Masarykova univerzita V Brně Lékařská fakulta změna topografie rohovky


Perforující keratoplastika – pokračující sutura



Yüklə 3,14 Mb.
səhifə7/30
tarix02.01.2022
ölçüsü3,14 Mb.
#1758
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   ...   30

3. Astigmatismus

Astigmatismus je asférická refrakční vada, při které rovnoběžné paprsky přicházející k oku nemají v různých meridiánech své ohnisko v téže rovině. S nefyziologickým astigmatismem se setkáváme zhruba u 10% obyvatelstva.

Jedna z prvních zmínek o astigmatismu pochází od Isaaca Newtona z roku 1727. Podrobněji tuto vadu popsal roku 1801 Thomas Young, který touto refrakční vadou sám trpěl. Astronom Airy v roce 1827 jako první korigoval astigmatismus cylindrickou čočkou. V roce 1864 to byl Donders, který se podrobněji zabýval klinickým významem této vady.

Příčinou astigmatismu může být vada zakřivení, nesprávná centrace či index lomu. Tlakem horního víčka na bulbus vysvětlujeme vznik tzv. fyziologického astigmatismu (obr.3) – fyziologicky větší zakřivení rohovky ve svislém meridiánu (dosahuje až 1 dpt). Získané změny zakřivení rohovky vznikají jako následek různých úrazů, operací (perforující keratoplastika) a onemocnění rohovky (keratokonus). Rozdíl zakřivení přední plochy rohovky o 0,1 mm způsobí zevní astigmatismus 0,5 dpt. Vzácnější je astigmatismus čočkový. Astigmatismus může způsobit i subluxace čočky a změny lomu čočky například při počínající kataraktě.

Paralelní paprsky vytváří u pravidelného astigmatismu místo jednoduchého bodového ohniska dvě ohniskové přímky, oddělené ohniskovým intervalem. Jeho délka určuje stupeň vady. Pravidelný astigmatismus (astigmatismus regularis) má oba hlavní meridiány k sobě kolmé. Dělíme jej na:


  • astigmatismus simplex – jeden meridián je emetropický, druhý je myopický nebo hypermetropický,

  • astigmatismus compositus – oba meridiány jsou buď myopické nebo hypermetropické,

  • astigmatismus mixtus – má jeden meridián myopický a druhý hypermetropický.

Nepravidelný astigmatismus je typický zejména pro poúrazové stavy předního segmentu oka, onemocněních rohovky atd. Na rozdíl od astigmatismu pravidelného jej však nemůžeme korigovat brýlovými skly.

Astigmatismus přímý neboli podle pravidla má vertikální meridián více lomivý než horizontální. O astigmatismu nepřímém neboli proti pravidlu mluvíme, pokud je tomu naopak. Rohovkový astigmatismus je většinou přímý, zatímco čočkový nepřímý a nižší než rohovkový. Výsledný astigmatismus je dán rozdílem obou hodnot.

U astigmatismu šikmého (astigmatismus obliquus) leží oba meridiány šikmo, pod 45o a 135o. Nelze tedy přesně určit, který meridián je horizontální a který vertikální. Astigmatismus biobliquus má dva meridiány s maximálně odlišnou lomivostí, které však nesvírají pravý úhel.

Astigmatismus je většinou vrozený. Je výsledkem interakce mezi růstem rohovky a ostatních lomivých prostředí, rigiditou obalů oka, nitroočním tlakem a tlakem víček. Výskyt astigmatismu je nejvyšší v prvním roce života po narození. Pokud astigmatismus nevznikne v prvním roce života, je málo pravděpodobné, že by samovolně vznikl později.

Akomodací jsme schopni vykorigovat sférickou složku refrakční vady, ale ne složku cylindrickou. Proto při korekci astigmatismu musíme vždy plně vykorigovat cylindrickou složku – astigmatickou diferenci (rozdíl v lomivosti dvou k sobě kolmých meridiánů s maximálně odlišnou lomivostí). Je však dobré vzít v úvahu, že korekce astigmatismu vyvolává meridionální aniseikonii a distorzi binokulárního prostorového vidění. U dospělých, kteří cylindrickou korekci nenosili, bývá nutné začít snesitelnou korekcí. Plnou korekci můžeme aplikovat u dětí, které jsou adaptabilnější. Při astigmatismu do 0,5 dpt není obvykle snížena zraková ostrost. Po korekci je však obraz ostřejší a kontrastnější.

Dále, při korekci astigmatismu musíme respektovat nejen astigmatickou diferenci, ale i polohu osy cylindru. Při nesprávné poloze osy totiž vzniká nový astigmatismus v nové ose.

Astigmatismus můžeme korigovat brýlemi, kontaktními čočkami nebo operačním zákrokem. Radikální řešení astigmatismu nabízí refrakční chirurgie. Nitrooční čočky jsou vhodné pro dospělé s vyšší, již stabilizovanou refrakční vadou. Další možností je využití excimerových laserů – PRK (fotorefraktivní keratektomie) nebo LASIK (laser in situ keratomileusis). Provádění optimální korekce celé vady optického systému oka pomocí wavefrontové technologie, tedy korekce i aberací vyššího řádu, by mělo přinést ještě lepší výsledky při emetropizaci lidského oka. [1][16]

Obr. 3 Topografie rohovky (EyeSys) – fyziologický astigmatismus (+ 0,94 dpt ax 92º)




Yüklə 3,14 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   ...   30




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin