Co je to krevní tlak?
Yüklə 189,8 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Je krevní tlak v klidu pořád stejný
- Jaký je normální krevní tlak
- Které mechanismy se v lidském těle podílí na regulaci krevního tlaku
- Co je to vysoký krevní tlak(hypertenze)
- Znají se alespoň nějaká fakta o primární hypertenzi
- Jaké příčiny má sekundární hypertenze
- Které látky mohou zvyšovat krevní tlak
- Má hypertenze nějaká stádia
Tlak krevní (TK) je laterální (boční) tlak krevního sloupce na cévní stěnu. Jeho výška je určena náplní cévního řečiště a vlastnostmi cévní stěny.
Systolický TK je hodnota krevního tlaku naměřená při systole (stah) srdeční. Při měření tlaku je to hodnota, která se udává jako první a je vždy vyšší než ta druhá. Diastolický TK je hodnota krevního tlaku naměřená při diastole srdeční (při relaxaci, v době plnění srdce). Při měření tlaku je to hodnota, která se udává jako druhá a je vždy nižší než první.
Pulsní tlak je rozdíl mezi systolickým a diastolickým krevním tlakem. Jako normální hodnota se udává 50 mm Hg (rozdíl 140-90). Vysoká hodnota pulsního tlaku může ukazovat na vyšší riziko pacienta.
TK má svůj rytmus, kdy nejvyšší je po probuzení a odpoledne, nejnižší brzy ráno a okolo třetí až čtvrté hodiny.
Po námaze stoupá hlavně systolický krevní tlak. Diastolický krevní tlak stoupá mírně. Vzestup systolického tlaku po námaze by neměl být větší než 200 mm Hg.
Normální TK v dospělosti je 110139 mm Hg systolického TK a 6089 mm Hg diastolického TK (mm Hg= mm rtuťového sloupce).
Při narození jsou hodnoty krevního tlaku průměrně 70/50 mm Hg a postupně rostou. Ve věku kolem 18 let je TK průměrně kolem 120/70 mm Hg a u chlapců je systolický TK asi o 10 mm Hg vyšší než u dívek. V období dospělosti dále TK stoupá s postupujícím věkem a vzestup je vyšší pro systolický tlak. Tlak je opět vyšší u mužů než u žen. Rozdíly se vyrovnávají až ve vyšším věku.
Na regulaci krevního tlaku se v lidském těle podílí několik systémů. Pokud je jejich působení vyvážené, udržuje se krevní tlak na potřebné úrovni. Mezi základní mechanismy regulace krevního tlaku patří centrální a periferní nervový systém, dále celá řada hormonů a různých působků.
Podle kritérií Světové zdravotnické organizace označujeme za arteriální hypertenzi opakované zvýšení systolického TK ≥ 140 mm Hg nebo≥ 90 mm Hg diastolického TK, prokazované ve dvou ze tří měření pořízených minimálně při dvou návštěvách lékaře.
Hypertenzi dělíme na primární (9095 %), kdy příčina není známá a sekundární (510 %), kdy příčina známá je.
Vědci se domnívají, že na vznik primární hypertenze mají vliv tři základní mechanismy: genetické faktory, faktory zevního prostředí, různé regulační mechanismy a metabolické odchylky. Důležité jsou faktory, které dokážeme ovlivnit, jako je nadměrný přívod soli, nedostatečný přívod draslíku a hořčíku, obezita, zvýšený příjem alkoholu a stres.
V současné době se někteří vědci domnívají, že nejčastější příčinou sekundární hypertenze je syndrom obstrukční spánkové apnoe. Dalšími příčinami je sekundární hypertenze při onemocnění ledvin, vrozená koarktace aorty (zúžení aorty, kdy nad zúžením je vysoký krevní tlak), endokrinní onemocnění (onemocnění nadledvin, štítné žlázy a feochromocytom (nádor produkující hormony), hypertenze v těhotenství a při onemocněních mozku.
Tlak mohou zvyšovat některé látky jako jsou například látky stimulující sympatický nervový systém, alkaloidy, nesteroidní antiflogistika (léky na bolest a zánět, například ibuprofen), léky používané jako antikoncepce, hormony nadledvin, psychiatrické léky a anabolika. Používání těchto látek může zhoršit kompenzaci hypertenze, proto je třeba užívání těchto látek vždy oznámit lékaři.
Hypertenze se dělí na tři vývojová stadia.
|