Obsah Pro dobré trávení 12 Recepty na cukrovku 42 Ledviny a močové cesty 48 Pohybové ústrojí – svaly, klouby, končetiny 58 Trápení s revmatismem 70 Na kožní nemoci a rány 80 Pro zdravé dýchání 100
Čaj na úpravu činnosti štítné žlázy
Yüklə 12,19 Mb. Pdf görüntüsü
|
|
Čaj na úpravu činnosti štítné žlázy Do 1/2 1 vody dáme lžíci mletých ovesných vloček a lžíci nasekané natě karbince. Pomalu uvedeme do varu a necháme vyluhovat. Scedíme a pijeme 2-3krát denně. Léčbu doplňujeme konzumací plodů rakytníku.
Odstavíme 1 kg bílého zelí. Čerstvou šťávu pijeme třikrát denně, šálek před jídlem. Můžeme k ní přidat poloviční množství šťávy z červeného zelí.
Čerstvou štávu mírně ohřejeme a pijeme 1-2 dl po malých doušcích během celého dne. Ostružinová šťáva, ale i konzumace čerstvých plodů má nejen blahodárný vliv na přetížené hlasivky, ale i všestranné léčivé ú-činky na celý organismus, přičemž posiluje jeho imunitní systém.
Leclerca Dvě lžíce růžových listů zalijeme 2 dl vody a necháme macerovat 12 hodin. Pak v dalších 3 dl vody krátce povaříme 2 lžíce natě řepíku a necháme přikryté vychladnout. Oba roztoky spojíme a přidáme 2 lžíce medu. Z této denní dávky užíváme šestkrát denně polévkovou lžíci. Zbytek použijeme ke kloktání. V těžších případech poruchy hlasivek dáváme na noc obklad na krk ze spařené natě sporýše nebo květu heřmánku.
Hlavní složkou tohoto čaje je nať řepíku. K jeho třem dílům přidáme po jednom dílu květu (listu) slézu a proskurníku. Dvě lžíce směsi pomalu ohříváme v 1/2 1 vody, dokud nezačne vřít a necháme přikryté vyluhovat. Ochutíme medem a citronem, pijeme po doušcích při zvýšené zátěži hlasivek.
Další recept na přetížené hlasivky Jako hlavní složku čajové směsi podle předcházejícího receptu použijeme místo řepíku nať lipkavce, který má na hlasivky podobný účinek.
Obklad na hlasivky Dvě lžíce květu heřmánku krátce povaříme v 1 dl jedlého oleje. Necháme trochu vychladnout a dáme na plátno. Obklad přiložíme na krk, přikryjeme igelitem, ovážeme šálou a necháme působit přes noc.
Deset lžic natě řepíku pomalu vaříme v 1 1 vody, dokud nezhoustne na přibližně 2/3 objemu. Scedíme, přidáme lžíci medu a 1 dl růžové vody. Opakovaně kloktáme, malé množství přitom polykáme.
Smícháme dva díly natě šalvěje s jedním dílem natě yzopu. Dvě lžíce směsi dáme do 1/4 1 vody, necháme projít varem a přikryté vyluhovat. Scedíme a kloktání často opakujeme.
Uděláme čajovou směs ze tří dílů natě ú-ročníku, dvou dílů natě šalvěje, řepíku a jednoho dílu kořene (listu) kostivalu. Dvě lžíce směsi dáme do 1/41 vody. Pomalu uvedeme do varu a necháme přikryté vychladnout. Scedíme a vlažným odvarem opakovaně kloktáme.
