směsi pomalu ohříváme v 1/2 1 vody, dokud nezačne vřít a necháme přikryté vyluhovat. Ochutíme medem a citronem, pijeme po doušcích při zvýšené zátěži hlasivek.

Další recept na přetížené hlasivky

Jako hlavní složku čajové směsi podle předcházejícího receptu použijeme místo řepíku nať lipkavce, který má na hlasivky podobný účinek.

Obklad na hlasivky

Dvě lžíce květu heřmánku krátce povaříme v 1 dl jedlého oleje. Necháme trochu vychladnout a dáme na plátno. Obklad přiložíme na krk, přikryjeme igelitem, ovážeme šálou a necháme působit přes noc.

Kloktadlo na zánět krku a hlasivek

Deset lžic natě řepíku pomalu vaříme v 1 1 vody, dokud nezhoustne na přibližně 2/3 objemu. Scedíme, přidáme lžíci medu a 1 dl růžové vody. Opakovaně kloktáme, malé množství přitom polykáme.

Další recept

Smícháme dva díly natě šalvěje s jedním dílem natě yzopu. Dvě lžíce směsi dáme do 1/4 1 vody, necháme projít varem a přikryté vyluhovat. Scedíme a kloktání často opakujeme.

Valašské kloktadlo

Uděláme čajovou směs ze tří dílů natě ú-ročníku, dvou dílů natě šalvěje, řepíku a jednoho dílu kořene (listu) kostivalu. Dvě lžíce směsi dáme do 1/41 vody. Pomalu uvedeme do varu a necháme přikryté vychladnout. Scedíme a vlažným odvarem opakovaně kloktáme.

LÉKOŘICE LYSÁ – Glycyrrhiza glabra
Pojmenovaná je podle mimořádně sladkého kořene, z něhož se vyrábějí bonbóny proti kašli a černé cukrářské tyčinky – pendreky. Pochází ze Středomoří, u nás se jen pěstuje, kořenová droga se běžně prodává v lékárně. Lékořice je oblíbená i v cukrářském a potravinářském průmyslu.Dobré léčivé vlastnosti lékořice se uplatňují hlavně u dýchacích orgánů, protože výborně rozpouštějí hleny, čímž ulehčují odkašlávání.

Lékořice je mírně močopudná, změkčuje stolici, upravuje látkovou přeměnu, chrání játra před otravami, podporuje činnost nadledvinek, uklidňuje a posiluje. Proto, ale i kvůli své sladkosti, se stala oblíbenou přísadou do čajů a jiných medikamentů.

Oblíbená sladkost této bylinky má však i některé nepříjemné vedlejší účinky, proto ji samostatně ani dlouhodobě nepoužíváme a vyloučíme během těhotenství a kojení.


Lékořice je stará rostlina, zmínky o ní se objevují už na egyptských papyrusech, asyr-skýcb tabulkách i v čínských herbářích. Její latinský název pochází z řečtiny a znamená sladký, lepkavý kořen. Lékořice se využívá také při zpracování cigaretového a šňupacího tabáku a v lihovarnictví, kde se z ní vyrábějí likéry.


Ztráta hlasu po zánětu hlasivek

Dvě lžíce semene fenyklu pomeleme na kávovém mlýnku nebo podrtíme v hmoždíři, dáme do 2 dl mléka, krátce povaříme a necháme 20 minut stát. Scedíme, dobře o-sladíme medem a užíváme teplé po lžíci během celého dne.

Zánět krku

Uděláme kloktadlo ze stejných dílů natě šalvěje a dubové kůry. Čtyři lžíce směsi necháme 12 hodin macerovat v 1/2 1 vody. Potom krátce povaříme a necháme přikryté vychladnout. Vlažným odvarem kloktáme často, během celého dne.

Zánět mandlí

Na krk přikládáme 2-3krát denně tak horký obklad, jaký sneseme. Obklad připravíme z květu heřmánku rozvařeného v malém množství vody nebo jedlého oleje. Současně polykáme po malých množstvích čerstvou stavu z černého rybízu nebo majoránky.

