KUKUŘICE SETA – Zea mays
Tato původem americká plodina má u nás zvláštní postavení. V přírodě neroste a ani se volně nerozmnožuje, musí se jen pěstovat. I když kukuřičná zrna s obsahem olejů a škrobů mají výživnou hodnotu, blizny jejích klasů účinkují opačně. Sbíráme je, dokud jsou ještě celá světlá, krátce před dozráváním. Ve specializovaných prodejnách můžeme drogu také koupit.V bylinkové praxi si blizny kukuřice získaly pověst výborného odtučňovacího prostředku.Jsou značně močopudné, tím prospívají í při dně, revmatismu, močových a ledvinových potížích, hlavně písku a kamenech. Čaj z blizen současné mírně zvyšuje krevní tlak a je dobrý také při cukrovce.Kukuřice je úplné neškodná, čaj můžeme pít bez obav i ve větším množství.
Pravlastí kukuřice jsou Bolívie a Peru, kde byla důležitou potravou Inků a Indiánů. V peruánštině se kukuřice nazývala mais, z toho vychází i její vědecké pojmenování. Do Evropy ji přivezl Kryštof Kolumbus. Jako zemědělská plodina se u nás začala pěstovat v 17. století. Kukuřičný škrob se využívá při výrobě dětských pudrů a zásypů.
Když bolí hlava
Bolest hlavy je asi nejčastějším zdravotním problémem a někdy se nám zdá, že hlava bolí každého. Zde je těžké hovořit o nějaké konkrétní nemoci, ale bolest hlavy je prvním varováním, že jsme se sami proti sobě něčím provinili. Poznáme to „po opici“, nemírném kouření, ponocování, ale i po „zracích“ orgiích a stresu. V těchto případech alespoň známe příčinu. Horší je, když hlava bolí často, pravidelně a zdánlivě bez příčiny. To už jsou příznaky, že v našem organismu není něco v pořádku, že zanedbáváme prevenci a stáváme se kandidáty nejrůznějších onemocnění. Nejhorší je, že místo léčení těchto potíží přírodním způsobem a úpravou stravy, saháme po utišujících lécích, které neléčí příčinu, jen tlumí její následky, přitom škodí dalším tělesným orgánům. Bylinky mohou účinně pomáhat i při těchto problémech. Vyčištění organismu kratší hladovkou, pohyb na čerstvém vzduchu a bylinkový čaj jsou užitečnější než krabička barbiturátů.
Čaj proti chronickým bolestem hlavy
Příčinou je většinou těžká, špatná a nadměrná strava, proto kromě jejího odstraňování zaměříme pozornost na trávicí orgány. Smícháme stejné díly natě dobromysli, meduňky a květu měsíčku. Čaj z této směsi pijeme delší dobu. Pro změnu můžeme vyzkoušet i některý recept na zlepšení trávení.
Další recept
K 1 lžíci natě tymiánu přidáme 1 sáček porcovaného zeleného čaje. Zalijeme 1/2 1 vroucí vody a necháme 15 minut vyluhovat. Scedíme a hodně teplý čaj vypijeme během několika hodin.
Bolesti hlavy „bez důvodu“
Starý polský recept doporučuje čajovou směs, do níž dáme po dvou dílech květu heřmánku a lípy, po jednom dílu natě meduňky, máty, třezalky a komonice. Čaj připravený obvyklým způsobem pijeme několik dní.
Další recept
Vymačkáme 2 dl čerstvé šťávy z natě třezalky a přidáme 3 dl žitné pálenky. Zamícháme a necháme 24 hodin stát. Při a-kutní bolesti hlavy užíváme 10 kapek na kostce cukru. Když bolesti neustupují, po 2 až 3 hodinách proceduru zopakujeme.
Aromaterapeutický obklad na bolesti hlavy
Uděláme bylinnou směs ze stejných dílů natě levandule, majoránky a máty. Pět lžic této směsi krátce povaříme v 1/2 1 vody, necháme přikryté vychladnout a uděláme na 20-30 minut obklad na čelo a temeno hlavy. Ještě předtím užijeme 1/2 lžičky kozlíkové tinktury ve sklenici vody. Tento obklad pomáhá i při migréně.
Migréna
Jeden ze starých receptů doporučuje šálek kávy bez cukru se šťávou z 1 citronu, za 2-3 hodiny tuto proceduru opakujeme.
