Obsah Pro dobré trávení 12 Recepty na cukrovku 42 Ledviny a močové cesty 48 Pohybové ústrojí – svaly, klouby, končetiny 58 Trápení s revmatismem 70 Na kožní nemoci a rány 80 Pro zdravé dýchání 100
Čajová směs na prevenci a podporu léčby rakoviny
Yüklə 12,19 Mb. Pdf görüntüsü
|
|
Čajová směs na prevenci a podporu léčby rakoviny Připravíme ji ze stejných dílů natě přesličky, řebříčku, kopřivy a květu měsíčku. Čaj pijeme preventivně, ale hlavně hned při prvních příznacích onemocnění.
Pijeme jednou za čas čaj připravený ze směsi stejných dílů natě benediktu, šalvěje, vlaštovičníku, kakostu a květu měsíčku. Obě tyto směsi obsahují nejúčinnější proti-rakovinné bylinky, které můžeme vzájemně různě kombinovat. Působí nejen proti rakovině, ale prospívají celému organismu.
Čerstvá syrová šťáva z řepy je jedním z nejlepších preventivních i léčebných prostředků proti rakovině. Řepa je levná a šťávu si lehce připravíme v odšťavovači, dá se už i koupit v prodejnách zdravé výživy. Vy-pijeme-li dvakrát týdně 1-2 dl šťávy, kromě prevence rakoviny si léčíme i paradentózu, vnitřní orgány a dodáváme organismu množství mimořádně zdravých látek.
Podle nejnovějších odborných výzkumů se v brokolici, kapustě a zelí našly látky, které prokazatelně zastavují růst rakovinových nádorů. Častá konzumace této zeleniny, nejlépe v syrovém stavu nebo jen mírně tepelně zpracovaných, je výbornou prevencí, ale i podpůrným prostředkem při léčbě této zákeřné nemoci.
Smícháme stejné díly šťávy ze syrové řepy, mrkve a celeru. Pijeme denně 1-2 dl. Stavu můžeme zředit vodou. Pijeme jako prevenci i podpůrnou léčbu nádorových onemocnění.
300 g listů rozmixujeme nebo pomeleme na masovém mlýnku, přidáme 1/2 kg medu, 7 dl červeného vína a 1 dl brandy. Trochu o- hřejeme, dobře promícháme a necháme 2-3 týdny stát, občas protřeseme. Mírně ohřáté scedíme a užíváme třikrát denně 1 lžičku 2 hodiny před hlavním jídlem.
Calendula offtcinalis
Zářivé květní úbory měsíčků se v našich zahrádkách často usmívají, pěstují se hlavně pro svou krásu. Jako léčivá rostlina se měsíček řadí do nejvyšší kategorie a tato droga z květních úború, nebo už zpracovaná ve formě masti, by měla být stálou součástí naší bylinkové lékárničky.U měsíčku se spojují velmi dobré vnitřní i vnější účinky, které se vzájemně doplňují. Čaj z měsíčku pomáhá zlepšovat trávení, příznivě působí i na játra, žlučník a ledviny, uklidňuje, zlepšuje činnost srdce a mírně snižuje krevní tlak. Patří mezi nejlepší preventivní i podpůrné léčebné prostředky při všech druzích rakoviny.Z jeho dalších dobrých vlastností vzpomeneme ještě příznačný účinek na ženské orgány. Při silné a bolestivé menstruaci začneme týden před jejím začátkem pít měsíčkový čaj. Měsíčková mast je základním lékem na všechny těžce se hojící rány, vředy, otoky, proleženiny, zapařeniny, omrzliny a popáleniny. Zevně se užívá čerstvá šťáva nebo tinktura při rakovině kůže, na pihy a stařecké skvrny, rozdrcená čerstvá droga na křečové žíly. Měsíček je dobrou přísadou do sedacích koupelí.Nakonec přidáme ještě jednu výbornou vlastnost měsíčku – můžeme jej užívat bez obav a dlouhodobě. Staří Egypťané používali měsíček jako omlazující prostředek, možná proto byly mnohé ženy starého Egypta tak krásné. Ve velké úctě mají měsíček i hinduisté, jeho květy zdobí oltáře svých chrámů. Květy měsíčku můžeme přidat do vařené rýže, zabarví ji do žluta a dodají jí pikantní chuť.
Tento starý recept pochází ze Sibiře a doporučuje pravidelné pití čaje z květů vrbky úzkolisté, jejíž květy obsahují protinádorové látky. Vrbkový čaj je výborný k prevenci, ale i jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny.
Postižená místa potíráme šťávou z vlaštovičníku zředěnou dvojnásobným množstvím vlažné vody. Současně působíme proti tomuto onemocnění i vnitřně podle předcházejících receptů.
Podle rakouské bylinkářky Trebenové pomáhá při rakovině žaludku dlouhodobé pití
Čerstvě vylisovanou šťávu z květů měsíčku vmícháme do stejného množství rozpuštěného rostlinného másla. Nádory potřeme a ovážeme.
Tento zkušený léčitel doporučuje obklady z natě přesličky na všechny druhy nádorů a vředů. Čerstvou nať spaříme na sítu nebo mřížce na vaření knedlíků 5-10 minut. Spařenou nať zabalíme do gázy nebo jemného plátna, přiložíme a teple ovážeme. Obklad necháme působit alespoň 2 hodiny, nejlépe přes noc. Po obkladu místo ošetříme pudrem nebo mastí.
Tato bylinka jako by nám připomínala dobu před miliony let, kdy na naší Zemi převládaly podobné rostliny. Nať přesličky sbíráme tehdy, až úplně vyroste a začne se rozvětvovat do tvaru stromečku. K léčebným účelům se tato často používaná bylinka pěstuje, můžeme ji ale běžně koupit i v lékárně.Silná močopudnost předurčuje přesličku na problémy močových orgánů. Pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách. Současně čistí i cévy, zlepšuje krevní oběh, činnost srdce pomáhá při dně, revmatismu, preventivně působí při radioaktivním ozáření, otravě olovem a těžkými kovy. Její další dobrou vlastností je zastavování krvácení, zde se řadí s turankou a kokoškou mezi nejlepší bylinky. Zastavuje vnitřní i vnější krvácení z ran, hemeroidů a vnitřních vředů. Při ženském krvácení doplňujeme léčbu sedacími koupelemi.Vnitřní léčebné účinky přesličky využíváme opatrně a jen krátkodobě, neboť může mít i nepříznivé vedlejší účinky.
byla objevena jako zkamenělina ve starých uhelných vrstvách, její první předkové rostli na naší Zemi před 250 miliony let. Už Plinius a Galenos tvrdili, že pomocí přesličky se všechny krvácející rány dobře hojí. V Německu nazývají přesličku lidově „Zinnkraut – cínová bylina „ protože se tam od-pradávna používala k čištění cínových nádob. BENEDIKT LÉKAŘSKÝ – Cnicus benedictus
Vzhled této rostliny – bodláku – je odstrašující, ale skutečnost není až tak hrozná, ostny jsou měkké, příliš nepíchají. Benedikt pochází ze Středomoří, u nás se jen pěstuje. Je to stará a velmi cenná bylinka s mohostrannými léčivými účinky. Drogu tvoří kvetoucí nať, kterou můžeme běžně koupit v lékárně. Protibakteriální a protinádorové působení benediktu se odpradávna využívá při léčbě rakoviny, kde patří k nejlepším rostlinám a uplatňuje se i zevně ve formě obkladů z čerstvé šťávy nebo vysypáváním ran práškem z usušené natě. Toto působení se spojuje i s velmi dobrým účinkem na trávicí soustavu, čemuž odpovídá jeho hořká chuť. Má i další dobré vlastnosti – posiluje srdce a nervy, tonizuje organismus a pomáhá při revmatických nemocech.Při vnitřním užívání je benedikt citlivý na předávkování, silnější čaj může vyvolat zvracení a nevolnost. Vylučuje se jeho užívání při onemocněních ledvin a v těhotenství.
