GENETIKA
-
genetika = věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů
-
dědičnost (= heredita) = potomci se podobají rodičům více než jiným jedincům téhož druhu
-
proměnlivost (= variabilita) = potomci nejsou úplně stejní, protože se v nich kombinují geny od otce a od matky a ještě je ovlivňuje prostředí
-
zakladatelem genetiky je Johann Gregor Mendel:
-
kněz, středoškolský učitel
-
prováděl pokusy s hrachem, křížil rostliny s různě barevnými květy a výsledky pak vyhodnocoval
-
objevil, že se nedědí přímo znaky, ale pouze geny, které znaky podmiňují
-
znak = určitá vlastnost organismu (např. barva květu), je řízen geny (= je to projevený gen)
-
znaky:
-
neovlivnitelné prostředím (př. krevní skupiny)
-
ovlivnitelné prostředím (př. váha, výška...)
- znaky:
-
kvalitativní (barva...)
-
kvantitativní (měřitelné – výška...)
- gen = genetická informace = úsek DNA, který kóduje vznik určitého znaku (= vytvoření určité bílkoviny) (př. gen pro barvu květu)
- alela = konkrétní forma genu (př. gen pro barvu květu, alela: modrý, bílý, červený)
- 2 druhy alel:
-
dominantní: převáží nad druhou, zapisuje se velkým písmenem
-
recesivní: je potlačená dominantní alelou, projeví se pouze při setkání 2 recesivních alel, zapisuje se malým písmenem
-
genotyp = soubor všech genů buňky nebo organismu (geny nemusí být projevené)
-
fenotyp = soubor všech znaků organismu (= všechny projevené geny), je ovlivněný prostředím: fenotyp = genotyp + prostředí
-
genom = soubor genů + nekódujících sekvencí s regulační funkcí
-
je jaderný a mimojaderný (v plastidech, mitochondriích, plazmidech)
-
lidský genom rozluštěn v roce 2003, zjištěna lokalizace genů na chromozomech
- křížení = hybridizace: genetická metoda, kdy křížíme samce a samici s určitými vlastnostmi za účelem výsledku
- organismus může být buď:
-
homozygot: má obě alely pro určitý znak stejné (jednu od matky a jednu od otce), může být buď:
-
dominantní homozygot – obě alely dominantní, zapisujeme AA
-
recesivní homozygot – obě alely recesivní, zapisujeme aa
-
heterozygot: má pro určitý znak jednu alelu dominantní a jednu recesivní, zapisujeme Aa
JÁDRO
- obsahuje hmotu chromatin, což je složená bílkovina (nukleoprotein) z bílkovin, které se nazývají histony a nukleových kyselin
- před dělením buňky se DNA spiralizuje do chromozomů, chromozomy jsou párové (člověk 23 párů)
- 2 typy chromozomů:
-
autozomy – oba v páru stejné (člověk 22 párů)
-
gonozomy = pohlavní (1 pár, žena XX, muž XY)
- stavba chromozomu:
- karyotyp = soubor všech chromozomů člověka, lze zjistit mutace, zápis lidského karyotypu: žena 22XX (muž 22XY)
- geny jsou na DNA umístěny za sebou, umístění genu = lokus
- chromozomová mapa = zápis, kde na chromozomech se jednotlivé geny nachází
- počet chromozomů je u jednotlivých druhů různý
- buňky:
-
diploidní – 2n (tělní)
-
haploidní – n (gamety)
- každá buňka obsahuje vždy celou genetickou informaci, ale realizuje se vždy jen její část podle funkce buňky)
- při meioze probíhá crossing over (viz 1. ročník) → alely od různých genů se mezi sebou kombinují (př. kombinuje se barva očí a barva vlasů) → vzniká vajíčko nebo spermie
- po oplození se ještě kombinují alely pro stejný gen od otce a matky (př. barva očí od otce a od matky)
DĚDIČNOST KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ
MONOHYBRIDISMUS
= při křížení sledujeme znak podmíněný pouze jedním genem velkého účinku (= monogenní znak → monogenní dědičnost)
- 3 možnosti vztahu alel:
-
úplná dominance
-
neúplná dominance
-
kodominance
I. MONOHYBRIDISMUS S ÚPLNOU DOMINANCÍ
- dominantní homozygot a heterozygot jsou fenotypově stejní (= dominantní alela recesivní „překryje“)
-
příklad: Mendelův pokus: Existuje gen pro tvar semen. Dominantní alela zajišťuje kulatý tvar semen, recesivní svraštělý. Jací potomci budou v první a druhé generaci po křížení dominantního a recesivního homozygota?