DOBROMYSL OBECNÁ – Origanum vulgare
Patří k ozdobám naší přírody, kde roste často na slunných loukách a úbočích v bohatých, působivých porostech. Horní část její natě sbíráme, když se začínají otvírat květy. Tuto známou drogu však dostaneme i v lékárně nebo v obchodě s potravinami jako koření – oregano.Z všestranných léčivých účinků dobromysli se v bylinkových receptech nejvíce využívá její schopnosti čistit zahleněné plíce a průdušky, pomáhat při úporném i černém kašli. Dobromysl uklidňuje a posiluje celý organismus, prospívá trávicímu traktu, ženám při vynechávání menstruace a křečích. Zevně je oblíbenou přísadou do bylinkových koupelí a inhalačních směsí.
Při užívání dobromysli nejsou známé žádné nepříznivé účinky, ale jeho povzbuzující působení nepřehánějme.
Už staří Egypťané používali dobromysl jako dezinfekční prostředek. Do Evropy ho přivezli arabští lékaři, kteří jím léčili migrénu a zmírňovali nervozitu. Ve starších dobách bývalo zvykem vysazovat dobromysl na hroby, aby duše mrtvých odpočívaly v pokoji.
Další recept
Při prvních příznacích migrény vypijeme šálek horkého řebříčkového čaje. Po krátké době přijde úleva.
Čajová směs proti migréně
Připravíme ji ze stejných dílů natě fialky, meduňky, dobromysli, máty a třezalky. Do hotového čaje přidáme lžičku kozlíkové tinktury. Horký čaj vypijeme během 1-2 hodin, na čelo si dáme studený obklad a spánky potíráme levandulovýrn olejem.
Další recept
Čaj připravíme ze směsi stejných dílu natě sporýše, rmenu, mateřídoušky a bazalky. Z této směsi můžeme udělat i vlažný obklad na hlavu.
Koupel při akutních bolestech hlavy
Do 2 1 vody dáme 20 lžic natě rozmarýnu, pomalu uvedeme do varu a necháme přikryté 20 minut vyluhovat. Scedíme do připravené vanové koupele, v níž setrváme 15-20 minut.
Bolesti hlavy z vyčerpání
Je-li příčinou bolesti hlavy fyzická nebo psychická únava, připravíme bylinkový čaj z natě bukvice, k níž přidáme asi 1/3 množství lupínků růže. Do hotového čaje přidáme ještě lžičku kozlíkové tinktury. Teplý čaj vypijeme pomalu během 2-3 hodin.
Další recept
Čaj připravíme ze stejných dílů natě meduňky, bazalky a mateřídoušky.
LEVANDULE ÚZKOLISTÁ –
Lavandula angustifolia
Patři k středomořským bylinkám, které v naší přírodě nerostou, ale kvůli svým prvotřídním léčivým vlastnostem se často pěstují v bylinkových zahradách, dovážejí i běžně prodávají. Z levandule se vyrábějí i některé kosmetické přípravky, oleje na masáž a aromaterapii. K tomuto účelu slouží rozkvetlá nať, z vyšších rostlin jen horní část nebo květy.Levandulový čaj je osvědčeným prostředkem na nervy. Pomáhá při nervozitě a s ní souvisejícími návaly do hlavy, třesavce, stresu, hysterii a migréně. Její vnitřní uplatnění se ještě rozšiřuje na trávicí a dýchací orgány. Zevně, nejlépe formou oleje nebo tinktury, dobře pomáhá při vnitrních bolestech – úrazech, revma, vykloubeninách, bolestech svalového i nervového původu. Je také velmi dobrou přísadou do bylinkových inhalací, koupelí a voňavých polštářků.Silně uklidňující účinek levandule ve vyšších dávkách omamuje, proto při vnitřním užívání nepřekračujeme doporučené dávkováni.
Levanduli používali někdy jako náhražku mýdla, odtud pochází její latinské pojmenování lavare – mýt. Matthioli radil přidávat levanduli do vína a doporučoval ji pít hlavně starším lidem, protože navracela paměť. Naše prababičky dávaly levanduli do plátěného pytlíku a ukládaly do skříně, kde provoněla prádlu a odháněla moly. Rodícím ženám dávali do rukou svazek levandule, která prý zaháněla strach a dodávala odvahu.