Ve středověku nazývali benedikt „požehnaný bodlák“, neboť čistí krev, ničí hnilobu a byl nejúčinnějším lékem při morových epidemiích. Slavný bylinkář Matthioli si benediktu velmi vážil a tvrdily že když rakovinové nádory zničí část těla až do kosti, prásek z benediktu ránu zacelí a naroste nová tkáň. KAKOST SMRDUTÝ – Geranium robertianum
Své hanlivé pojmenování dostal kakost kvůli nepříjemnému zápachu, ten se po usušení značně zmírní. To je ale jediná špatná vlastnost této milé bylinky, s níž se v naší přírodě potkáváme často, a to v zastíněných vlhkých lesích a roklinách. Kvetoucí nať můžeme sbírat, dokud má ještě pěkné květy. Droga se dá občas i koupit. Kvůli svým stahujícím účinkům je kakost vhodný do čajových směsí na zastavení krvácení a průjmu. Je močopudný a slouží k rozpouštění močových kamenů, při krvi v močí a bolestech močových orgánů. Několik bylinkových receptů doporučuje kakost jako součást čajových směsí k podpoře léčby rakoviny. Teplé kašovité obklady s troškou masti se přikládají zevně na otoky, nervové záněty, ekzémy a vředy. Kakost nemá žádné nepříznivé působení, ale je dost silný, proto jej používáme s mírou a ne dlouhodobě.
Vědecký název kakostu byl kvůli dlouhým zobákovitým plodům odvozen od řeckého gerano – jeřáb. Druhý název robertianum je na počest sv. Roberta, salzburského biskupa, který žil v 17. století a byl velkým propagátorem jeho léčivých účinků. Chtěla-li děvčata vědět, zda se ještě v tom roce vdají, uvila věneček z routy a kakostu a hodila ho do koruny stromu. Když se tam zachytil, mohla chystat výbavu. Problémy s nadváhou
Obezita se stala v moderní společnosti snad nejčastějším zdravotním problémem. Téměř každý člověk je přesvědčený, že má nějaké to kilo navíc, bohužel u většiny je to pravda. Souvisí to se špatným stravováním, přejídáním se, nedostatkem pohybu a celkovým životním stylem. Každý by proto potřeboval „zázračnou“ tabletku, nebo recept na hubnutí. Toho dokonale využívá mnoho firem, které nabízejí za drahé peníze prostředky, nad nimiž zůstává zdravý rozum stát. Vždyť nabízet někomu, kdo za dvacet let přibral zbytečných dvacet kilogramů, tablety nebo náplasti, jejichž použitím se zbytečných kil za dvacet dní zbaví, je přinejmenším nesmyslné, ale i v rozporu se zákony přírody. Naproti tomu tito „podnikatelé“ stále nacházejí oběti, které věří… Podobně je tomu i s cvičením. Místo různých reklamních zařízení by nám bylo třeba nabídnout chuť k cvičení, neboť to se dá jednoduchými domácími způsoby dělat
mnohem všestranněji a účinněji. Proto v této kapitole nehledejme zázračnou bylinku, s níž za měsíc zhubneme. Taková nemůže existovat, tak jako nemohou pomáhat ani ostatní prostředky. Dokážeme-li však jít do sebe –změníme stravu, životní styl, přestaneme se přejídat a dopřejeme si dostatek pohybu, osvědčené bylinky budou naše hubnutí účinně podporovat. Budeme hubnout pomalu, ale výsledky budou trvalé a odrazí se to i na našem celkovém zdravotním stavu.
Do 1 l vody dáme 2 lžíce sušených rozdrcených plodů trnky a 20 minut povaříme. Přidáme po 2 lžících květů trnky a přesličky, necháme 15 minut vyluhovat a scedíme. Celou dávku tohoto lahodného čaje vypijeme během dne. Čaj nejen podporuje úbytek na váze, ale také čistí krev a prospívá ledvinám a játrům.
Smícháme stejné díly nastrouhaných kořenů lékořice, pýru, pampelišky, celeru a petržele. Dvě lžíce směsi dáme do 1/2 1 vlažné vody a necháme na teplém místě 12 hodin macerovat. Scedíme a pijeme ráno a večer, ne dlouhodobě.
Odstavíme stejné množství čerstvých kořenů petržele, celeru a fenyklu. Pijeme dvakrát denně nalačno po 1 dl šťávy.
Podle starého receptu pravidelné pití čaje z kořene čekanky nebo kávy – cikorky pomáhá zbavit se přebytečných kil Čekankový čaj prospívá i vnitřním orgánům a snižuje hladinu cukru v krvi.