- odvození 2 Mendelových zákonů pro monohybridismus:
-
zákon o uniformitě hybridů: „ Kříženci dvou homozygotně rozdílných rodičů jsou vždy heterozygoti a jsou fenotypově stejní (= uniformní).“
-
Zákon o segregaci alel: „Při křížení heterozygotních rodičů lze genotypy i fenotypy nově vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel.“
-
příklad: Byl křížen hrách s fialovými květy (dominantní homozygot) a hrách s bílými květy (recesivní homozygot). V F1 generaci vzniklo 140 rostlin – kolik s jakými květy? V F2 generaci vzniklo 128 rostlin – kolik s jakými květy?
II. MONOHYBRIDISMUS S NEÚPLNOU DOMINANCÍ
- heterozygot není fenotypově shodný ani s jedním homozygotem, většinou je jejich kombinací (př. dominantní homozygot je červený, recesivní homozygot je bílý, heterozygot je růžový)
-
příklad: Květy rostliny nocenka: dominantní homozygot má tmavě žluté květy, recesivní homozygot má bílé květy, heterozygot má květy světle žluté. Proveďte křížení až do F2 a rozeberte genotypy a fenotypy v obou generacích.
III. KODOMINANCE
- u heterozygota se projeví obě alely – př. krevní skupiny
- 3 alely: A,B,O
- zápis krevních skupin:
-
kr. sk. A: AA, A0
-
kr. sk. B: BB, B0
-
kr. sk. AB: AB
-
kr. sk. 0: 00
- příklad: otec má krevní skupinu A (kombinace A0) a matka B (kombinace B0). Jaké krevní skupiny a s jakou pravděpodobností mohou mít jejich děti?
ZPĚTNÉ KŘÍŽENÍ
= křížení hybrida z F1 s jedním z rodičů
- analytickým zpětným křížením potomka s recesivním homozygotem lze zjistit, zda potomek je homozygot nebo heterozygot
-
příklad: rostlina hrachu má červený květ. Je to dominantní homozygot nebo heterozygot?
Příklady na procvičení:
-
Modré oči jsou podmíněné recesivní alelou. Heterozygotní hnědooká žena má děti s modrookým mužem, jaké procento jejich dětí bude modrookých? (50% modrookých).
-
Kudrnatý muž s rovnovlasou ženou mají děti s vlnitými vlasy. Jaký poměr kudrnáčů, vlnitých a rovných vlasů budou mít rodiče s vlnitými vlasy? (1 kudrnáč : 2 vlnité : 1 rovné)
-
Matka má krevní skupinu AB, otec A, jaké mohou mít děti? (1. možnost: 50% A+50% AB, 2. možnost: 50% A, 25% AB, 25%B)
-
Hnědé oči jsou dominantní nad modrými. Hnědooký muž má děti s ženou (měla modrookého otce). Jaké budou děti muže a ženy? (1. možnost: všichni hnědé, 2. možnost: 75% hnědých + 25% modrých)
-
muž krevní skupiny B (jeden jeho rodič měl 0) má děti s ženou AB. Kolik = dětí bude mít kr. sk. B? (50%)
-
hledík čisté linie (= obě alely stejné) se širokými listy se křížil s hledíkem z jiné čisté linie s úzkými listy. Výsledkem byly rostliny s listy středně širokými.
-
jaké potomstvo bude v F2? (25% široké listy + 50% střední, 25% úzké)
-
jaký bude výsledek křížení úzkolisté formy s heterozygotem? (50% úzkých, 50% středních)
-
o jaký vzájemná vztah alel se jedná? (neúplná dominance)
DĚDIČNOST KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ
= polygenní dědičnost
- jeden znak je podmíněný velkým počtem genů malého účinku, které se navzájem ovlivňují → výsledkem je hodně genotypů → i hodně fenotypů
- výpočet množství genotypů (v případě, že 1 gen má jen 2 alely)
vzoreček: 3k k...počet genů
př. znak s 1 genem má 31 genotypy (AA, Aa, aa)
znak se 3 geny má 33 = 27 genotypů
- kombinace alel je náhodná → genetika polygenních znaků je složitá
- projevený znak je snadno ovlivnitelný vnějším prostředím (např. výška, váha...)
př. rostlina se stejnými geny v příznivých podmínkách vysoká, v nepříznivých podmínkách malá)
- dědivost (= heritabilita – značka h) udává poměr dědičné a nedědičné (ovlivněné prostředím) složky znaku
- př: h=0 → celá proměnlivost je způsobena prostředím
h=1 → celá proměnlivost závisí na genetických faktorech
MIMOJADERNÁ DĚDIČNOST
- většina genetické informace je u eukaryot uložena v jádře a u prokaryot v nukleoidu
- mimojaderná DNA = mimojaderný genom = plazmon, může být umístěn v:
-
plazmidech → plazmogeny
-
mitochondriích → chondriogeny
-
plastidech → plastogeny
Dostları ilə paylaş: |