TYMIÁN OBECNÝ– Thymus vulgarit
Tymián je ušlechtilým příbuzným naší známé mateřídoušky. Ve volné přírodě neroste, ale jako léčivá rostlina i koření se často pěstuje a prodává.Nať tymiánu je drogou s výrazným antibiotickým působením. Výborně dezinfikuje především dýchací cesty, ale také celý trávicí trakt, přitom vyhání střevní parazity. Má i protikřečové a bolest tlumící účinky. Zevně se používá jako kloktadlo, na obklady a je dobrou přísadou do bylinkových koupelí.Kvůli silnému působení užíváme tymián krátkodobě, jen v době potřeby a podle předepsaného dávkování.
Tymián hubí plísně a bakterie, což znali už staří Egypťané, proto jej používali při balzamovánu Pro Řeky byla vůně tymiánu symbolem elegance. Tymián odprodav-na slouží jako koření do polévek, omáček a uzenin, ale také jako přísada do některých lihovin. Ve Středomoří se tymián dodnes používá ke konzervování ryb.
CITRONÍK LIMONOVÝ – Citrus limon
Citrony patří mezi jižní plody, které jsou neodmyslitelnou součástí naší kuchyně. Používáme je na ochucení salátů a nápojů, ale málo si uvědomujeme jejich léčivou hodnotu. Citron má vysoký obsah vitaminu C, už tímto působí jako lék. Jeho vzácnou vlastností je, že podporuje vstřebávání všech účinných látek z potravy i rostlinných a syntetických léků, proto je vhodné jej užívat co nejčastěji.
RMENEC SLIČNÝ – Chamaemelum nobile
Patří mezi pěstované rostliny, ve volné přírodě se vyskytuje jen ojediněle. Je podobný heřmánku pravému a má i podobné léčivé vlastnosti. Účinně působí proti křečím a různým bolestem. Oblíbené bylo jeho užívání jako odvaru v bílém víně u žloutenky, ženských potížích a vnitřních onemocněních, což se dnes kvůli obsahu alkoholu nedoporučuje. Rmenec je dobrá a neškodná bylinka, kterou můžeme užívat bez obav.
Bylinky pro naše oči
V oku se zrcadlí celkový zdravotní stav organismu, což někteří zkušení léčitelé dokáží někdy využít k určení diagnózy. Bylinky mohou našim očím přinést úlevu, hlavně formou obkladů, při únavě a drobných zánětech. Při vnitřním užívání pomáhají zlepšovat zrak a podporují léčení po různých operativních zákrocích.
Obklad na zánět očních spojivek
Smícháme stejné díly natě světlíku, lnice a heřmánku. Čtyři lžíce směsi uvedeme do varu v 1/2 1 vody a přikryté necháme vychladnout. Do vlažného odvaru namočíme vatové tampony, mírně vymačkáme, opakovaně přikládáme na oči a necháme působit.
Heřmánek na zánět spojivek
Tři lžíce květu heřmánku krátce povaříme v 1/2 1 vody, necháme trochu vychladnout a přidáme lžíci medu. Teplým vatovým tamponem omýváme oči, můžeme také u-dělat obklad. Místo heřmánku můžeme také použít květy měsíčku.
Fenyklový obklad na unavené oči
Jednu lžíci mletých semen fenyklu povaříme v 1 dl vody. Necháme stát. Do vlažného odvaru namočíme vatový tampon, přiložíme na oči a necháme 10-15 minut působit.
Obklad na ječné zrno
Jeden ve slupce uvařený horký brambor rozmačkáme vidličkou, přidáme 1 žloutek a s horkým mlékem rozmícháme na kaši. Dáme na kousek plátna, přehneme a přiložíme na zavřené oko. Necháme působit 15 až 20 minut třikrát denně.
Měsíčkové ledové kostky
Čtyři lžíce měsíčku vaříme na slabém ohni v 1/4 1 vody. Přikryté necháme vychladnout a scedíme. Nalijeme do nádobky na led a necháme zmrazit. Kostkou ledu potíráme víčka a okolí oka. Zmírňuje to bolest, zčervenání a odstraňuje únavu.
Oční nervozita – „cukání“ očí
Jednu lžíci mletého semene fenyklu krátce povaříme v 1 1 vody a přikrytí ručníkem naparujeme oči 10-15 minut, nejlépe před spaním.
Parní koupel očí
Připravíme bylinkovou směs ze stejných dílů natě světlíku, kořene kozlíku, květu heřmánku a bezu. Pět lžic této směsi krátce povaříme v bílém víně a nad horkými výpary pod ručníkem nebo prostěradlem napařujeme zavřené oči 10-15 minut.
Slzení očí
U tohoto, ale i u všech dalších onemocněních očí se osvědčil obklad ze světlíku. Deset lžic nasekané natě dáme do 1 1 vody, krátce povaříme a necháme vychladnout. Do tohoto odvaru namočíme plátno, do něhož vložíme tenkou vrstvu drogy, mírně vymačkáme, vlažné přiložíme na oko a ovážeme. Necháme působit 1/2-1 hodinu a několikrát denně opakujeme. Současně pijeme čaj ze světlíku, do něhož můžeme ještě přidat trochu květu heřmánku a do celé dávky lžičku kozlíkové tinktury.
SVĚTLÍK LÉKAŘSKÝ –
Eupbrasia rostkoviana
Až když přijdeme k této rostlince blíže, všimneme si, jaké krásné, i když drobné jsou její květy. Je to často se vyskytující plevel luk a pastvin, který rozkvétá až koncem bylinkářské sezony. Svým bohatým výskytem je na sběr vděčný, seřízneme celou kvetoucí nať, doma ji hned nadrobno nařežeme a pozorně usušíme. Droga se dá obvykle i koupit.Světlík, jak už název napovídá, je rostlinou našich očí. Můžeme jej používat při všech očních onemocněních zevně a současně i vnitřně. Při bolestech z přetížení očí, zánětu spojivek, tvorbě ječného zrna, zánětu z průvanu, slzení, zeleném zákalu, ale i pooperačních stavech opakovaně omýváme oči silným odvarem ze světlíku. Ještě účinnější je obklad ze spařené drogy. Současně pijeme světlíkový čaj, který léčbu podporuje i vnitřně. Čaj má ještě další dobré vlastnosti. Snižuje kyselost žaludku, čímž preventivně působí proti vzniku vředového onemocnění, pomáhá při duševní únavě a s ní spojené nespavosti.Světlík je úplně neškodná dobrá bylinka, kterou můžeme pít i dlouhodobě, preventivně, nejen při nemocech očí, ale i jako zdravý bylinkový čaj.
Řecké pojmenování světlíku eufrasia znamená radost, spokojenost – hlavně pro naše oči. Světlík byl ve středověku považován za magickou bylinu. jeho pomocí se člověk mohl stát jasnovidcem. Mat-thioli doporučoval světlíkové víno. Tvrdil, že když lidé, kteří už dobře neviděli, pili toto víno celý rok, zrak se jim podstatně zlepšil
Šedý zákal
Staré recepty doporučují v tomto případě bylinkovou směs ze stejných dílů natě světlíku, květu heřmánku a rozdrcených plodů fenyklu. Dvě lžíce směsí krátce povaříme ve 1/41 vody. Přikryté necháme vychladnout na teplotu těla. Přidáme 2 lžičky tinktury z prhy. Uděláme obklad, do něhož vložíme i části rostlin. Současně pijeme některý z čajů na posílení očí.
Zelený zákal
Toto onemocnění se podle zkušených by-linkářů spojuje s činností ledvin. Mnohé recepty doporučují sedavou koupel ze silného odvaru přesličky. Dvacet lžic nasekané natě dáme do 3 1 vody, krátce povaříme a necháme stát. Pak scedíme do koupele, kterou připravíme tak, aby byly ledviny ponořené. Současně pijeme čaj ze směsi stejných dílů natě světlíku, třapatky, rozrazilu, přesličky a květu měsíčku.
Univerzální lék na všechny nemoci očí
Smícháme stejné díly listu aloe, natě pelyňku a světlíku. Čtyři lžíce směsi dáme do 1/21 vody, uvedeme do varu a necháme přikryté vyluhovat. Přidáme lžíci medu a tímto odvarem opakovaně omýváme oči nebo uděláme obklad.
Čajová směs na posílení očí
Ke třem dílům natě světlíku přidáme po jednom dílu listu borůvky, ořešáku a květu heřmánku. Obvyklým způsobem připravený čaj pijeme 2-3krát denně. Z této směsi můžeme udělat i odvar na obklad nebo omývání očí, tehdy použijeme dvojnásobné množství bylinek.