Podle bylinkáře Karla je lžičník lékařský nejlepším prostředkem proti obezitě. Můžeme ho konzumovat v syrovém stavu, pít denně 1 dl čerstvé šťávy nebo čaj ze sušené drogy.
TRNKA OBECNÁ – Prunus spinosa
Jedním z nejkrásnějších pohledů v jarní přírodě jsou doběla zabarvené, bohatě kvetoucí trnkové keříčky, často vytvářející celé barevné plochy. Až v té době je vidět, kolik jich všude roste. Tehdy sbíráme většinou květy, někdy i mladé lístečky. Podruhé se k trnkám vrátíme v pozdním podzimu, když jejich plody „přejdou“ první mrazíky. Trnkový květ se prodává také v lékárnách. Trnkový čaj je mírně močopudný, podporuje látkovou přeměnu, čistí krev a má široce působící dobré vlastnosti i příjemnou chuť, proto je velmi vhodný jako zdravotně preventivní a chutný konzumní čaj. Plody se mohou konzumovat syrové, mají vysoký obsah vitaminu C a dalších užitečných látek, ale trpkou chuť. Oblíbené jsou k výrobě vína, sušené slouží na žaludek a močové orgány. Velké a silné dávky čaje z květů nebo čerstvé plody ve velkém množství mohou podráždit organismus. Prakticky jich však tolik nekonzumujeme a po zpracování se tato vlastnost ztrácí.
Už antičtí lékaři považovali trnku za dobrou léčivou bylinu. Doporučovali zahuštěnou šťávu z plodů trnky proti průjmu. Dobře vykvašené trnkové víno chutná jako portské, tvrdí gurmáni. Trnkové větvičky zavěšené nad dveřmi domu odhánějí zlé síly a chrání před živelními pohromami.
Smícháme stejné díly listu břízy, maliny, natě celíku, květu bezu a na prášek pomleté krušinové kůry. Obvyklým způsobem připravený čaj pijeme dvakrát denně po polovině množství. Tento čaj mírně projímá a odvodňuje organismus, tím mu pomáhá zbavit se tělesné hmotnosti.
Před každým jídlem a večer před spaním vypijeme Šálek čerstvé hroznové stavy zředěné polovičním množstvím vody nebo zkonzumujeme trochu hroznů. Hroznový cukr nezpůsobuje přibírání na váze, ale upravuje látkovou přeměnu cukrů, čímž přispívá ke snižování hmotnosti
Její hlavní složkou je nať svízele. Ke třem dílům této drogy přidáme ještě po jednom dílu natě tužebníku a listu břízy. Čaj připravený obvyklým způsobem nesladíme, pijeme 2-3krát denně.
Sušené kukuřičné blizny pomeleme na kávovém mlýnku. Když nás neustále trápí pocity hladu, užíváme 1/2 hodiny před hlavním jídlem čajovou lžičku prášku s troškou vody. Další lžičku prášku vezmeme 15 minut po jídle. Kúra trvá asi 14 dní, opakujeme ji až po stejně dlouhé přestávce.
ČEKANKA OBECNÁ – Cichorium intybus Krása květu čekanky nás provází u cest a na loukách od začátku léta až do pozdního podzimu. K léčebným účelům slouží kořen, který sbíráme na podzim, od září až do listopadu. Na teplém místě ve tmě rostlina vypouští pupeny, které se konzumují jako lahůdková zelenina. Kořen se těžce vykopává, proto je lepší si jej koupit, ale na domácí spotřebu si můžeme nasbírat i květy nebo mladé lístky, které se konzumují jako salát. Čekanka má příznivý vliv na vnitřní orgány, čistí krev, léčí žaludek, játra, žlučník, slezinu i ledviny. V játrech působí jako protijed při o-travách, například zkaženými potravinami. Pomáhá také při cukrovce a svojí močopudností přispívá ke snižování nadváhy. Čaj z čekanky je úplně neškodný, v obvyklém dávkování ho můžeme pít i samotný a dlouhodobě.
