Obr. č. 7: Kortikální katarakta
Zdroj: Kuchynka, str. 387
Zraková ostrost je ovlivněna lokalizací kortikálních zákalů. Pacient může pozo-rovat první obtíže při jízdě autem za šera nebo za tmy, kdy je oslňován proti-jedoucími vozidly. Monokulární diplopie je spíše výjimečná. Její progrese je těžko odhadnutelná – někdy se vyvíjí velmi rychle (během několika měsíců), někdy stejně pomalu jako nukleární katarakta.
Biomikroskopicky se zpočátku projevuje malými vakuolami v předním nebo zad-ním kortexu, dále trojúhelníkovitými opacifikacemi s vrcholem mířícím do centra čočky (kuneiformní katarakta), které mohou později splývat. V čočce se dále může hromadit voda, čočka bobtná a stává se intumescentní. Na následujícím obrázku (Obr. č. 8) si všimneme až stříbrně se lesknoucí, vodou zduřelé čočky.
Obr. č. 8: Intumescentní katarakta
Zdroj: Kuchynka, str. 388
Jestliže je celý kortex od pouzdra až po jádro opalescentní až bílý, stává se kata-rakta zralou – maturní.
Hypermaturní katarakta je charakteristická tím, že zkapalněný kortex uniká z kapsuly ven, takže se čočka zmenšuje a na kapsule se mohou vytvořit až záhyby. Pokud se jádro díky zkapalněnému kortexu volně pohybuje v čočkovém pouzdru, nazývá se takto zkalená čočka katarakta Morgagni.
Obr. č. 9: Katarakta Morgagni s volně pohyblivým brunescentním jádrem
Zdroj: Kuchynka, str. 388
Dostları ilə paylaş: |