Další recept

Obklad připravíme ze stejných dílů vařených prolisovaných brambor a nadrobno nakrájené syrové cibule.

Vlas v krku

Při této nepříjemnosti rozdrtíme šípky a s malým množstvím vody je polykáme celé i s jadérky. Když dráždění přestane, polkneme ještě 2 lžíce rozdrcených šípků ve sklenici vody

KARBINEC EVROPSKÝ –

Lycopus europaeus

Karbinec je málo známá rostlina, v naší přírodě často se vyskytující, roste na mokrých až močálových stanovištích. V bylinkové praxi má nezastupitelné místo jako součást čajů na nadměrnou činnost štítné žlázy. Drogou je kvetoucí nať, která se používá i v některých lékárenských přípravcích. Její užívání se doporučuje jen do čajových směsí, vždy po konzultaci s odborníkem.


SVÍZEL SYŘIŠŤOVÝ – Galium verum

Svízel se v lidovém léčitelství používá zřídka, ale má některé ověřené dobré účinky. Najdeme ho na suchých slunných loukách, a úbočích, kde pronikavě voní. Sbíráme kvetoucí horní nedřevnatou část natě, kterou můžeme i koupit. Svízel je močopudný, pomáhá při onemocněních ledvin a snižuje chuť k jídlu, čímž pomáhá při obezitě. I když nemá žádné vedlejší účinky, při předáv-kování a dlouhodobém užívání může být nebezpečný.


ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ – Agrimonia eupatoria
Tuto mimořádné léčivou bylinku zná snad každý. Její nať koupíme nejen v lékárně a v obchodě s bylinkami, ale někdy i na tržišti. Na slunných loukách se řepík vyskytuje často, je nápadný a pěkný. Sbíráme ho hned, když začne kvést a nemá ještě lepkavá semena.Z širokých možností léčebného využití řepíku jsou na prvním místě jeho uklidňující účinky na celý trávicí trakt – žaludek, žlučník, játra, pankreas, dvanácterník a střeva. Posiluje obranyschopnost organismu, pomáhá při výtoku žen a při kloubním revmatismu.

Řepík je úplně neškodný, můžeme jej pít denně. Vyrábí se z něj mnoho přípravků, což rozšiřuje možnosti jeho využíváni.

Ve starém Řecku byl řepík zasvěcen bohyni války Pallas Aténě. Už tehdy z něj vyráběli mast na rány, a ta byla pro vojáky velmi potřebná. Středověký bylinkář Mattbioli nazývá řepík „zázračnou bylinou proti nespavosti“. Stačí prý dát pod polštář rozkvetlý stonek řepíku a hned na vás budou přicházet sladké dřímoty.


KRUČINKA BARVÍŘSKÁ – Genista tinctoria

Je to v naší přírodě velmi často se vyskytující polokeř, který na místech bohatšího výskytu rozzáří celou krajinu. Sbíráme rozkvetlou nať, což je většinou jediný způsob obstarání si této drogy, neboť se prodává jen ojediněle.

Kručinka má mnoho dobrých vlastností, nejvíce se využívá její značná močopudnost, která prospívá při dně, revmatismu, vodnatění, ale i srdečních onemocněních a při snížené činnosti ledvin. Při tom zbavuje tělo usazenin soli, odstraňuje otoky a mírně zvyšuje nízký krevní tlak. V lidovém léčitelství se odpradávna používala i na strumu.

Kvůli jejímu poměrně silnému působení a toxickým účinkům se doporučuje její užívání výhradně jako menšinové přísady v čajových směsích.

V antických dobách sloužila kručinka k barvení plátna, z květů se dá získat žlutozelené barvivo. Když máčíme býlí kručinky ve vodě, můžeme ji zpracovat podobně jako len. Jako léčivá rostlina byla kručinka uznávaná až ve středověku. Farář Kneipp jí léčil potíže s látkovou přeměnou a kožní problémy.