Staroegyptští knězi konzumovali před magickými úkony nať čerstvé čekanky jako léčivý a posilující prostředek. Pro Římany byla zase Čekanka osvědčeným prostředkem na všechny nemoci jater. Podle východní magie, kdo se potřel čekankovou šťávou smíchanou s olejem, nabyl krásy, obliby u každého a všechno se mu dařilo. Kořen čekanky odpradávna slouží jako náhražka kávy – cikorka. KRUŠINA OLŠOVÁ – Frangula alnus V naší přírodě tento keřík roste obvykle jako součást lesního křoví a hustších porostů, kde se těžce hledá a můžeme si jej splést s podobným rakytníkem řešetlákovým. Léčivá hodnota krušiny je v její kůře, která získává plnohodnotný ú-činek až po tepelné úpravě. To je důvod, proč ji v přírodě obvykle nesbíráme, ale už upravenou plnohodnotnou drogu koupíme v lékárně. Krušina se proslavila jako jedna z nejlepších bylin na odstranění zácpy, kdy ji můžeme používat i samostatně. Současně čistí vnitřní orgány, ředí krev, zlepšuje látkovou přeměnu i funkci střev, osvědčila se v geriatrii. Její dobré léčivé vlastnosti se uplatňují i v čajových směsích na nemoci jater, žlučníku, při různých vyrážkách a na hubnutí. Při samostatném užívání je krušina jedovatá, jsou známé otravy dětí plody, proto důsledně dodržujeme předepsané dávky a užíváme ji jen několik dní.
Latinské pojmenování krušiny je odvozeno od frangere –lámat. Mezi léčivé rostliny se dostala ve středověku jako náhražka drahé rebarbory. Matthioli o ní říká, že „dřevo krušiny je křehké a lámavé“. Léčivé vlastnosti krušiny mají plný účinek až po ročním skladování nebo po zahřátí na 100 °C během jedné hodiny. KUKUŘICE SETA – Zea mays
Tato původem americká plodina má u nás zvláštní postavení. V přírodě neroste a ani se volně nerozmnožuje, musí se jen pěstovat. I když kukuřičná zrna s obsahem olejů a škrobů mají výživnou hodnotu, blizny jejích klasů účinkují opačně. Sbíráme je, dokud jsou ještě celá světlá, krátce před dozráváním. Ve specializovaných prodejnách můžeme drogu také koupit.V bylinkové praxi si blizny kukuřice získaly pověst výborného odtučňovacího prostředku.Jsou značně močopudné, tím prospívají í při dně, revmatismu, močových a ledvinových potížích, hlavně písku a kamenech. Čaj z blizen současné mírně zvyšuje krevní tlak a je dobrý také při cukrovce.Kukuřice je úplné neškodná, čaj můžeme pít bez obav i ve větším množství.
Pravlastí kukuřice jsou Bolívie a Peru, kde byla důležitou potravou Inků a Indiánů. V peruánštině se kukuřice nazývala mais, z toho vychází i její vědecké pojmenování. Do Evropy ji přivezl Kryštof Kolumbus. Jako zemědělská plodina se u nás začala pěstovat v 17. století. Kukuřičný škrob se využívá při výrobě dětských pudrů a zásypů. Když bolí hlava
Bolest hlavy je asi nejčastějším zdravotním problémem a někdy se nám zdá, že hlava bolí každého. Zde je těžké hovořit o nějaké konkrétní nemoci, ale bolest hlavy je prvním varováním, že jsme se sami proti sobě něčím provinili. Poznáme to „po opici“, nemírném kouření, ponocování, ale i po „zracích“ orgiích a stresu. V těchto případech alespoň známe příčinu. Horší je, když hlava bolí často, pravidelně a zdánlivě bez příčiny. To už jsou příznaky, že v našem organismu není něco v pořádku, že zanedbáváme prevenci a stáváme se kandidáty nejrůznějších onemocnění. Nejhorší je, že místo léčení těchto potíží přírodním způsobem a úpravou stravy, saháme po utišujících lécích, které neléčí příčinu, jen tlumí její následky, přitom škodí dalším tělesným orgánům. Bylinky mohou účinně pomáhat i při těchto problémech. Vyčištění organismu kratší hladovkou, pohyb na čerstvém vzduchu a bylinkový čaj jsou užitečnější než krabička barbiturátů. Yüklə 12,19 Mb. Dostları ilə paylaş:
|