Pojmenovaná je podle mimořádně sladkého kořene, z něhož se vyrábějí bonbóny proti kašli a černé cukrářské tyčinky – pendreky. Pochází ze Středomoří, u nás se jen pěstuje, kořenová droga se běžně prodává v lékárně. Lékořice je oblíbená i v cukrářském a potravinářském průmyslu.Dobré léčivé vlastnosti lékořice se uplatňují hlavně u dýchacích orgánů, protože výborně rozpouštějí hleny, čímž ulehčují odkašlávání. Lékořice je mírně močopudná, změkčuje stolici, upravuje látkovou přeměnu, chrání játra před otravami, podporuje činnost nadledvinek, uklidňuje a posiluje. Proto, ale i kvůli své sladkosti, se stala oblíbenou přísadou do čajů a jiných medikamentů. Oblíbená sladkost této bylinky má však i některé nepříjemné vedlejší účinky, proto ji samostatně ani dlouhodobě nepoužíváme a vyloučíme během těhotenství a kojení.
Lékořice je stará rostlina, zmínky o ní se objevují už na egyptských papyrusech, asyr- skýcb tabulkách i v čínských herbářích. Její latinský název pochází z řečtiny a znamená sladký, lepkavý kořen. Lékořice se využívá také při zpracování cigaretového a šňupacího tabáku a v lihovarnictví, kde se z ní vyrábějí likéry.
Dvě lžíce semene fenyklu pomeleme na kávovém mlýnku nebo podrtíme v hmoždíři, dáme do 2 dl mléka, krátce povaříme a necháme 20 minut stát. Scedíme, dobře o-sladíme medem a užíváme teplé po lžíci během celého dne. Zánět krku Uděláme kloktadlo ze stejných dílů natě šalvěje a dubové kůry. Čtyři lžíce směsi necháme 12 hodin macerovat v 1/2 1 vody. Potom krátce povaříme a necháme přikryté vychladnout. Vlažným odvarem kloktáme často, během celého dne.
Na krk přikládáme 2-3krát denně tak horký obklad, jaký sneseme. Obklad připravíme z květu heřmánku rozvařeného v malém množství vody nebo jedlého oleje. Současně polykáme po malých množstvích čerstvou stavu z černého rybízu nebo majoránky.
Obklad připravíme ze stejných dílů vařených prolisovaných brambor a nadrobno nakrájené syrové cibule.
Při této nepříjemnosti rozdrtíme šípky a s malým množstvím vody je polykáme celé i s jadérky. Když dráždění přestane, polkneme ještě 2 lžíce rozdrcených šípků ve sklenici vody
Lycopus europaeus
Karbinec je málo známá rostlina, v naší přírodě často se vyskytující, roste na mokrých až močálových stanovištích. V bylinkové praxi má nezastupitelné místo jako součást čajů na nadměrnou činnost štítné žlázy. Drogou je kvetoucí nať, která se používá i v některých lékárenských přípravcích. Její užívání se doporučuje jen do čajových směsí, vždy po konzultaci s odborníkem.
Svízel se v lidovém léčitelství používá zřídka, ale má některé ověřené dobré účinky. Najdeme ho na suchých slunných loukách, a úbočích, kde pronikavě voní. Sbíráme kvetoucí horní nedřevnatou část natě, kterou můžeme i koupit. Svízel je močopudný, pomáhá při onemocněních ledvin a snižuje chuť k jídlu, čímž pomáhá při obezitě. I když nemá žádné vedlejší účinky, při předáv-kování a dlouhodobém užívání může být nebezpečný.
Tuto mimořádné léčivou bylinku zná snad každý. Její nať koupíme nejen v lékárně a v obchodě s bylinkami, ale někdy i na tržišti. Na slunných loukách se řepík vyskytuje často, je nápadný a pěkný. Sbíráme ho hned, když začne kvést a nemá ještě lepkavá semena.Z širokých možností léčebného využití řepíku jsou na prvním místě jeho uklidňující účinky na celý trávicí trakt – žaludek, žlučník, játra, pankreas, dvanácterník a střeva. Posiluje obranyschopnost organismu, pomáhá při výtoku žen a při kloubním revmatismu. Řepík je úplně neškodný, můžeme jej pít denně. Vyrábí se z něj mnoho přípravků, což rozšiřuje možnosti jeho využíváni.
