2.2.2.1Nukleární katarakta (jádrová – fakosklerom)
Čočka se kalí od svého jádra. Vyznačuje se hnědavě žlutým zkalením jádra, které se pomalu zahušťuje až získává žluté až hnědavé zbarvení 2].
U každého člověka nad šedesát let lze na štěrbinové lampě sledovat fyziologický typ nažloutnutí a sklerózy (tvrdnutí) jádra, který však nemusí mít téměř žádný vliv na zrakovou ostrost. Pokud tento proces dále pokračuje, dochází až k opacifikaci jádra.
Nukleární katarakta se vyvíjí pomalu, bývá obvykle oboustranná a nemusí být symetricky pokročilá. Pacient vidí hůře na dálku než na blízko a při intenzivním osvětlení. V časném stádiu tvrdnutí čočkového jádra se u pacientu vyskytuje tzv. len-tikulární myopie, což je zapříčiněno zvýšením indexu lomu oční čočky. Presbyop může přechodnou dobu číst bez brýlí – někdy se používá pojem tzv. druhého zraku.
Někdy může náhlá výraznější změna indexu lomu takto sklerotického jádra oproti indexu kortexu čočky způsobit u pacienta monokulární diplopii.
Progresivní žloutnutí zapříčiňuje zhoršení barevného rozlišování, zejména pokud jde o modrý okraj viditelného světelného spektra.
Obr. č. 5: Nukleární katarakta
Zdroj: Kuchynka, str. 387
Ve velmi pokročilém stavu se jádro stává více opakním až hnědým – brunescentní katarakta.
Obr. č. 6: Brunescentní katarakta – hnědé zkalení jádra
Zdroj: Kuchynka, str. 387
Dostları ilə paylaş: | 
