Obr. č. 2: Zadní polární katarakta
Zdroj: Kuchynka, str. 424
Cataracta stellata (suturální) je typická opacifikacemi ve spojení Y-švu fetálního jádra čočky. Je obvykle oboustranná, symetrická a často autozomálně dominantně dědičná. Vízus nebývá postižen.
Koronární katarakta je typická opacifikacemi v oblasti ekvátoru a její diagnóza je tedy možná pouze v mydriáze. Bývá autozomálně dominantně dědičná.
Cataracta cerulea je typická drobnými modravými opacitami v kortexu. Během života neprogreduje a nenarušuje vízus.
Obr. č. 3: Cataracta cerulea
Zdroj: Kuchynka, str. 424
Nukleární kongenitální katarakta je obvykle oboustranná se zkalením fetálního a embryonálního jádra.
Katarakta kapsulární je typická drobnými opacitami v předním, ale i v zadním pouzdru. Vízus obvykle nenarušuje.
Zonulární katarakta (lamelární katarakta) je velmi častý typ dětské katarakty. Bývá symetrická, oboustranná a postihuje určitou zónu v čočce. Typické umístění této opacity je mezi čirým jádrem a čirým kortexem. Vízus bývá obvykle narušen. Může být dědičná autozomálně dominantně nebo je výsledkem přechodného to-xického vlivu během embryogeneze čočky.
Obr. č. 4: Zonulární katarakta
Zdroj: Kuchynka, str. 424
Zralá katarakta je typická zkalením všech vrstev čočky s nulovým červeným reflexem. Může být jednostranná či oboustranná.
Membranózní katarakta je vzácná a je výsledkem vstřebání čočkových hmot. Tím se spojí přední a zadní pouzdro v neprůhlednou bělavou membránu.
Kongenitální katarakta při rubeole se vyskytuje asi v 15% případů vrozené rubeoly. Infekce matky virem rubeoly může mít celkově fatální důsledky, zvláště po-kud infekce vznikne v prvním trimestru. Čočka může být zkalena úplně, někdy jsou opacity pouze v jádru. Tzv. syndrom vrozené rubeoly spojuje postižení čočky, glau-kom, mikroftalmus, difuzní pigmentovou retinopatii a zkalení rohovky 10].
Léčba dětských katarakt
V minulosti se katarakta u dětí řešila jednoduchou discizí předního pouzdra a če-kalo se do doby spontánního vstřebání čočkových hmot. V současné době se provádí buď lensektomie (vyjmutí čočky) přes pars plana, nebo fakoemulzifikace (rozru-šením čočky pomocí ultrazvuku). S rozvojem implantologie se dostává do popředí i problematika implantace nitrooční čočky u dětí.
Vrozené katarakty je nutno operovat co nejdříve, nejpozději do dvou měsíců, protože hrozí vznik amplyopie (tupozrakosti) kataraktou postiženého oka. Při obou-stranné kataraktě mají operace očí následovat rychle po sobě. Otázka korekce afakie je složitá. Vzhledem ke změnám tvaru a velikosti dětského oka do dvou let je vhodné ji do této doby korigovat kontaktními čočkami nebo brýlemi, po druhém roce života sekundárně implantovat nitrooční čočku 10].
Dostları ilə paylaş: |