Ve starém Řecku byl řepík zasvěcen bohyni války Pallas Aténě. Už tehdy z něj vyráběli mast na rány, a ta byla pro vojáky velmi potřebná. Středověký bylinkář Mattbioli nazývá řepík „zázračnou bylinou proti nespavosti“. Stačí prý dát pod polštář rozkvetlý stonek řepíku a hned na vás budou přicházet sladké dřímoty.
Je to v naší přírodě velmi často se vyskytující polokeř, který na místech bohatšího výskytu rozzáří celou krajinu. Sbíráme rozkvetlou nať, což je většinou jediný způsob obstarání si této drogy, neboť se prodává jen ojediněle. Kručinka má mnoho dobrých vlastností, nejvíce se využívá její značná močopudnost, která prospívá při dně, revmatismu, vodnatění, ale i srdečních onemocněních a při snížené činnosti ledvin. Při tom zbavuje tělo usazenin soli, odstraňuje otoky a mírně zvyšuje nízký krevní tlak. V lidovém léčitelství se odpradávna používala i na strumu.
Kvůli jejímu poměrně silnému působení a toxickým účinkům se doporučuje její užívání výhradně jako menšinové přísady v čajových směsích.
V antických dobách sloužila kručinka k barvení plátna, z květů se dá získat žlutozelené barvivo. Když máčíme býlí kručinky ve vodě, můžeme ji zpracovat podobně jako len. Jako léčivá rostlina byla kručinka uznávaná až ve středověku. Farář Kneipp jí léčil potíže s látkovou přeměnou a kožní problémy.
Jsou to známé lesní plody, které s oblibou sbíráme na výletech, neboť mají výbornou chuť a všestranné potravinářské uplatnění. I když plody mají vysoký obsah zdraví prospěšných látek, k léčebným účelům se používají ostružiníkové listy, které sbíráme ještě dříve, než rostlina začne kvést.Droga z ostružiníkových listů je mírně močopudná, čistí krev, zastavuje krvácení, dezinfíkuje trávicí a močové orgány. Můžeme ji používat i zevně k omývání kožních zánětů a vyrážek, i jako kloktadlo.Jemné působení a příjemná chuť ostružiny se využívá v konzumních bylinkových čajích, vhodná je například kombinace s jahodou a malinou. Při běžném užívání je ostružiník ú-plně neškodný, jeho dobré vlastnosti bychom měli využívat častěji.
Semena ostružiny byla objevena v kolových stavbách z období neolitu. Svědčí to o tom, že jejími plody se živil už pravěký člověk. Poprvé se ostružina uvádí jako léčivá rostlina v řeckých lékopisech ze 4. století před n. l. Fermentované lístky ostružiny jsou výbornou náhražkou černého čínského čaje.
Pro svou příjemnou sladkou chuť patří maliny k nejoblíbenějším ovocným lahůdkám. Přitom je to jedna z mála dobrot, které jsou i zdravé. Dopřejme si jich proto v sezoně co nejvíc, jsou velmi vhodné hlavně pro děti. K léčebnému použití se sbírají mladé listy, když mají ještě svěží zelenou barvu, tuto drogu dostaneme i v lékárnách a prodejnách s bylinkami.Maliny mají vysoký obsah biotinu, nazývaného také vitaminem krásy, ale i dalších zdraví prospěšných látek. Léčebně se uplatňují při poruchách zraku, ke zmírnění nadměrného menstruačního krvácení, snížení teploty a při nemocech močového ústrojí. Čaj z listů maliníku je chutný, proto tvoří častou přísadu různých lahodných konzumních čajových směsí. Z malin se vyrábí i oblíbený kompot a sirup, které jsou osvědčené během chřipkového období. I když nejúčinnější je konzumace čerstvých plodů, zdraví můžeme čerpat z malin i po jejich úpravě, a to bez omezení, neboť tato rostlinka má jen dobré vlastnosti.
Na přelomu našeho letopočtu byla v Malé Asii nejznámější lokalitou sběračů malin hora Ida. Její název se přenesl i do přívlastku pojmenování maliny. Od pravěku sloužily maliny člověku jako potrava, o čemž svědčí mnohé nálezy semen ve starých obydlích. K léčebným účelům jsou nejlepší divoce rostoucí maliny, nevyrovnají se jim ani nejkrásnější pěstované.
