Masarykova univerzita

Cizí tělíska pod lamelou mohou být organického i anorganického původu. Jedná se o epitelové buňky, krevní elementy, buněčnou drť, která vznikla vlivem oscilace nože, lipidy z Meibomských žláz, dále vlákna z oděvu a roušky, kovová tělíska z žiletky, prášek z rukavic, vzduchové bublinky a olejové nečistoty z mikrokeratomu. Tyto elementy zůstaly pod lamelou, pokud při zákroku nedošlo k dostatečnému výplachu sublamelárního prostoru. Mohou způsobovat difuzní lamelární keratitidu. [2, 18] Při studii 62 očí, které podstoupili LASIK pro odstranění myopie, byla cizí tělíska přítomna ve 100 %. [18]


Obr. : Vlevo: DLK 2 dny po LASIKu; vpravo: DLK, centrální srůstání s jizvením a redukcí rohovkové masy, 5 dní po LASIKu [18]
Difuzní lamelární keratitida (DLK) (obr. 15) nazývaná také jako „Sands of the Sahara“ je zánětlivý proces, který vzniká 24 - 72 hodin po operaci. [2] Podle Schallhrona a spol. [19] se objeví mezi druhým a šestým dnem po operaci, ale může se projevit i víc než 6 měsíců po zákroku. Příčinou vzniku jsou výše zmíněné drobné částečky, které se po operaci nachází v sublamelárním prostoru, nebo také debris z nože mikrokeratomu, zbytky čisticích prostředků a endotoxiny ze sterilních ložisek biofilmu. Příznaky DLK závisí na závažnosti stavu, může tedy způsobovat bolest, pokles zrakové ostrosti, hypermetropizaci a fotofobii. Rozdělujeme ji do čtyř stupňů.

Stupeň I se projevuje fokálním výskytem bělavého až šedobělavého granulárního materiálu, který se nachází v sublamelárním prostoru. Není zaznamenán pokles vízu ani zánětlivá reakce. Řešením je podávání topického kortikosteroidu každou hodinu a pravidelné kontroly po 2 - 3 dnech, dokud se stav nespraví. Léčba probíhá většinou asi týden.

Difuzní výskyt granulárního materiálu se nachází u stupně II. Léčbou je výplach sublamelárního prostoru a topická kortikoterapie obdobně jako u stupně I. Kontroly bývají častější a to každý den. Prognóza bývá dobrá a stav se normalizuje během 1 - 2 týdnů.

U stupně III se vyskytují ložiska granulárního materiálu, které mají tendenci splývat. Objevuje se spojivková injekce a mírné snížení zrakové ostrosti. Provádí se výplach sublamelárního prostoru, který se opakuje po 1 - 2 dnech, dokud nález nevymizí. Aplikují se lokální steroidy respektive antibiotika. Terapie většinou bývá po několika týdnech úspěšná.

Stupeň IV je charakterizován centrální lokalizací zánětlivého ložiska. Dále se objevují strie, zašednutí centrální části lamely a s tím související velký pokles vízu. Jelikož je u tohoto stavu nutná častá kontrola, bývá pacient hospitalizován. Provádí se výplach sublamelárního prostoru, mechanické očištění stromální části lamely a stromálního lůžka a aplikace steroidu a antibiotik na zmíněné plochy. Snažíme se také o natažení lamely. Odhad další vývoje bývá nejistý. I přes léčbu často vznikají jizevnaté změny a dochází k redukci rohovkové masy. Následkem je zhoršení zrakové ostrosti a hypermetropizace. [2]