Další recept
K přípravě čaje použijeme stejné díly natě vlaštovičníku, vřesu, květu heřmánku a kořene puškvorce. Caj pijeme jen krátkodobě, během zvýšené námahy očí, nanejvýš několik dní.
Víno na posílení očí podle „Bylinkáře“ Fándlyho
Podle tohoto receptu uděláme jablečné nebo hroznové víno s přidáním světlíku. Do 11 čerstvého moštu přidáme 2 hrsti celé natě světlíku, kterou jsme předem spařili na sítu. Necháme vykvasit jako běžné víno. Pijeme denně stopku nalačno.
Víno na posílení očí podle pátera Kunzla
Tři lžíce rozdrceného semene fenyklu a 2 lžíce tymiánu dáme do 1 l vína. Ohříváme tak dlouho, dokud směs nevzkypí. Přikryté necháme vychladnout, přefiltrujeme a pijeme dvakrát denně po stopce.
Další recept podle Matthioliho
Čerstvou nebo sušenou nať řepíku naplníme do 1/3 objemu sklenice a zalijeme bílým vínem. Necháme 2-3 týdny macerovat, občas protřeseme. Scedíme a pijeme 2-3krát denně po stopce na „ostrý zrak“.
Mrkev na zlepšení zraku
Při slábnoucím zraku pijeme dlouhodobě dvakrát denně po 1 dl čerstvé syrové mrkvové šťávy se lžičkou medu. Mrkev můžeme konzumovat také jemně nastrouhanou a ochucenou jako salát nebo krátce povařenou jako přílohu.
LNICE OBECNÁ – Linaria vulgarit
Stěží projdeme kolem skupinky bohatě kvetoucích lnic, aniž bychom se nepokochali pohledem na jejich krásu zblízka. Nejraději rostou v příkopech kolem cest. Tam je však nesbíráme, najdeme Čisté místo na odlehlejších loukách. Květy nebo i celou nať sbíráme, když začíná kvést, později se jejich léčebné vlastnosti snižují, droga se dá občas také koupit.U žlutých květů lnice se podle starých zásad lidového léčitelství potvrdilo, že léčí žlučník –jeho zánět, sníženou tvorbu žluče a žloutenku. Protizánětlivé účinky lnice se využívají při zánětu ledvin, močových cest a prostaty. Čaj ze lnice neutralizuje vysokou kyselost žaludečních šťáv, čímž odstraňuje tzv. „pálení žáhy“ a tiší bolesti při vředech žaludku a dvanácterníku. Léčivá hodnota lnice se projevuje i zevně, silným odvarem nebo obkladem léčíme nemoci očí, různé kožní nemoci a odstraňujeme pihy. Z lnice můžeme udělat i léčivou mast, podobně jako z měsíčku.
Lnici můžeme užívat vnitřně bez obav i samostatně a dlouhodobě. Bylinkové recepty ji obvykle předepisují jako součást čajových směsí.
Latinské pojmenování lnice linium znamená len a vychází Z podobnosti jejich listů. Středověcí bylinkáři vyráběli z lnice mast na tzv. zlatou žílu – hemoroidy, v té době už byla součástí všech známých herbářů. V lidovém podání byla lnice označována jako kultovní rostlina proti „porobení“.
FENYKL OBECNÝ – Foeniculum vulgare
Tato původně středomořská bylinka ve volné přírodě neroste, naproti tomu ji pro vynikající léčivé i chuťové vlastnosti nacházíme téměř v každé bylinkové zahradě. Semeno fenyklu dostaneme koupit v lékárně jako lék, i v obchodě s potravinami jako koření. Používá se také na výrobu likérů, bonbonů a v kosmetice.
Už středověcí bylinkáři předepisovali fenykl na uvolnění plynatosti, proti střevním potížím a bolení břicha, které tak často trápí děti v kojeneckém věku. Doporučuje se i pro kojící matky, neboť zlepšuje kvalitu a zvyšuje množství mateřského mléka. Jeho dobré působení se s mlékem přenáší i na děťátko. Fenykl dobře působí i na průdušky, je mírně močopudný, zlehčuje průběh menstruace a celkově posiluje organismus, což se projevuje obzvláště u starých lidí. Zevně slouží silný odvar na nemoci očí, je dobrou voňavou přísadou do inhalačních a napařovacích směsí.
Silnější dávky fenyklového čaje nebo dlouhodobé samostatné užívání může vyvolat podráždění ledvin a trávicích orgánů. V běžných malých dávkách a čajových směsích ho můžeme užívat bez obav.