Velké, často až přehnané požadavky na pracovní výkony, vysoké finanční nároky, prostředí plné stresu, ale i špatné mezilidské vztahy se často projeví různými duševními poruchami. Jejich léčení je složité a podmínkou je odstranění příčin, které tyto problémy způsobují. Používání některých bylinek podle osvědčených receptů může však i při těchto potížích významně pomáhat.
Tento čaj se skládá ze stejných dílů natě sporýše, máty a květu lípy. Připravíme a užíváme ho obvyklým způsobem. Čaj snižuje pocit úzkosti, strachu, pomáhá při neuróze, depresi a zlepšuje náladu.
K jejich odstranění nebo zmírnění dobře poslouží směs stejných dílů natě routy, meduňky a květu pivoňky. Jednu lžíci směsi zalijeme 1/4 1 vody a necháme přikryté vyluhovat 15 minut. Scedíme a pijeme 1 dl ráno nalačno, zbytek večer před spaním.
Když se nám zdá, že se nám nic nedaří a všechno je špatné, zkusme vymačkat čerstvou šťávu z natě třezalky a užívat třikrát denně lžíci s troškou vody. Můžeme si také uvařit ze 2 lžic nasekané drogy na 1/2 1 vody třezalkový čaj a pít jej ochucený medem a citronem.
Ke dvěma dílům natě dobromysli přidáme po jednom dílu natě třezalky, vrbky a meduňky. Čaj osladíme medem a pijeme 2-3krát denně.
Další recept Čaj připravíme ze stejných dílů kořene kozlíku a listu meduňky. Jednu lžíci směsi dáme do 3 dl vody, pomalu ohříváme až do varu a necháme přikryté vychladnout. Pomalu, po částech vypijeme vlažný čaj během 3-4 hodin.
Hypochondrie Pro lidi, kteří mají pocit, že jsou více nemocní, než je to doopravdy, se doporučuje čajová směs ze stejných dílů natě meduňky máty a routy. Do hotového čaje přidáme ještě lžičku kozlíkové tinktury.
Při tomto onemocnění, které často postihuje hlavně mladou generaci, vypijeme několikrát denně šálek kopřivového čaje, do něhož přidáme lžičku švédských nebo kapek vlastní výroby podle receptů na stranách 222-223. Součástí léčby jsou koupele celého těla v odvaru z mateřídoušky nebo tymiánu.
Smícháme stejné díly kořene kozlíku a roztlučených plodů jalovčinky. Jednu lžíci směsi namočíme do 1/4 1 vody, necháme 12 hodin macerovat, krátce povaříme a necháme přikryté vychladnout. Scedíme a přidáme lžičku tinktury z prhy. Teplý čaj pijeme po polovině množství několik dní ráno a večer.
PIVOŇKA LÉKAŘSKÁ – Paeonia officinalis Kvůli svým velkým, působivým květům se pivoňka pěstuje téměř v každé okrasné zahrádce, obvykle roste v hustých skupinách. Jen málo pěstitelů však zná a využívá její léčivou hodnotu. Jako drogu sbíráme tmavě červené, plné květy. Nejznámějším a mezi bylinkami velmi řídkým je její příznivý účinek na epilepsii, proto je důležitou součástí Čajových směsí k její podpůrné léčbě. Osvědčila se i při dně, revmatismu a křečových bolestech způsobených ledvinovými kameny. Droga je považována za jedovatou, proto ji užíváme jen pod odborným dohledem, ne samostatně, ani dlouhodobě.
Latinské pojmenování paeonia je odvozeno od boha lékařství Paiona. Je to prý jeho zásluha, že se pivoňka dnes používá jako léčivá rostlina. Pivoňka je váženou magickou rostlinou. Byla důležitou pomůckou při očistě duše člověka posedlého ďáblem. Ze semene pivoňky můžeme získat olej, který je velmi podobný lněnému.
Pocity strachu Podle českého fytoterapeuta Zentricha jsou tyto pocity nejčastěji spojeny s poruchou ledvin. Proto nejlepším prostředkem k jejich zmírnění je denně vypít 1/2-1 l čaje z natě celíku. Proti bázni můžeme pro zlepšení funkce ledvin použít i některý z receptů uvedených v příslušné kapitole.
Připravíme čajovou směs ze stejných dílů kořene kozlíku a natě bazalky. Dvě lžíce směsi dáme do 1/2 1 vody, pomalu ohříváme až k bodu varu a necháme přikryté vychladnout. Vlažný čaj pijeme ve 4-5 dávkách mezi jídlem.
Čajová směs se skládá ze dvou dílů natě světlíku, k němuž přidáme po jednom dílu natě úročníku a vřesu. Čaj připravíme obvyklým způsobem a pijeme 2-3krát denně, v případě potřeby i několik dní.
TŘEZALKA TEČKOVANÁ – Hyperkum perforatum
Třezalka patří k nepopulárnějším léčivým rostlinám. Na našich loukách se vyskytuje často, mnoho lidí za ní chodí do přírody, sbírají se vrcholky rozkvetlé natě. Drogu a různé výrobky z ní dostaneme i v lékárně a obchodech s potravinami. Sběr třezalky je vděčný, tato rostlinka má široké možnosti uplatnění, je jako bylinkový všelék. Léčí játra, žlučník, překyselený žaludek, vředy, močové cesty, ale také nervy, deprese, pocity strachu, úzkosti a duševní nemoci. Pomáhá na srdce, zlepšuje krevní oběh, prospívá při menstruačních problémech a v klimakteriu. Její vynikající léčivé vlastnosti se dobře uplatňují i zevně na rány, různé
bolesti a jako přísada do koupelí. Třezalkový olej, „jánská krev“, je starým domácím masážním prostředkem proti svalovým bolestem. Čaj z třezalky je chutný, můžeme ho užívat jako lahodný čaj, ale ne příliš často, neboť může poškodit vnitřní orgány. Během užívání třezalky není vhodné opalování, může způsobit podráždění pokožky.
Třezalka je prastará rostlina opředená mýty a pověrami. Aby měla svou zázračnou a léčivou moc, musela se sbírat na sv. Jana, podle čehož ji nazývali „svatojánská tráva“, Květy obsahují červené barvivo, které se nazývalo „krev sv. Jana“. Chcete-li získat lásku určité osoby, přidejte jí do čaje trochu třezalkové šťávy.
Tuto zvláštní bylinku najdeme na vlhkých loukách, kolem potůčků, v křovinách a příkopech. Poznáme ji podle nezvyklé, těžce charakterizované vůně kořene, která při sušení ještě zesílí. Kořen je předmětem sběru, můžeme jej však běžně koupit, a to i v praktické formě tinktury.Kozlík považujeme za nejúčinnější rostlinný lék na nervovou soustavu. Pomáhá při všech problémech nervového původu od stresu, nervozity, psychické vyčerpanosti až po duševní nemoci. Současně uklidňuje srdce, žaludek, různé druhy křečí a bolestí. Jeho dobrou vlastností je, že nervovou soustavu stabilizuje, tedy uklidňuje nervozitu, ale při apatii podněcuje k aktivitě. Silné působení kozlíku využíváme opatrně, jen po kapkách podle receptů, neboť přehnaným působením na nervovou soustavu ji můžeme místo uklidnění ještě více podráždit.
Pojmenování kozlíku valere pochází z latiny a znamená být zdravý. Nať kozlíku dávali rodičce do postele, aby zahnali zlé duchy, kteří by mohli novorozenému dítěti u- blížit. Tradovalo se také, že svazek kozliku zavěšený nade dveřmi se rozhoupe, když práh domu překročí zlý člověk. Podle starých pověr prášek získaný z kořene kozlíku rozmíchaný ve sklenici vína pomůže navrátit lásku milované osoby.
|