Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

Příznaky presbyopie:

1. 
   prodlužující se čtecí vzdálenost
   
2. 
   pokles vízu do blízka při nedokonalém osvětlení (při nedostatečné mióze)
   
3. 
   neschopnost zaostřit na krátkou vzdálenost
   
4. 
   zhoršování obtíží v průběhu dne
   
5. 
   zamlžené vidění při pohledu z blízka do dálky (ciliární spasmy narušují vidění do dálky)
   
6. 
   zpočátku převažují obtíže vizuálního charakteru, později se přidává pocit únavy očí, bolest očí, bolesti hlavy, unavený vzhled očí.
   

Cílem presbyopické korekce je posílit refrakční soustavu oka tak, aby při pohledu na pracovní vzdálenost zůstala jedna třetina akomodační šíře zachována jako akomo-dační rezerva. Rozdíl mezi korekcí do blízka a do dálky nazýváme adicí. Obvyklé hodnoty adice při pracovní vzdálenosti 33cm jsou odlišné v různých věkových kate-goriích. U 40ti letého emetropa je to cca +1D, u 50ti letého +2D a u 60ti letého +3D [2].

U ametropů musíme k presbyopické korekci připočítat hodnotu jejich refrakční vady. Hodnoty jsou pouze orientační a jsou východiskem k subjektivnímu testování zrakové ostrosti. Pro jinou vzdálenost než 33cm je třeba korekci upravit, tj. při práci na kratší vzdálenost zesílit, na delší vzdálenost zeslabit. Korekce musí být pacientem hodnocena jako příjemná.

Pokud je presbyopickým pacientům s kataraktou vyjmuta zkalená čočka, navodí-me tak u nich stav, který nazýváme afakie (aphakia). U tohoto stavu bývá přítomna světloplachost (fotofobie), zejména v časném období po operaci. Je to způsobeno odebráním části prostředí, které světlo určitou měrou absorbovalo. Dále bývá pří-tomné typické namodralé vidění. Možné vysvětlení je, že s přibývajícím věkem se kalící oční čočka stávala čím dále více bariérou pro krátkovlnnou složku viditelné části elektromagnetického spektra. Po vyjmutí zkalené čočky vznikají pak indivi-duálně výrazně vnímané a nepřirozeně zbarvené vizuální vjemy.