Fenykl se objevuje už na e-gyptskýcb papyrusech. Jako lék ho znali také Číňané a Římané, kteří ho používali při problémech s očima. Říkalo se, že když si zmije protírají oči fenyklem, aby lépe viděly, proč by nepomohl i člověku.
RÉVA VINNÁ – Vitis vinifera
Hrozny patří k nejznámějším a nejpěstovanějším rostlinám od nejstarší doby lidstva. Bílé nebo červené šťavnaté hroznové bobule jsou nejen surovinou na výrobu vína, ale i chutným a zdravým ovocem. K léčebným účelům slouží kromě čerstvých plodů a vína i mladé jarní listy.
Réva působí močopudně, žlučopudně, snižuje kyselost žaludečních šťáv, příznivě ovlivňuje tvorbu červených krvinek, zlepšuje Činnost srdce, nervové soustavy a má i další příznivé účinky na celý organismus, proto ji můžeme nazvat i všelékem. Hrozny jsou velmi vhodné na tzv. očistné dny, kdy jeden až tři dny konzumujeme jen hroznové plody. Čerstvé listy poslouží jako obklad na rány a kožní problémy, v prášku se doporučují na ženské krvácení.
I když předávkování hroznů jako ovoce není známo, ve formě vína je naopak časté. V medicínských dávkách se doporučuje jen 1 dl červeného vína dvakrát denně, ne však dennodenně. Když však v životě někdy nastane situace, že alkohol musí téci proudem, víno je pro organismus přijatelnější než prázdné kalorie v silných destilátech.
Léčivé vlastnosti hroznů využívali už staří Egypťané a Řekové, kteří pití vína povýšili na náboženský obřad. Hrozny jsou ideálním prostředkem na odtučňovací kúru, přitom zbavují střeva nestrávených zbytků potravy a pročistí celý organismus.
Něco na ústa a zuby
Málokdo by se mohl pochválit, že nemá potíže se zuby, málokdo také sedá do zubařského křesla bez pocitu strachu a úzkosti. Je jen samozřejmé, že zubní kazy nebudeme léčit bylinkami, na to jsou zubní lékaři, takže nás to křeslo nemine. Bylinky však oceníme hlavně v prevenci mimořádně rozšířené paradentózy, při níž lékaři už většinou léčí jen následky. Také při různých dalších bolestech a nepříjemnostech v ústní dutině nám mohou být bylinky velmi nápomocny.
Afty – vřídky v ústní dutině
U těchto problémů pomáhá kořen lékoři-ce. Několik dní pijeme lékořicový čaj připravený obvyklým způsobem a silným odvarem vyplachujeme ústa. Současně upravíme stravu na zásaditou, nejlépe zvýšenou konzumací syrové zeleniny.
Další recept
Z čerstvých plodů jalovčinky vymačkáme šťávu a zředíme ji dvojnásobným množstvím vody. Šťávou vyplachujeme ústa, přitom ji v ústech déle podržíme. Tato procedura také léčí záněty v ústní dutině, osvěžuje dech a odstraňuje zápach z úst. Malé množství šťávy můžeme přitom i polykat.
Zápach z úst
Může mít různé příčiny, někdy pomůže upravit stravu a pít bylinkové čaje na zlepšení trávení. Samozřejmostí je hygiena ústní dutiny K vyčištění dechu se doporučuje žvýkat semínka anýzu, fenyklu, kopru nebo několika plodů jalovčinky.
Další recept
Připravíme čajovou směs ze tří dílů natě pelyňku a jednoho dílu roztlučených plodů jalovčinky. Jednu lžíci směsi dáme večer do
2 dl vody, necháme do rána stát, pak uvedeme do varu a necháme přikryté vychladnout. Celou dávku pijeme několik dní ráno nalačno.
Bolesti po vytržení zubu
Po této časté a nepříjemné proceduře u-děláme silný odvar z květu divizny, natě šalvěje, jitrocele, heřmánku a yzopu. Uvedené bylinky s hojivými účinky můžeme libovolně kombinovat nebo použít jednotlivě. Dvě lžíce drogy dáme do 1 dl vody, uvedeme do varu a necháme přikryté vychladnout. Vlažný odvar držíme v ústech, urychluje hojení.
Dostları ilə paylaş: |